Předseda ČSBS přednesl během terezínské tryzny xenofobní protiuprchlický projev. Karol Sidon se emotivně ohradil

Oběti nacistické perzekuce si dnes dopoledne na Národním hřbitově před Malou pevností v Terezíně připomněli účastníci Terezínské tryzny 2016. Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Jaroslav Vodička přednesl xenofobní protiuprchlický projev, na který emotivně zareagoval vrchní zemský rabín Karol Sidon.

Předseda ČSBS Vodička označil současnou migraci za invazi

Jaroslav Vodička vedle útoku na uprchlíky zaútočil i na média veřejné služby. "S obavami se ptáme, vedeni mnohdy zkreslujícími informacemi především médií veřejné služby, co miliony především ekonomických migrantů, kteří prchají za pohodlnějším životem, ne s touhou bránit svou vlast. Prchají, aby vytěžili náš léta a prací generace před námi budovaný evropský sociální a ekonomický systém. Ne proto, že doma žijí v nesvobodě, a pokud tak třeba žijí, nechtějí za změny ku prospěchu svých lidí bojovat. Mladí zdraví muži s novými mobily v rukou, v kožených bundách za tisíce, se srdceryvnými fotkami topících se bárek na moři vyrobených mnohdy i samotnými zločinnými převaděči," uvedl doslova Vodička.

"Musíme se samozřejmě spolu s vrcholnými představiteli politiky naší země, ale vratké EU, vážně zamyslet nad tím, jak bránit tisícileté hodnoty naší kultury před invazí kultury jiné s cíli, které si můžeme domyslet, se zájmy, jenž můžeme vytušit," dodal Jaroslav Vodička, předseda ČSBS.

Na jeho slova emotivně a spontánně zareagoval vrchní zemský rabín Karol Sidon. "Židé mají poněkud jiné zkušenosti, protože sami zažili za války problém. Problém se státy, které jim neumožnily emigraci ze zemí, které byly ohroženy nebo obsazeny Němci. Všichni zahynuli nejenom díky tomu, že je Němci vyvražďovali,  ale také proto, že jim svět nežidovský, ale nakonec i židovský, uzavřel cestu záchrany a to bychom si měli uvědomovat právě v dobu, kdy přicházejí lidé, o kterých se říká, že by měli bojovat za svou svobodu. Ale my dobře víme, jak je to skoro nemožné. I moje generace zažila dobu, kdy většina lidí věděla, že komunistický režim je zločinný, ale taky jim nezbývalo nic jiného než to přežít. Měli to štěstí že většinou přežili," uvedl v předem nepřipraveném projevu vrchní zemský rabín Karol Sidon.

VIDEO

Předseda senátu Štěch: Zločiny nacismu a během odsunu se nedají srovnávat

Předseda senátu Milan Štěch v hlavním projevu pietního shromáždění zdůraznil rozdíly mezi válečnými hrůzami páchanými během druhé světové války nacisty a poválečným odsunem Němců. Válka a následný odsun Němců jsou podle Štěcha rozdílné věci, které není možné srovnávat nejen počtem obětí. "Zločiny během odsunu byly dílem konkrétních jednotlivců, zato nacistické zločiny během okupace byly součástí oficiální a promyšlené politické kampaně německého státu," řekl Štěch.

K historii je podle něj potřeba přistupovat se sebereflexí, ale zároveň objektivně, jako to dělalo Německo po válce. "Nepodléhejme momentálním geopolitickým náladám, ale zároveň se dívejme s hrdostí. S hrdostí na ty, co se za naši svobodu obětovali, bojovali a s úctou ke všem obětem nacistického teroru," doplnil Štěch.

Romská vlajka nad hlavami přihlížejících

Na Národním hřbitově projevy poslouchaly stovky lidí, kteří si přišli připomenout oběti terezínského ghetta a zdejší věznice gestapa. Mezi přihlížejícími byli i ti, kteří terezínským ghettem prošli, ale také Romové a aktivisté z organizace Konexe, kteří si přenesli romskou vlajku a transparenty s požadavkem zbourání vepřína v místě bývalého tzv. cikánské tábora v Letech u Písku. Ještě před tryznou totiž vyzvalo 14 organizací ředitele Památníku Terezín Jana Munka, aby během tryzny byla vyvěšena vedle vlajek národů, jejichž příslušníci byli obětmi nacistické perzekuce, i vlajka romská a vlajka duhová.

"Na národním hřbitově v Terezíně, kde tryzna probíhá, je během obřadu vždy vztyčeno vlajkořadí a zavlají zde vlajky národů, jejichž příslušníci byli obětmi nacistické perzekuce, prošli koncentračními tábory. K našemu velkému údivu však v Terezíně chybí romská vlajka, přestože Romové byli v českých zemích skupinou obyvatel, která byla nacistickými perzekucemi zasažena společně s Židy nejvíce ze všech," uvedly organizace v otevřeném dopise před tryznou.

Ředitel Jan Munk a Komise pro přípravu Terezínské tryzny požadavek vyvěšení romské vlajky odmítli. Zároveň však oproti minulým letům pozvali aktivisty s romskou vlajkou k účasti na tryzně. "Pokud přijdou na Terezínskou tryznu lidé s romskými nebo duhovými vlajkami, ale i s vlajkami jiných hnutí a společenství, která budou chtít připomenout utrpení a oběti různých skupin lidí v době boje proti nacistům a jejich pomahačům, nebude jim v tom rozhodně bráněno," uvedla komise.

Romská vlajka během terezínské tryzny 15. 5. 2016. (FOTO: archiv Konexe, autor: Kateřina Vaňková)

VIDEO

Tryzna se konala již po sedmdesáté

Vedle předsedy senátu Milan Štěcha se jí zúčastnili vicepremiér Andrej Babiš, několik ministrů, zástupci obou parlamentních komor, náboženských obcí a organizací připomínajících odkaz obětí druhé světové války. Památku obětí Terezína uctili také zástupci diplomatického sboru a řady obcí.

Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32.000 mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.

Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.