romea - logo
16. února 2019 (sobota)
svátek má Ljuba
Loading
rozšířené vyhledávaní

Paměť Romů: VIDEO - Před šedesáti lety začal platit zákon o trvalém usídlení kočujících osob

11.11.2018 13:30

Před šedesáti lety, 11. listopadu 1958,  vstoupil v platnost zákon o trvalém usídlení kočujících osob, který byl prvním opatřením v rámci státem řízené asimilace Romů v komunistickém Československu. Ačkoli zákon výslovně Romy nezmiňoval, byl namířen především proti nim a zásadně poznamenal životy nejen dosud kočujících Romů, ale dotkl se i řady Romů usedlých. Na tehdejší události vzpomínají i pamětníci natočení v rámci projektu Paměť Romů.

Do té doby kočující osoby byly většinou donuceny usadit se v místě, kde se nacházely v moment soupisu, který probíhal počátkem února 1959. Byly jim odebrány vozy a koně a byl jim proveden zápis do občanského průkazu.

“A pak přišel rok 58 a byl ten soupis. Přišli policajti a obklíčili nás všechny. Sebrali nám koně i vozy. „Nesmiete kočovať! A musíte byť na jednom mieste!“ řekli a udělali nám soupis… My už jsme pak nechtěli dál jezdit, báli jsme se. Vždyť by nás zavřeli. A vězení se naši tátové báli, protože i oni už byli dost starý,” vzpomíná pro Paměť Romů Štefan Stojka.

Zákon kočovný způsob života vymezoval velmi vágně, umožňoval tedy úřadům libovolnou interpretaci, a tak na jedné straně postihl i některé usedlé Romy, kteří v moment soupisu pouze cestovali za prací či rodinou, a naopak umožnil pohyb těm, na které by se vztahovat mohl.
 
“My jsme třeba v době, kdy už byl ten soupis a nesmělo se cestovat s vozama, jezdili s nebožtíkem Homolkou Pepíkem. On měl divadelní loutkařskou společnost, tak jsme s ním jezdili a byli jsme tenkrát volný. Byly jsme děti. Ale můj strýc, moje teta, všichni jsme s nima jezdili a mohli jsme si tenkrát dělat, co jsme chtěli. Ale ostatní, co už měli razítko v občance, už nesměli cestovat. My jsme ho nikdy neměli. Jen moje máma měla v občance razítko, že se nesměla pohybovat tam, kde chtěla. Musela vždycky nahlásit na policii, kam jede a podobně,” vypráví pamětník Jan Hauer.

Mnozí Romové se s usazením odmítali smířit a zákon různým způsobem obcházeli.

“No můj táta, protože on byl takovej šikovnej chlap a chtěl pokračovat v kočování, tak si to zařídil tak, že se nechal s koníčkem zaměstnat u jedný firmy, která měla po republice různě rozesetý stavby a dostal prostě takovou bumážku, že přejíždí ze stavby na stavbu, ale to si zařídil za peníze,” říká Čeněk Růžička.

Zákon také nařizoval národním výborům zajistit nově usazeným veškerou pomoc především s poskytnutím řádného ubytování a zaměstnání. Ani to však neprobíhalo podle záměru tvůrců zákona a ještě dlouhou dobu po zákazu mnoho z nich bydlelo v izolovaných koloniích a provizorních příbytcích, například maringotkách umístěných na špalcích.

“Měli tam vozy a byly tam takové dřevěné domy, takové ty teskáče tenkrát. Tam je nastěhovali, to byla taková kolonie, kam v tu dobu všechny nastěhovali. Stejně jako tady v Praze v Michli a na Kačerově byly takové kolonie. Tam ještě do 60. roku stáli všichni čeští Romové, co byli, a světský s maringotkama. A pak to tam zrušili,” dodává Jan Hauer.

Stejně tak se vyskytovaly problémy se zajištěním “řádného” zaměstnání, neboť se většinou jednalo o negramotné osoby.

“A ani práci nám nedali. „Keď nie ste vyučený, kto vás bude zamestnávať,“ říkali. Jenže kdo by nás vzal do práce, když jsme nebyli vyučený? A jinam jsme jet nemohli, vztahoval se na nás ten soupis. Kdybych chtěl jít pracovat do Prahy, nebylo by to možné, ten soupis tě nikam nepustil. Každý to měl zapsané v občance. Podívali se do občanky: „Vy máte súpis, ako to, že sa túlate? Ja idem do práce! No, späť bežte, alebo vás zatvoríme!“ popisuje tehdejší situaci Štefan Stojka a dodává, že se jeho rodina díky zákazu ocitla naprosto bez prostředků:

“A všechno nám sebrali, nenechali nám nic, ty komunisti. Moje máma měla prsteny, takovýhle, řetízky, náramky. A až dodnes nám za to nic nedali, ani korunu, nic. Ani za jednoho koně, ani za vozy. No a takhle se z nás stali úplný žebráci.” 

Celé příběhy pamětníků si můžete poslechnout zde.

Přečteno: 1119x

 

Kam dál:

Štítky:  

zákon, kočovníci, Historie, Paměť Romů, Video



HLAVNÍ ZPRÁVY

Barber Valentýn Toráč (FOTO: Archiv Valentýna Toráče)

videoBarber Valentýn Toráč: Jsem produktivní, potřebuji v životě něco vytvářet

15.2.2019 18:20
Další díl pořadu Desetiminutovka Plus jsme natáčeli na svatého Valentýna s Valentýnem Toráčem, který v Praze provozuje barber shop.
 celý článek

--ilustrační foto--

Ústí nad Labem vyhlásilo bezdoplatkovu zónu na celém území města, včetně Trmic

14.2.2019 13:35
Ústí nad Labem vyhlásilo bezdoplatkovu zónu na celém území města, včetně Trmic. Magistrát usoudil, že celé město je „oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“. To znamená, že nově příchozí obyvatele nebudou moci pobírat doplatky na bydlení. Platnost tohoto opatření nabyde 4. března. Zjistila to Česká televize.
 celý článek

Facebooková prezentace spolku Čonoro

Kandidát strany se sloganem o havěti působí ve spolku, který má pomáhat Romům a řešit situaci v Chanově

13.2.2019 16:45
Kandidát strany se sloganem o havěti působí ve spolku, která má pomáhat Romům a řešit situaci v Chanově Kandidát politické strany Otevřená radnice Most, která v loňských komunálních volbách uváděla na svých propagačních materiálech slogan „Jen deratizační prostředky na tu havěť nestačí!“ a na sociálních sítí k nim přidávala popisek „Nulová tolerance nepřizpůsobivým“ Pavel Pöschl se měsíc po volbách stal zástupcem nově vzniklé organizace pro pomoc Romům Čonoro v Mostě.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo