Desítky tisíc lidí podepsaly petici proti rušení praktických škol a v pátek ji
předaly zástupcům ministerstva školství. Skutečná situace je navzdory rozruchu,
který kolem údajného rušení takzvaných základních škol praktických vznikl, méně
dramatická. Jak samotné ministerstvo, tak vláda totiž s jejich další existencí
počítají.
Informuje o tom server Aktuálně.cz.
"Nejde o rušení, ale transformaci škol, v rámci které by současné základní
školy praktické – tam, kde je to možné – měly přejít na běžné vzdělávací plány,
případně na individuální vzdělávací plány. Nicméně tam, kde potřeba jejich
existence zůstane, zůstanou i tyto školy," vysvětluje ředitel vládní Agentury
pro sociální začleňování Martin Šimáček.
"Pokud by se podařilo dostatečně posílit hlavní vzdělávací proud, tak by bylo
k zavírání praktických škol přistoupit, ale není možné je za současné situace
zavřít, je to nesmysl, tak daleko v těch úvahách nikdo nešel," dodává Šimáček.
"Máme problém s rušením praktických škol, protože současná situace je
vyhovující – díky speciální péči máme jednu z nejnižších úrovní negramotnosti,"
argumentuje jedna z autorek petice Jana Smetanová, ředitelka pardubické Základní
školy Polabiny.
Právě se Smetanovou, předsedou Asociace speciálních pedagogů Jiřím Pilařem a
druhým autorem petice, ředitelem základní školy praktické v Brně, Gordonem
Breiem se měl před několika dny sejít i sám premiér Petr Nečas.
"Premiér řekl, že se základní školy praktické rušit nebudou, protože by se s
´vaničkou vylilo i dítě´," popisuje jeden ze závěrů schůzky Smetanová.
Sám Nečas na dotaz týkající se setkání s kritiky rušení praktických škol
víceméně potvrdil už zmíněná slova: "Neznamená to stoprocentní zrušení
praktických škol a dětských domovů, ale jejich transformaci."
"V nejbližší době dojde k jednání, na kterém se bude řešit, která z
navržených opatření budou moci být – a v jakém termínu -uskutečněna. Během roku
2014 již také ve spolupráci s resorty začne práce na navazující Strategii boje
proti sociálnímu vyloučení, v níž mohou být obsaženy některé části strategie,
které by se nepodařilo naplnit v tomto prvním období," řekl premiérův mluvčí. .
A ve stejném duchu se ke Strategii vyjádřil i první náměstek ministra
školství Jiří Nantl: "Ukazuje se v obecnosti, že ji nebude možné naplnit v
celku, a to zejména co se otázky obecného školství týká. Ostatně stavěna na to
není ani legislativa."
Ministerstvo školství (ve spolupráci s dalšími institucemi, mezi kterými
nechybí třeba Kancelář veřejného ochránce práv, Česká školní inspekce nebo
Agentura pro sociální začleňování) vypracovalo takzvaný "Akční plán k výkonu
rozsudku D. H. a ostatní proti České republice".
"Prioritou tohoto dokumentu je řešení rovného přístupu v návaznosti na
rozsudek Evropského soudu. Zřizování a rušení základních škol není v kompetenci
MŠMT, ale zřizovatelů, a opatření k implementaci rozsudku D. H. proti ČR je
nezahrnuje," vysvětluje k tomu mluvčí Agentury Václav Zeman.
Podle Nantla je potřeba si v otázce základních škol praktických uvědomit, že
z právního hlediska jsou tyto školy shodné s běžnými základními školami – jediný
rozdíl je v samotném názvu, který tyto bývalé zvláštní školy mohou mít (ale také
nemusí) doplněný o přízvisko "praktické".
Zmíněný akční plán je o pět let opožděnou reakcí ČR na rozsudek Evropského
soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který v případě ostravských dětí rozhodl,
že Česko diskriminuje Romy ve školách.
V návaznosti na zmíněnou Strategii se v Česku strhla hysterie spojená s
peticí proti rušení praktických škol. Této v tuzemsku silné lobby nahrává
zejména nedostatečná informovanost i mnohdy účelová manipulace s veřejným
míněním.
Podle zmíněné Strategie by měla být přijata opatření, která by mimo jiné
legislativně znemožnila zřizování a provozování základních škol zřízených pro
děti s lehkým mentálním postižením – dokument však, jak již bylo řečeno, počítá
s jejich transformací a také souvisejícím posílením a proměnou základních škol v
hlavním vzdělávacím proudu.
"Vzdělávání ve skupině zřízené pouze pro žáky se speciálními vzdělávacími
potřebami by mělo být možné pouze při nemožnosti individuální integrace a za
jasně legislativně stanovených podmínek," citujeme z vládou schváleného
dokumentu.
Žáci, které opravdu nebude možné integrovat, tak nebudou podle tohoto
dokumentu tlačeni do běžné školy za každou cenu.
Podle Pavly Baxové a Kláry Šimáčkové Laurenčíkové z neziskových organizací,
které se inkluzi věnují, Strategie pouze potvrzuje povinnosti škol, které jim
vyplývají ze školského zákona.
"Tento dokument navrhuje mnoho konkrétních opatření, jak běžné základní školy
posílit – zabezpečení metodického vedení a vzdělávání asistentů pedagoga,
začlenění školních poradenských pracovišť do standardního financování škol,
zavedení systému podpůrných opatření atd.," napsaly Baxová s Laurenčíkovou v
reakci na petici.
