romea - logo
20. září 2021 (pondělí)
svátek má Oleg

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Pražské fórum pro romské dějiny ke sporu kolem čtení romských jmen na Jom ha-šoa: Společné připomínání židovských a romských obětí holokaustu by se mělo stát vzorem a inspirací pro další iniciativy

3.4.2021 22:12
Webová stránka Pražského fóra pro romské dějiny (Ilustrační FOTO: Romea.cz)
Webová stránka Pražského fóra pro romské dějiny (Ilustrační FOTO: Romea.cz)

Podle Pražského fóra pro romské dějiny (PFRD) by se společné připomínání židovských a romských obětí holokaustu mělo stát vzorem a inspirací pro další iniciativy - ať už na státní či lokální úrovni. PFRD tak reaguje na rozhodnutí správní rady Institutu Terezínské iniciativy nadále nečíst jména romských obětí rasového pronásledování v době protektorátu v rámci pietního čtení jmen zesnulých – Jom ha-Šoa.

"Utrpení Romů a Sintů za druhé světové války je v České republice stále velmi opomíjeno a nedostatečně připomínáno. O to více si vážíme iniciativy Institutu Terezínské iniciativy, který se od roku 2010 na popud Unie židovské mládeže a ve spolupráci s Nadačním fondem obětem holokaustu rozhodl po dohodě se zástupci romské komunity zařadit mezi čtená jména i jména romských obětí holokaustu," uvádí se v prohlášení PFRD, které má zpravodajský server Romea.cz k dispozici.

PFRD však nesouhlasí s kritikou správní rady ITI nebo Terezínské iniciativy z rasismu a nesnášenlivosti. "Jsme přesvědčeni, že při uctívání obětí holokaustu, mezi které patří především Židé a Romové, je navíc nutné respektovat, že se jak v židovské, tak i v romské komunitě ozývají pochopitelně a logicky hlasy prosazující uctívání a připomínku obětí holokaustu Židů a Romů odděleně i propojeně," uvádí se v závěru prohlášení, které server Romea.cz zveřejňuje v plném znění.

Pražské fórum pro romské dějiny k debatě ke čtení jmen romských obětí

Genocida Romů a romské dějiny obecně jsou v české společnosti stále marginalizovaným tématem, a to jak ve školních osnovách a učebnicích, tak i v akademickém, kulturním i veřejném prostoru. I proto vzniklo v roce 2016 při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Pražské fórum pro romské dějiny. Jako zástupci této akademické platformy vydáváme k současné debatě okolo čtení romských jmen na Jom ha-Šoa toto prohlášení:

Utrpení Romů a Sintů za druhé světové války je v České republice stále velmi opomíjeno a nedostatečně připomínáno. O to více si vážíme iniciativy Institutu Terezínské iniciativy, který se od roku 2010 na popud Unie židovské mládeže a ve spolupráci s Nadačním fondem obětem holokaustu rozhodl po dohodě se zástupci romské komunity zařadit mezi čtená jména i jména romských obětí holokaustu. Domníváme se, že společné připomínání židovských a romských obětí holokaustu by se mělo stát vzorem a inspirací pro další iniciativy - ať už na státní či lokální úrovni.

Prohlášení nové správní rady Institutu Terezínské iniciativy z 3. 3. 2021, podle kterého rada nedoporučuje společné čtení židovských a romských jmen na Jom ha-Šoa v tomto roce, považujeme za nešťastné. Existují sice důvody, proč tento památný den vyhradit pouze židovským obětem. Jom ha-Zikaron la-Šoa ve-la-Gvurah  vznikl v roce 1951 v Izraeli v připomínce na povstání v židovském ghettu ve Varšavě jako den připomínky šoa a židovského hrdinství za války vedle více inkluzivně pojatého Mezinárodního dne památky obětí holokaustu, který je v Izraeli také připomínán.

V České republice se však díky Institutu Terezínské iniciativy a jeho úzké spolupráci s Unií židovské mládeže stal právě tento den od roku 2006 dnem čtení jmen obětí holokaustu na veřejných prostranstvích. A je velmi důležité a vzácné, že se tento zvyk rozšířil do desítek dalších českých a moravských měst, kde se na pořádání čtení jmen podílí řada občanských inciativ. Jakkoliv je tedy Jom ha-Šoa původně skutečně dnem připomínky specificky židovských obětí, v České republice přerostl v manifest připomínky obětí holokaustu a rasistické politiky obecně a je smutné, že tato vzácná iniciativa by měla být kvůli rozhodnutí správní rady ITI ohrožena.

Letos, kdy Jom ha-Šoa připadá na datum 8. dubna, si navíc připomínáme ve stejný den 50. výročí od prvního mezinárodního kongresu Romů. Vedle dohody na podobě romské vlajky, hymny či jednotného pojmenování Rom při oficiálních jednáních, si na tomto sjezdu delegáti jednotlivých zemí (a v mnoha případech přeživší 2. světové války) připomínali oběti genocidy Romů, která navíc nebyla po další desetiletí mnoha státy uznána.  

Na druhou stranu považujeme za stejně nešťastné, když se na adresu správní rady ITI nebo i na Terezínskou iniciativu, která sdružuje židovské přeživší terezínského a lodžského ghetta, snáší v posledních hodinách obvinění z rasismu a nesnášenlivosti. Děje se tak navíc v situaci, kdy česká společnost jako celek a každý z nás jako jednotlivec selháváme při překonávání diskriminace Romů, které jsou každodenně vystaveni.

Jsme přesvědčeni, že při uctívání obětí holokaustu, mezi které patří především Židé a Romové, je navíc nutné respektovat, že se jak v židovské, tak i v romské komunitě ozývají pochopitelně a logicky hlasy prosazující uctívání a připomínku obětí holokaustu Židů a Romů odděleně i propojeně. Není pochyb o tom, že obojí je důležité. Především by však připomínka obětí holokaustu neměla být výsadní záležitostí židovské či romské komunity, ale celé české společnosti.

Za Pražské fórum pro romské dějiny:

  • Mgr. Renata Berkyová
  • Kateřina Čapková, PhD
Přečteno: 1009x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Pietní akce, Institut terezínské iniciativy



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo