Praha hostí konferenci o majetku odcizeném obětem holokaustu

Představitelé necelé padesátky zemí se sjeli do Prahy, aby tu ode dneška do středy hovořili o navracení nemovitostí odcizených během holokaustu, zkušenostech a pokroku v této oblasti. Podle organizátorů je to další z iniciativ pokoušejících se o nápravu křivd spáchaných za druhé světové války. Akci pořádá Evropský institut odkazu šoa, tedy holokaustu, Nadace Forum 2000 a ministerstvo zahraničí.

Konference bude stavět na výsledcích dřívějších setkání, a to včetně takzvané Terezínské deklarace, tedy společného prohlášení Evropské komise a českého předsednictví EU v roce 2009, a restitučních doporučení z roku 2010. Promluvit má šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, jeho první náměstek Jiří Schneider či poradce americké vlády pro otázky holokaustu Stuart Eizenstat.

Před konferencí se opět objevily pochybnosti o smysluplnosti institutu odkazu šoa sídlícího v ČR. Tomáši Jelínkovi z Židovských listů se zdá, že za dobu své existence nic zvláštního neudělal. "Mám pocit, že nic nepředvedl," řekl ČTK. Doufá, že na konferenci aspoň představí nějaké analýzy. Ředitel institutu Jaroslav Šonka kritiku odmítl. Podle něj institut například tvoří takzvanou zelenou knihu, do níž dosud 25 zemí přispělo popisem aktuálního stavu kolem restitucí. Dodal, že na řešení individuálních případů nemá institut kapacity. Evropský institut odkazu šoa vznikl v lednu 2010 na základě Terezínské deklarace.

Před dvěma roky se zástupci více než čtyř desítek zemí v Praze shodli na doporučeních, kterými by se měly řídit restituce majetku zabaveného v letech 1933 až 1945 obětem holokaustu a dalším obětem nacistického režimu. Týkaly se nejen synagog, hřbitovů, škol a dalších budov sloužících původně náboženským účelům, ale i soukromého nemovitého majetku. Seznam doporučení byl nezávazný a neměl znamenat průlom do práva zemí, které s ním souhlasily. V tuzemsku Jelínek nevidí žádný pokrok.

V Česku platí, že vrácen mohl být majetek, který lidem zabavili komunisté po komunistickém puči v roce 1948. Další zákon umožnil vrácení části majetku zabaveného během nacismu českým Židům a židovským organizacím. Jiná norma se zaměřila na vrácení části uměleckých děl zkonfiskovaných rodinám Židů.

Federace židovských obcí se bude týkat nejnověji přijatý zákon o majetkovém narovnání mezi státem a církvemi, který se ale týká nemovitostí zabavených během komunismu.