Před 53 lety byl spuštěn tzv. rozptyl obyvatel cikánského původu

Vláda komunistického Československa přijala před třiapadesáti lety usnesení, kterým odstartovala jeden z mnoha neúspěšných sociálních experimentů realizovaných v rámci snah o asimilaci romského obyvatelstva, tzv. politiku organizovaného rozptylu. Cílem usnesení vlády č. 502 z 13. října 1965 měla být v prvé řadě „likvidace nežádoucích soustředění cikánského obyvatelstva“ tedy především osad na východním Slovensku, ale i ulic a kolonií v průmyslových městech.
V praxi to znamenalo nesmyslné restrikce postihující spontánní migraci Romů v rámci republiky na jedné straně a nepřirozené přesuny romského obyvatelstva ze Slovenska do Českých zemí často bez zajištění slibované podpory v podobě odpovídajícího bydlení a pracovních příležitostí na straně druhé. Na vině byla jednak nedostatečná komunikace partnerských krajů, mezi kterými měl být přesun prováděn, ale často i nevole místních orgánů přesídlence přijímat.
Snahy o rozptyl se tak naprosto minuly účinkem a socioekonomickou situaci mnohých Romů, kterou měly zlepšit, naopak často zhoršily.
Toto opatření se osobně dotklo i pana Čonky, jehož vyprávění jsme nahráli pro Paměť Romů:
Rodiče řekli: „Prodáš chalupu a koupíš tam byt a my se odstěhujeme taky.“ No, já jsem to tak udělal.
A tu nastala vám tragédie. My jsme to koupili, vyplatili, notářsky se to převedlo. A tenkrát byl zákon 502, to byl rozptyl Romů po republice. My jsme to mohli koupit, ale bez nároku na bydlení. Tak oni se ti majitelé odstěhovali, rodiče se nastěhovali – tak stejný byt nahoře jak tady – a teď si představte, že z města přišel příkaz, že nás odstěhujou, jako rodiče, na vlastní náklady a nebezpečí. Ale kam, to už je nezajímalo. Tam, odkud přišli – na Slovensko.
Šel jsem na krajský výbor tady v Ostravě a měl jsem fakt z pekla štěstí. A tam se zrovna vrátil z Moskvy člověk, který tam dělal vysokou školu. Jmenoval se Zuzka, to byl dobrý člověk. Tak jak k němu přijdu, to taky nebylo tak jednoduché, a on jak viděl, že jsem takový strhaný, zničený: „Soudruhu, co tě trápí, posaď se, kafíčko?“ To bylo úplně jiné jednání jak tady na radnici. A teď mu vykládám všechno. On sám se na to díval, povídá: „To nějaká blbost, ne?“ Na KV, na krajském výboru strany, povídám: „No není to blbost.“ On povídá: „Víš co?“ Jenom sebral telefon, svolal na městský výbor všechny ty zločince, já jim říkal zločinci, co tam byli, plus za podnik ředitele dopravního podniku, předsedu KV, tedy celozávodního výboru strany, ROH, tajemníka Mamulu... No bylo obrovské zasedání a já mezi nima. A teď na tom městě: „Tak soudruzi, podívejte, soudruh Čonka si řeší bydlení vlastními prostředky, a vy mu házíte klacky pod nohy. Co to má znamenat tady, že dostal už příkaz vystěhování, že ho vystěhují na vlastní náklady a nebezpečí? A teď ten hlavní šéf, který to měl na starosti, jmenoval se Slukat, na to nikdy nezapomenu: „My plníme jenom svoje povinnosti.“
Celý příběh pana Čonky si můžete poslechnout zde:
https://www.pametromu.cz/index.php/pametnici-prehled/141-conka-michal
Nepřehlédněte:
- Mária Lendelová: Maminka se bála, abych nás svým pláčem neprozradila
- Ladislav Goral: Táta bojoval ve Slovenském národním povstání
- Michal Čonka: Měli nás odvézt do Osvětimi
- Srpen 1968 ve vzpomínkách romských pamětníků: Lidská odvaha, strach i zlost
- Připomínka 75. výročí transportu Romů z Hodonína u Kunštátu do Osvětimi se poprvé konala v areálu Památníku Hodonín
- Pamětnice Jolana Miková: Dodnes mám na čele jizvu, jak se mnou ten Němec praštil o zeď
- Pamětnice Ilona Ferková: Gardisté byli za války horší než Němci
Kam dál:
- Fedor Gál: Romové jako by za nás Židy nosili žlutou hvězdu dodnes
- Vlado Rafael: eduRoma chystá knihu esejí Romové 30 let po revoluci
- Pražské fórum pro romské dějiny představí výsledky archeologického výzkumu v Letech
- Květoslava Podhradská: Sametová revoluce z pohledu obyčejné romské ženy
- Romové k výročí Listopadu 1989: Svoboda pro nás znamená možnost volby a zodpovědnost za své rozhodování
- Ceny Paměti národa dostanou političtí vězni i přeživší holokaustu
- "Polsko národní": Varšavou opět prošel jeden z největších neonacistických pochodů v Evropě
- Telgárt za Slovenského národního povstání ve vzpomínkách romské rodiny
- Muzeum romské kultury vyhlásilo soutěž na podobu památníku Lety. Otevřít by se měl v roce 2023
- Fanfare Ciocărlia: Dnes Praha, zítra Tokyo
- David Beňák: Romy mezi lokálními konzultanty nemáme, nehlásí se do výběrových řízení
- Tomáš Zdechovský: Polygamie do našich hodnot nepatří. Kdo chce žít v Evropě, musí dodržovat evropská pravidla
Štítky:
Rozhovory, Paměť Romů, pamětník, Historie, VýročíHLAVNÍ ZPRÁVY

videoZÁZNAM: Situace je zoufalá, děti z dětských domovů končí i po 30 letech rozvoje ústavní péče na ulici
25.11.2019 11:33
Vídeňský symfonický orchestr jmenoval houslistu Dalibora Karvaye prvním koncertním mistrem
22.11.2019 11:15