Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Protiprávní sterilizace se podle aktivistů týkaly kromě Romek i postižených

23. října 2013
Čtení na 2 minuty

Protiprávní sterilizace v ČR se netýkaly podle Ligy lidských práv (LLP) jen
romských žen, ale také velkého počtu postižených lidí v ústavech. Odehrávaly se
před listopadem 1989 i po něm. Novinářům to dnes řekl právník LLP Maroš Matiaško.
Podle aktivistů by povolební kabinet měl situaci nechat prozkoumat a případné
poškozené by měl odškodnit. Rada vlády pro lidská práva už počátkem loňského
roku připravila návrh na odškodnění protiprávně sterilizovaných žen. Nečasův,
ani Rusnokův kabinet ho neprojednaly.

"Odškodnění by se nemělo redukovat jen na romské ženy. Děly se masové
sterilizace zdravotně postižených žen i mužů v ústavech. Víme o případech, kdy
došlo k porušení principu informovaného souhlasu," řekl Matiaško, který se
specializuje na práva duševně postižených a transformaci ústavní péče. Podle
právníka se případy děly nejen před listopadem 1989. Liga zaznamenala i kauzy z
let 2006 a 2007.

Přesné počty postižených, kterých by se mohla nedobrovolná sterilizace týkat,
ale aktivisté neznají. "Tvrdá data o celkových počtech nemáme. Je pro nás
extrémně složité je získat. Veřejná moc by ale mohla," dodal Matiaško. Podle
ligy by měl stát situaci v ústavech a zdravotní dokumentaci jejich obyvatel
nechat prozkoumat.

S podezřením na nucené sterilizace žen v Česku, a to především romských,
přišlo v roce 2004 Evropské středisko pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak
přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti
mučení se záměrem vyplatit odškodné přišel už v roce 2006. Lidskoprávní vládní
rada první podnět měla v roce 2007. O dva roky později se kabinet za protiprávní
sterilizace omluvil. Podle výborů OSN proti rasové diskriminaci či diskriminaci
žen pouhá omluva ale nestačí.

Rada vlády pro lidská práva v návrhu, který poslala kabinetu loni začátkem
roku, doporučuje vyplatit sterilizovaným ženám 300.000 až 400.000 korun podle
újmy na zdraví či míry porušení tehdejších předpisů. Na odškodnění by měly mít
nárok ty, které podstoupily nedobrovolnou sterilizaci od ledna 1972 do května
1991. Podle tehdejších regulí se zákrok prováděl "v zájmu zdravé populace" a
úřady k němu motivovaly dávkou až 10.000 korun. Peníze by mohly dostat i ženy,
které lékaři protiprávně sterilizovali po roce 1991, kvůli uplynutí tříleté
promlčecí lhůty po nich ale už poškozené nemohou vymáhat náhradu u soudu.

Ochránci lidských práv začali už sami sepisovat zákon o odškodnění
nedobrovolně sterilizovaných žen, aby řešení urychlili. Návrh normy chtějí
poskytnout povolební vládě. Liga spolu s helsinským výborem teď vyhledává ženy,
které by mohly na případné vyrovnání od státu dosáhnout. Podle aktivistů může
být nedobrovolně sterilizovaných i několik stovek. Pokud by se situace
neposouvala kupředu, zvažuje liga další právní kroky. Příští rok by se podle své
projektové ředitelky Kateřiny Červené případně mohla obrátit s hromadnou
stížností poškozených žen na Evropský soud pro lidská práva.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon