Před 25 lety zavraždili rasisté Tibora Danihela. Po soudních tahanicích byla potrestána jen trojice útočníků z osmnácti

Píseckému Romovi Tiboru Danihelovi bylo teprve 17 let, když ho 24. září 1993 skupina neonacistů nahnala do řeky Otavy, v níž utonul. Následné soudní líčení s viníky prošlo řadou peripetií od zproštění viny u takřka všech obžalovaných až k vynesení nepodmíněných trestů nad trojicí účastníků. Smrt Tibora Danihela dodnes zůstává jedním z nejznámějších případů rasově motivovaného násilí v Česku.

Koncem září 1993 se do jihočeského Písku sjeli příznivci krajní pravice z několika okolních měst. Útočníci vyzbrojení baseballovými pálkami, nunčaky a dalšími zbraněmi se vydali směrem k Městskému ostrovu, na němž v té době pobývala čtveřice Romů. Ti ve strachu z napadení skočili do řeky Otavy, odkud jim rasisté bránili vylézt. Z chladné vody se nakonec podařilo dostat třem napadeným; sedmnáctiletý Danihel takové štěstí neměl.

Kvůli podílu na mladíkově smrti bylo obžalováno 18 osob, které v půlce října 1994 stanuly před píseckým okresním soudem. Na počátku prosince 1994 písecký soud rozhodl: 16 obžalovaných osvobodil a zbylým dvěma uložil roční podmínku. Odvolací soud však rozsudek na jaře následujícího roku zrušil, načež vyšetřovatel případu stíhání většiny osob zastavil s poukazem na důkazní nouzi. Zástupce Danihelovy matky, známý advokát Kolja Kubíček, podal proti postupu vyšetřovatele stížnost k Ústavnímu soudu. Poté obdržel soud v Písku novou obžalobu, která za viníky Danihelovy smrti označila Jaroslava Churáčka, Zdenka Habicha, Martina Pomijeho a Milana Brata.

Následná soudní anabáze byla komplikovaná a plná zvratů. Definitivní verdikt proto padl až v červnu 1999. Za rasově motivovanou vraždu a pokus vraždy poslal pražský vrchní soud Churáčka do vězení na osm let, Habichovi vyměřil trest o šest měsíců kratší a Pomijeho poslal za mříže na šest a půl roku. V době vraždy byli všichni tři nezletilí a soud jim podle zákona nemohl uložit vyšší než desetiletý trest. Čtvrtý obžalovaný, Milan Brat, byl v separátním procesu v létě 2000 osvobozen.