romea - logo
23. května 2019 (čtvrtek)
svátek má Vladimír
Loading
rozšířené vyhledávaní

ZÁZNAM: V místě památníku v Letech u Písku se zatím nepodařilo sondami nalézt masové hroby obětí

12.11.2018 12:00, (AKTUALIZOVÁNO 15:00)

Začátkem listopadu proběhl archeologický výzkum u hromadných hrobů obětí tzv. cikánského tábora v Letech u Písku a geofyzikální výzkum v oblasti bývalého tábora. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením Pavla Vařeky ze Západočeské univerzity v Plzni poprvé provedl neinvazivní archeologickou sondu i v oblasti pietního místa, které dříve údajně sloužilo jako hromadné pohřebiště pro oběti tábora během druhé světové války. Výzkum ukázal, že v místech sond u současného památníku se žádné masové hroby zatím nenašliy a terénní nerovnosti, které byly dosud za hroby považovány, mají jiná vysvětlení.

Luděk Strašák, správce pietních míst MRK pro Romea.cz uvedl, že realizace této lehké sondy za účelem zjištění, zda se v místě památníku opravdu nachází předpokládané hromadné hroby, byla naplánována na žádost Výboru pro odškodnění obětí romského holokaustu a mohla se uskutečnit jen díky evropksému projketu HERA.

"Byl předpoklad, že najdeme lidské ostatky a hromadné hroby a v tom případě byl připraven forenzní antropolog z Polska, který dělá genovou databázi obětí totalitních režimů a který by si vzal vzorek DNA a zanesl ji do své sbírky. Na základě žádosti pozůstalých jsme se domnívali, že pokud nalezneme vzorek DNA, bylo by možné udělat i jeho analýzu a porovnat se vzorky pozůstalých. Pokud bychom měli velké štěstí, mohla se najít i příbuzenská linie. Ale protože se žádné hroby a ostatky nenašly, budeme muset s tímto výzkumem pokračovat až v příštím roce," uvedl Luděk Strašák, vedoucí pietních míst Muzea romské kultury.

Na místě současného památníku se našlo několik německých nábojnic a také zbytky spáleniště původního tábora. "Je zde stejný materiál, který jsme našli během prvního výzkumu na místě bývalého tábora. Sem tedy museli vozit zbytky spáleného materiálu z tábora," řekl pro Romea.cz na místě památníku v Letech u u Písku Pavel Vařeka.

Podle Vařeky během výzkumu nenašli žádné hrobové jámy v místě současného památníku. "Pouze u jedné sondy byla v jejím rohu nalezeno něco, co by mohlo být hrobová jáma, ale musí být proveden další výzkum, který tuto možnost potvrdí nebo vyvrátí," dodal Vařeka.

Tiskové konferenci u příležitosti prezentace nových poznatků byl přítomen nejen Pavel Vařeka realizující archeologický průzkum, ale za pozůstalé i Čeněk Růžička.

Ten uvedl, že byl v Letech u Písku v 90. letech za doprovodu jednoho z přeživších, který byl v tábořen účasten pohřbívání během tyfové epidemie a místo hromadného hrobu určil o 150 metrů dál, než byl postaven pomník. Proto se zasazoval o to, aby zde byl udělán průzkum.

Zároveň vyslovil obavu, že by v areálu mohli být vedle obětí tábora pohřbeni i němečtí vojáci: "Že se pochovávali němečtí vojáci spolu s různými dalšími oběťmi, to tak v té době fungovalo. Objevili jsme to i v Mirovicích na hřbitově. Tam k našim dětem, které tam jsou pochovány přímo u hřbitovní zdi, pochovali i německé vojáky. My jsme na to pak v archivu přišli a samozřejmě jsme se postarali o to, aby si je Němci odvezli. Byli soudní a pochopili nás. Pohřbívat vrahy na jedno místo s oběťmi, to mohou dělat jen barbaři."

V Mirovicích byli mrtví vězni, převážně děti, pohřbíváni na farním hřbitově do začátku roku 1943. Táborový hřbitov, který nyní archeologové hledají, se otevřel 15. ledna 1943. "Pohřbívat se na něm začalo 16. ledna. V době, kdy v táboře vrcholila epidemie tyfu, umíralo denně až deset vězňů, většinou dětí včetně kojenců. Poslední pohřeb byl na tomto místě 23. dubna 1943," řekl na tiskové konferenciVařeka. Ve stejném roce byl tábor srovnán se zemí a vypálen.

VIDEO

Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku

Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo již 17. července 1940. Romů v něm bylo kolem deseti procent.

Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.

Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Někteří přeživší však uvádějí vyšší čísla počtu vězňů, kteří v táboře zahynuli. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.

13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.

Přečteno: 912x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Tisková konference, On-line, Věda, Muzeum romské kultury, Přímý přenos



HLAVNÍ ZPRÁVY

Kniha Amendar: Pohled do světa romských osobností (FOTO: Muzeum romské kultury)

Muzeum romské kultury získalo cenu za nejlepší muzejní publikaci roku 2018

17.5.2019 13:50
V pražském obecním domě se udělovaly ceny Gloria musealis, která ocenila nejlepší výkony českých muzeí v uplynulém roce. Cenu za nejlepší muzejní publikaci dostalo Muzeum romské kultury za publikaci Amendar: Pohled do světa romských osobností autorek Jany Horváthové a Alice Sigmund Herákové.
 celý článek

Protestní průvod Romů a Sintů v Miláně 16. května 2019 (FOTO: Printscreen ze záznamu sdružení Khetane)

V Miláně na Den romského odboje vyšlo do ulic téměř 1000 Romů a Sintů

17.5.2019 12:20
16. května vyšlo v italském Miláně do ulic téměř 1000 Romů, aby jasně vzkázali ministru vnitra Matteo Salvinimu, že jsou plnohodnotnými občany Itálie a žádají dodržování svých práv.
 celý článek

Jaroslav Parči (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Jaroslav Parči: Jsem Rom, jsem gay, jsem táta

17.5.2019 10:53
Říká otevřeně v každém rozhovoru Jaroslav Parči, který před lety prošel comingoutem, dnes žije s mužem, se kterým svůj vztah zpečetil registrovaným partnerstvím, a netají se ani tím, že s předchozího vztahu se ženou má už dnes dospělého potomka.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo