ZÁZNAM: V místě památníku v Letech u Písku se zatím nepodařilo sondami nalézt masové hroby obětí

Začátkem listopadu proběhl archeologický výzkum u hromadných hrobů obětí tzv. cikánského tábora v Letech u Písku a geofyzikální výzkum v oblasti bývalého tábora. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením Pavla Vařeky ze Západočeské univerzity v Plzni poprvé provedl neinvazivní archeologickou sondu i v oblasti pietního místa, které dříve údajně sloužilo jako hromadné pohřebiště pro oběti tábora během druhé světové války. Výzkum ukázal, že v místech sond u současného památníku se žádné masové hroby zatím nenašliy a terénní nerovnosti, které byly dosud za hroby považovány, mají jiná vysvětlení.

Luděk Strašák, správce pietních míst MRK pro Romea.cz uvedl, že realizace této lehké sondy za účelem zjištění, zda se v místě památníku opravdu nachází předpokládané hromadné hroby, byla naplánována na žádost Výboru pro odškodnění obětí romského holokaustu a mohla se uskutečnit jen díky evropksému projketu HERA.

"Byl předpoklad, že najdeme lidské ostatky a hromadné hroby a v tom případě byl připraven forenzní antropolog z Polska, který dělá genovou databázi obětí totalitních režimů a který by si vzal vzorek DNA a zanesl ji do své sbírky. Na základě žádosti pozůstalých jsme se domnívali, že pokud nalezneme vzorek DNA, bylo by možné udělat i jeho analýzu a porovnat se vzorky pozůstalých. Pokud bychom měli velké štěstí, mohla se najít i příbuzenská linie. Ale protože se žádné hroby a ostatky nenašly, budeme muset s tímto výzkumem pokračovat až v příštím roce," uvedl Luděk Strašák, vedoucí pietních míst Muzea romské kultury.

Na místě současného památníku se našlo několik německých nábojnic a také zbytky spáleniště původního tábora. "Je zde stejný materiál, který jsme našli během prvního výzkumu na místě bývalého tábora. Sem tedy museli vozit zbytky spáleného materiálu z tábora," řekl pro Romea.cz na místě památníku v Letech u u Písku Pavel Vařeka.

Podle Vařeky během výzkumu nenašli žádné hrobové jámy v místě současného památníku. "Pouze u jedné sondy byla v jejím rohu nalezeno něco, co by mohlo být hrobová jáma, ale musí být proveden další výzkum, který tuto možnost potvrdí nebo vyvrátí," dodal Vařeka.

Tiskové konferenci u příležitosti prezentace nových poznatků byl přítomen nejen Pavel Vařeka realizující archeologický průzkum, ale za pozůstalé i Čeněk Růžička.

Ten uvedl, že byl v Letech u Písku v 90. letech za doprovodu jednoho z přeživších, který byl v tábořen účasten pohřbívání během tyfové epidemie a místo hromadného hrobu určil o 150 metrů dál, než byl postaven pomník. Proto se zasazoval o to, aby zde byl udělán průzkum.

Zároveň vyslovil obavu, že by v areálu mohli být vedle obětí tábora pohřbeni i němečtí vojáci: "Že se pochovávali němečtí vojáci spolu s různými dalšími oběťmi, to tak v té době fungovalo. Objevili jsme to i v Mirovicích na hřbitově. Tam k našim dětem, které tam jsou pochovány přímo u hřbitovní zdi, pochovali i německé vojáky. My jsme na to pak v archivu přišli a samozřejmě jsme se postarali o to, aby si je Němci odvezli. Byli soudní a pochopili nás. Pohřbívat vrahy na jedno místo s oběťmi, to mohou dělat jen barbaři."

V Mirovicích byli mrtví vězni, převážně děti, pohřbíváni na farním hřbitově do začátku roku 1943. Táborový hřbitov, který nyní archeologové hledají, se otevřel 15. ledna 1943. "Pohřbívat se na něm začalo 16. ledna. V době, kdy v táboře vrcholila epidemie tyfu, umíralo denně až deset vězňů, většinou dětí včetně kojenců. Poslední pohřeb byl na tomto místě 23. dubna 1943," řekl na tiskové konferenciVařeka. Ve stejném roce byl tábor srovnán se zemí a vypálen.

VIDEO