romea - logo
18. listopadu 2018 (neděle)
svátek má Romana
Loading
rozšířené vyhledávaní

Připomínka 75. výročí transportu Romů z Hodonína u Kunštátu do Osvětimi se poprvé konala v areálu Památníku Hodonín

20.8.2018 17:20
Pietní akt v Hodoníně u Kunštátu, 19. 8. 2018 (FOTO: Zdeněk Ryšavý, Romea.cz)
Pietní akt v Hodoníně u Kunštátu, 19. 8. 2018 (FOTO: Zdeněk Ryšavý, Romea.cz)

V neděli 19. 8. 2018 se v Hodoníně u Kunštátu konalo za hojné účasti pietní shromáždění v Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě, které uctilo památku romských obětí holokaustu.  Přibližně sto účastníků si tak připomnělo téměř na den přesně smutné 75. výročí od vypravení jednoho z největších transportů romských mužů, žen a dětí vězněných v tzv. cikánském táboře v Hodoníně u Kunštátu do vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau. Většina deportovaných se už nikdy nevrátila.

ROMEA TV vysílala pietní shromáždění přímým přenosem.

Muzeum romské kultury, které od letošního jara nově vybudovaný Památník Hodonín spravuje, pietu poprvé uspořádalo přímo v areálu Památníku. Ten zatím není dokončen  a není přístupný veřejnosti. Účastníci piety uctili  památku obětí tábora krátkou modlitbou, položili věnce na nedalekém pietním místě Žalov a proslovy si pak poprvé od roku 1995, odkdy se datuje tradice tohoto srpnového pietního aktu, vyslechli v atriu důstojného Památníku.

Piety se účastnila celá řada přeživších a pozůstalých, jak i kvitovala ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová: "Z čeho máme radost, je navázaná velmi dobrá a prospěšná komunikace s přeživšími a jejich potomky. Počet těch, o kterých víme a o kterých se dozvídáme, se neustále zvyšuje. Dokladem je i dnešní účast pamětníků a jejich potomků."

Vůbec poprvé se piety účastnila pamětnice, Helena Ondrášová, která byla v Hodoníně internována jako malá holčička. Pro přítomné krátce zavzpomínala: "To, co jsme tam prožili jako děti, to byla hrůza. Já jsem se věčně toulala po apellplatzu a sestra, která byla na ošetřovně, tak mě vždycky stáhla, aby mě nikdo nezabil."

"Musím jí poděkovat, zachránila hodně lidí, když je chtěli odvézt do Osvětimi. Můj tatínek už tam byl a byl dokonce už popravený. Pomáhala na marodce, byla velmi slabá, byla mlaďounká, ale snažila se každému pomoct," popsala situaci v táboře Ondrášová.

"Když přijeli a nakládali ty lidi, aby je odvezli do Osvětimi včetně mých sourozenců, tak ona je házela dolu a říkala jim, aby utekli na marodku. Tam byl doktor, který se jmenoval Výroba, nebyl špatný, nechtěl ubližovat. Na marodce pak bylo plno lidí. Za chvilku přišli Němci, ale doktor řekl mé sestře, ať napíše na ceduli TYFUS, a Němci se tam pak báli. Pozamykal tam a bylo to," dodala Ondrášová smutně s tím, že ale vlastní sourozence se sestře nepodařilo zachránit, protože byli na autě až vzadu.

 "Když tam umřely děti nebo nějaký člověk, tak moje sestra je musela nosit v podpaždí a házet do děr. Kdyby to neudělala, tak jí na fleku odstřelili," řekla Helena Ondrášová.

Za pozůstalé promluvil také Čeněk Růžička, který varoval před narůstajícím rasismem v Evropě a před zpochybňovači holokaustu. Zcela konkrétně upozornil na rizika spojená s extremisty, kteří se dostali i do parlamentu České republiky a jasně jim vzkázal: "My pozůstalí vás v klidu nenecháme a vždy se ozveme, když vám budou růst křídla! Památka a odkaz všech zavražděných Romů a Sintů, jak z druhé světové války, tak z nedávné doby nás k tomu zavazuje."

Vyjádřil dále nespokojenost, že Památník Hodonín vznikl zcela bez účasti Romů. Připomněl tak fakt, že Památník vybudovalo Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského bez jakékoli romské účasti. Zároveň Růžička vyslovil naději, že v případě Památníku v Letech u Písku bude participace samotných přeživších a pozůstalých prioritou.

Z vážených hostů se piety účastnila i velvyslankyně Norského království v Praze Siri Ellen Sletner. Jednalo se o její poslední veřejné vystoupení v České republice coby mimořádné a zplnomocněné velvyslankyně, což se jeví až symbolicky ve vztahu k jejímu angažmá na podporu vzniku důstojného Památníku v Letech u Písku.

Projevy pronesli např. i německý velvyslanec Christoph Israng a poprvé se piety účastnil i zástupce maďarského velvyslanectví, chargé d’affaires Dávid Szesztai:

"Maďarsko sdílelo mnoho z tragédií 20. století s vaší zemí včetně genocidy Romů, porrajmos. Naše znalosti o této události stále nejsou dostatečné, ale náš zármutek je upřímný a hluboký. 75 let se může zdát jako dlouhá doba, ale tato rána nesmí a nebude nikdy vyléčena. Neznalost a předsudky ji mohou jenom zhoršovat, a tak my, budoucí generace, se musíme vzdělávat a chápat historická fakta, ale také emoce, které se za nimi skrývají. Musíme se snažit připomínat a udržovat živou paměť. A co je nejdůležitější: Je třeba zajistit, aby se toto zlo již nikdy na světě neobjevilo."

Muzeum romské kultury připomnělo letos v rámci piety i další dvě nedávná smutná úmrtí. Historik Dušan Slačka zavzpomínal na profesora Ctibora Nečase , historika, díky jehož celoživotnímu dílu dnes mnohé o táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu a především o osudu zde internovaných Romů víme. Druhým, na koho Slačka krátce zavzpomínal, byl sochař Eduard Oláh, autor pomníku na Žalově.

Po ukončení pietního shromáždění měli účastníci možnost nechat se správcem Muzea romské kultury pro oba památníky, Luďkem Strašákem, provést po areálu. ROMEA TV prohlídku vysílala live a zde se můžete podívat na záznam  a nahlédnout, jak areál k dnešnímu dni vypadá. Jana Horváthová během svého projevu uvedla, že se konečně podařilo s Ministerstvem kultury v uplynulých dnech dohodnout financování správy a dokončení Památníku Hodonín. Luděk Strašák během prohlídky vyslovil naději, že příští rok by se pietní shromáždění mohlo konat v již plně zprovozněném a veřejnosti otevřeném Památníku.

Program v Hodoníně u Kunštátu uzavřel seminář o vzdělávání na místech paměti, který byl součástí třídenní Letní školy pro učitele, kterou připravilo Muzeum romské kultury a  Institut Terezínské Iniciativy ve spolupráci s ROMEA o. p. s.

FOTOGALERIE

Přečteno: 878x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Hodonín u Kunštátu, Pietní akce, pietní akt, pietní místo, Holocaust



HLAVNÍ ZPRÁVY

V sobotu 17. listopadu 2018 se od 13 hodin na Hradčanském náměstí před Pražským hradem u sochy T.G. Masaryka uskutečnilo protestní setkání s názvem Jdeme do toho! Me Džav a So Tumen Avena? (FOTO: ROMEA TV)

videoZÁZNAM: Demonstrace Jdeme do toho! Me Džav a So Tumen Avena? přilákala jen pár Romů

17.11.2018 0:40, (AKTUALIZOVÁNO 14:00)
V sobotu 17. listopadu 2018 se od 13 hodin na Hradčanském náměstí před Pražským hradem u sochy T.G. Masaryka uskutečnilo protestní setkání s názvem Jdeme do toho! Me Džav a So Tumen Avena? Účastníci na něm vyjádřili nesouhlas s vystupováním prezidenta Miloše Zemana a jeho manipulativními výroky na adresu Romů. Akci inicioval Miroslav Rusenko z Romské demokratické strany (RDS). Průběh demonstrace vysílala živě první romská internetová televize ROMEA TV.
 celý článek

Petr Torák

videoPetr Torák: Informace o nepokojích v Anglii jsou lživé. Co bude pro Romy znamenat Brexit?

15.11.2018 18:39
Server Novinky.cz na začátku listopadu zveřejnil zprávu o narůstajících konfliktech mezi pákistánskou a romskou menšinou v Anglii. Petr Torák, který v Anglii působil mnoho let jako policista a věnuje se práci s menšinami, takové informace odmítá jako nepravdivé a zavádějící. Pro ROMEA TV uvedl, že reportérku z The Guardian, která článek napsala, pozval do Peterborough. Chce jí požádat, aby napsala nový článek, který bude obsahovat pravdivé informace o životě Romů v Anglii.
 celý článek

Sídliště Janov v Litvínově (Ilustrační FOTO: Archiv Romea.cz)

Extremisté z DSSS se chystají do Litvínova, chtějí si připomenout jejich pokus o pogrom na janovské Romy

15.11.2018 13:28
Jako vzpomínku na Den národní jednoty chystá v Janově Dělnická strana sociální spravedlnosti na sobotu 17. listopadu manifestaci. Chce si tak připomenout nepokoje, které zde proběhly před deseti lety. Akce je podle mosteckého deníku.cz již nahlášena.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo