Průzkum CVVM: Loni vzrostl optimismus Čechů, obávají se ale přistěhovalců

Loni značně vzrostl optimismus Čechů v řadě oblastí veřejného života. Podle
většiny lidí se ale v České republice zhoršila třeba situace v přistěhovalectví
a také bezpečnostní situace republiky. Tvrdí to Centrum pro výzkum veřejného
mínění Akademie věd ČR (CVVM) na základě svého lednového průzkumu. Ze sledované
téměř třicítky oblastí jsou ovšem zmíněné dvě spolu se zahraničními vztahy
jedinými, u nichž oproti roku 2013 přibylo negativních hodnocení.

U žádné z oblastí nadpoloviční většina dotázaných nezaznamenala za rok 2014
zlepšení a stále převažují odpovědi, že se situace nezměnila, nebo dokonce
zhoršila. Přesto je podle CVVM možné ve srovnání s hodnocením roku 2013 mluvit o
pozitivním posunu. Podíl Čechů, kteří nevidí zlepšení nikde, totiž meziročně
klesl zhruba o třetinu na 20 procent. Přibylo naopak výrazně lidí, podle kterých
se situace ve většině oblastí veřejného života ani nezhoršuje, ani nezlepšuje, a
to na 41 procent.

Značnou převahu záporných hodnocení zaznamenali pracovníci CVVM hlavně v
oblastech přistěhovalectví, kde se situace zhoršila podle 57 procent Čechů, a
bezpečnostní situace ČR, kde vidí zhoršení 53 procent lidí. U přistěhovalectví
se oproti roku 2013 zvýšil počet negativních hodnocení zhruba dvojnásobně a u
bezpečnostní situace více než čtyřnásobně.

Na výrazném zhoršení vnímání přistěhovalců a bezpečnosti se pravděpodobně
podepsaly boje na Ukrajině a útoky islamistických teroristů ve světě. Značnou
roli v hodnocení hrál zřejmě i útok na pařížskou redakci satirického týdeníku
Charlie Hebdo, při němž bylo zavražděno 12 lidí. Střílelo se letos 7. ledna, což
bylo ještě před konáním průzkumu CVVM.

U většiny ostatních oblastí sledovaných v průzkumu však meziročně alespoň
mírně stoupl podíl dotázaných, kteří zaznamenali zlepšení. Výrazně přibylo
oproti roku 2013 kladných hodnocení například u politické situace. Za předloňský
rok vidělo zlepšení jen osm procent lidí, kdežto za rok 2014 už 23 procent.

Rok 2013 byl poznamenán politickými zvraty. Nejprve v polovině roku padla
vláda Petra Nečase (ODS) po aféře se zatčením šéfky premiérova kabinetu a
nynější Nečasovy manželky Jany Nečasové (dříve Nagyové) a poté vládl úřednický
kabinet Jiřího Rusnoka, přestože vládě nevyslovila důvěru Sněmovna. Loňský rok
naproti tomu přinesl větší politickou stabilitu po nástupu vlády Bohuslava
Sobotky (ČSSD) koncem ledna 2014, což se pravděpodobně v hodnocení veřejnosti
odrazilo.

Podobně výrazně vzrostl i podíl Čechů, kteří vidí zlepšení ve fungování
hospodářství, a to ze sedmi na 21 procent. Zhruba na dvojnásobek stoupl podíl
kladných hodnocení v oblasti nezaměstnanosti a sociálních jistot, u obou
zmíněných ale i přesto zůstává jen kolem deseti procent. Nejvíce Čechů, více než
dvě pětiny, zaznamenalo loni zlepšení u nabídky zboží a služeb.