romea - logo
28. září 2020 (pondělí)
svátek má Václav

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Předseda vlády a její někteří členové budou se starosty měst řešit sociálně vyloučené lokality

13.10.2015 9:43
Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier před jednáním vlády 30. září 2015. (FOTO: www.vlada.cz)
Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier před jednáním vlády 30. září 2015. (FOTO: www.vlada.cz)

V Hrzánském paláci se v úterý 13. října 2015 uskuteční setkání předsedy vlády Bohuslava Sobotky, ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a dalších členů kabinetu se starosty měst s vyloučenými lokalitami. Setkání organizuje ministr Dienstbier, v jehož gesci je mimo jiné také téma sociálního vyloučení. A právě to bude hlavním námětem jednání – poskytnutí nástrojů městům a obcím tak, aby byly schopny téma sociálního vyloučení lépe zvládnout, diskutovat s nimi o problémech, s nimiž se potýkají a navrhnout možnosti prohloubení spolupráce mezi vládou a samosprávami.

S představiteli měst a obcí, mezi nimiž nebudou chybět ani zástupci Asociace krajů a Svazu měst a obcí, budou jednat také Kateřina Valachová, ministryně školství, Michaela Marksová, ministryně práce a sociálních věcí, Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj, a Jana Vildumetzová, náměstkyně ministra vnitra Milana Chovance.

Podle analýzy sociálně vyloučených lokalit za vznik více než třetiny takzvaných vyloučených lokalit v Česku mohou nejčastěji radnice a vlastníci nemovitostí. Ghetta totiž vnikla sestěhováním z jiných městských čtvrtí či částí obce. Chudinské domy, ulice či čtvrti jsou v 297 městech a obcích. Jejich počet se od roku 2006 zdvojnásobil, je jich tak už přes šest stovek. Žije v nich až 115.000 lidí. Před devíti lety to bylo 80.000. Za vyloučenou lokalitu autoři analýzy považují místo, kde žije aspoň 20 lidí v tísni. Jsou odkázáni na dávky, jsou bez práce, mají dluhy, nízké vzdělání či jiné problémy.

"Celkem 35 procent lokalit vzniklo řízeným sestěhováním z jiných částí obce či jiných obcí, nejčastěji vinou praktik obcí a vlastníků nemovitostí," uvádějí autoři v analýze.

Postup některých samospráv už v minulosti kritizovali ochránci lidských práv a experti na sociální začleňování. Varovali před tím, že si obce sestěhováním chudých lidí na jedno místo či jejich hromadným odsouváním na okraj svého území do budoucna připravují problémy.

Řada radnic se ale naopak snaží situaci řešit a připravuje a podporuje různé projekty k lepšímu vzdělávání či zaměstnávání. Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by do sociálního začleňování mohlo v příštích letech z EU přijít až kolem deseti miliard korun. Projekty v sedmi desítkách měst a obcí by měla koordinovat vládní agentura pro sociální začleňování.

Od roku 2006 chudinské lokality vyrostly nově ve 158 obcích. Podle analýzy sice ghett přibývá, ale zmenšují se. Lidé se také v posledních letech stěhují do odlehlejších a menších míst. Tam je ale obtížnější situaci zlepšit - pracovních příležitostí je nedostatek, školy nejsou v dosahu, chybějí neziskové organizace a sociální pracovníci.

Nejvíc obcí s vyloučenými lokalitami je v Ústeckém kraji. Je jich 38. Jejich počet se tak proti roku 2006 zvýšil o 34 procent. Je to ale nejnižší přírůstek. Nejvyšší byl naopak v Plzeňském kraji, a to o 81 procent. Autoři analýzy tam napočítali 27 obcí s ghetty.

Většinu obyvatel ghett tvoří Romové. Podle analýzy ale přibylo míst, kde už jsou v menšině. Takových lokalit je asi čtvrtina. V chudinských domech a čtvrtích se ocitají často nezaměstnaní, zadlužení, osoby s nízkým vzděláním i senioři.

Podle analýzy polovina lokalit vznikla tak, že se do místa začali lidé sami stěhovat. Důvodem byly nižší nájmy či možnost získat ubytování. Jednou z příčin růstu počtu lidí v tísni byla pak ekonomická krize. V nevyhovujícím prostředí se ale narodila a vyrůstá také další generace "bez výrazné šance se z cyklu sociálního vyloučení vymanit", podotkli autoři.

Přečteno: 413x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Sociální, sociální bydlení, Sociální vyloučení, sociální znevýhodnění, Vláda



HLAVNÍ ZPRÁVY

Romští kandidáti v krajských a senátních volbách 2020 (Koláž: Romea.cz)

V Krajských volbách kandiduje minimálně sedm Romů, do Senátu jeden. Romové jsou na kandidátkách Pirátů, SPD, Změny a Strany zelených

23.9.2020 17:00
Jak zjistil server Romea.cz o hlasy voličů v letošních krajských volbách bude v celém Česku usilovat nejméně 7 Romů. Jeden Rom, Cyril Koky, pak kandiduje do Senátu za Pirátskou stranu. Právě Piráti, jako vůbec první parlamentní strana v historii, nasadili Roma Karla Kariku jako lídra kandidátky v Ústeckém kraji a jejich kandidáta na hejtmana. Dva Romové pak kandidují i za hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, které je známé svými protiromskými a xenofobními výroky a je pravidelně zmiňováno ve zprávách o extremismu.
 celý článek

Budova Rady Evropy ve Štrasburku (FOTO: Elwood j blues, Wikimedia Commons)

Podle Rady Evropy je výuka romštiny v Česku nedostatečná. Ve městech se zastoupením menšin chybějí dvojjazyčné nápisy

23.9.2020 15:38
Rada Evropy (RE) dnes vyzvala Českou republiku, aby i nadále zlepšovala ochranu menšinových jazyků. Česko učinilo kroky pozitivním směrem v ochraně němčiny, polštiny a moravské chorvatštiny, uvádí zpráva tohoto nadnárodního orgánu. RE ale Česku zároveň připomněla nedostatečnou výuku romštiny na základních a středních školách.
 celý článek

Na akci, Běh pro zdraví, 19. června 2018, holčička podala v běhu bravurní výkon. Běžela v balerínkách ... Doběhla první! (FOTO: Centrum voľného času CVrČek)

"Dívka v balerínkách" sklízí další sportovní úspěchy. Vyhrála běh na 1500 na mistrovství Východního Slovenska

23.9.2020 15:13
Annamária Horváthová, známá jako dívka v balerínkách, se stala absolutní vítězkou v běhu na 1500 m na mistrovství Východního Slovenska jednotlivců. A sbírala i další sportovní úspěchy. Na mistrovství Slovenska dorostenců a dorostenek v běhu na 1 500 m byla třetí a v běhu na 800 m doběhla pátá.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo