V Letech u Písku si lidé připomněli oběti nacismu. Ministři vlády ČR věří, že příští rok už na místě nebude vepřín
Pozůstalí a široká veřejnost v čele s ministrem pro lidská práva Janem
Chvojkou (ČSSD) a ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL) si v Letech u
Písku připomněli romské oběti nacismu. V místech, kde za druhé světové války
stál koncentrační romský tábor, stojí dnes velkovýkrmna vepřů.
Nepřehlédněte:
Česká vláda se v romské strategii do roku 2020 zavázala, že vepřín z Let
zmizí. Ministerstvo kultury dalo vypracovat posudek o hodnotě pozemků,
nemovitostí a technického vybavení. Ten je již hotový, podařilo se díky němu
stanovit i hodnotu vepřína. "Na základě závěru posudku budeme jednat s majiteli
vepřína, aby ta velkovýkrmna byla prodána státu. Ta jednání proběhnou do měsíce
a já věřím, že ta jednání budou pozitivní a že dojde k odkupu vepřína," řekl ČTK
Chvojka. Podle něj už existuje konkrétní představa o ceně, ministr ji ale nechce
před samotným jednáním s vlastníky nemovitostí zveřejňovat.
Zrušení výkrmny požadují romské organizace. Česko k odstranění farmy z
pietního místa několikrát vyzval i Evropský parlament a další mezinárodní
instituce.
Dnešního pietního aktu se zúčastnily desítky lidí, pořadatelé jejich množství
odhadují do dvou set. U památníku byly položeny i věnce řady velvyslanectví,
například Maďarska, Německa, Slovenska nebo státu Izrael. Nechyběl ani věnec
jménem prezidenta České republiky Miloše Zemana.
Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku
Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací
zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na
rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července
1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných
pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno
ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle
vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným
způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a
pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby,
žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“.
Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo již 17. července 1940.
Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly
transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a
byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl
schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v
průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí.
Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký
počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až
do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela
neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu
1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.
Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo
pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Někteří přeživší však uvádějí vyšší čísla počtu vězňů, kteří v táboře zahynuli. Dalších 540 zdejších vězňů
zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily
celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů
v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z
transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo
odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco
první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání
zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12.
1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v
Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v
Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v
Pardubicích.
13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník
s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma
bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky
Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.
