romea - logo
22. dubna 2019 (pondělí)
svátek má Evžénie
Loading
rozšířené vyhledávaní

Průzkum: Vzájemné důvěry mezi lidmi v Česku ubývá, mizí také tolerance k menšinám

29.6.2018 9:31
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Mezi lidmi v Česku ubývá vzájemné důvěry, klesla také míra tolerance k některým menšinám, zejména muslimům a imigrantům obecně. Dlouhodobě odmítají mít vedle sebe také Romy. Vyplývá to z posledního sběru dat v dlouholetém průzkumu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU). Výsledky autoři představili tuto středu novinářům.

Lidé ve své blízkosti kromě Romů dlouhodobě nechtějí alkoholiky a narkomany. V posledních letech pak výrazně klesla tolerance vůči etnickým a náboženským menšinám. Zatímco v roce 1991 nechtělo muslima za souseda zhruba 20 procent lidí, v roce 2017 už 58 procent.

Podobný vývoj zaznamenali odborníci u imigrantů a zahraničních dělníků. Zlepšení se dočkali pouze homosexuálové, které česká společnost přijímá lépe. Sousedit by s nimi v roce 2017 přesto nechtěl každý pátý Čech.

"Česká společnost byla během několika generací velmi rychle zbavena zkušenosti s jinakostí, zejména etnickou a náboženskou. Přesto se v devadesátých letech podařilo tyto odmítavé postoje mírně snižovat a trend byl nastartován veskrze pozitivním směrem. Teprve v roce 2008 a zejména v poslední vlně výzkumu vidíme změnu," uvedl sociolog Petr Fučík. Na vině je podle něj migrační krize a islamistický terorismus.

Podle studie si Češi také méně důvěřují mezi sebou. Na otázku, zda je možné lidem důvěřovat, kladně odpovědělo jen 23 procent oslovených, což je nejméně za celou dobu výzkumu. Značně nižší podíl je to i ve srovnání se západními demokraciemi, kde se míra takzvané interpersonální důvěry pohybuje kolem 40 procent.

Vedoucí Ústavu populačních studií FSS MU Ladislav Rabušic tyto výsledky považuje za alarmující. Interpersonální důvěra je podle něj důležitá z hlediska demokratického fungování i sociálního kapitálu, který je zase stěžejní pro ekonomickou prosperitu dané společnosti.

Dlouhodobě vědci zkoumají rovněž důvěru lidí v instituce. Výrazný pokles důvěry je v posledním průzkumu znát u médií obecně. Podobně na tom jsou i mezinárodní organizace jako Evropská unie a OSN, kterým lidé nejvíce důvěřovali v roce 1999 a od té doby důvěra klesala. Zvláště mezi lety 2008 a 2017 poklesla razantně. Vzrostla naopak důvěra v armádu, policii a právní systému.

"Do přehledu jsme zařadili instituce, které kladou důraz na diskusi a prezentaci různých názorů na jedné straně a na druhé straně naopak ty, které symbolizují řád a pořádek," uvedl politolog Roman Chytilek. Při interpretaci výsledků se podle něj nabízí spojení s migrační krizí, protože zatímco jeden typ institucí bývá spojován s jejím prohlubováním, druhý může být vnímán jako ten, který před ní poskytuje ochranu.

Důvěrou se výzkumníci zabývali i v případě konspiračních teorií nebo demokratického uspořádání a podle Chytilka byly výsledky překvapivé. S tvrzením, že oficiální tvrzení velmi často zakrývá pravdu, vyslovilo souhlas až 41 procent respondentů. Více inklinují ke konspiračním teoriím senioři a lidé s nižším vzděláním.

Důvěra v konspirace se však podle Chytilka liší i podle voličských preferencí. Na větší důvěru v konspirační teorie vědci přišli u voličů SPD, KSČM a ANO, naopak výrazně méně jim věřili voliči KDU-ČSL a TOP 09.

Z hlediska důvěry v politické uspořádání i přes veškeré negativní jevy zvítězila demokracie. Počet lidí, kteří věří v demokracii, se navíc od roku 2008 výrazně zvýšil. Důvodem může být ekonomická prosperita. Lidé podle Chytilka mohou mít také pocit, že názorové spektrum, které je v parlamentu zastupuje, je dostatečně rozmanité.

Čísla pocházejí ze série opakovaných výzkumů, které se v ČR konaly v rámci evropského srovnávacího projektu European Values Study. Výzkum se opakuje přibližně po devíti letech a získané údaje tak utvářejí časové řady. Badatelům umožňují zjistit, jak se vyvíjejí určité hodnotové preference a postoje v ČR.

Přečteno: 962x
 

Kam dál:

Štítky:  

Průzkum, Výzkum, Soužití, muslimové



HLAVNÍ ZPRÁVY

V noci z 18. na 19. dubna 2009 vhodili čtyři neonacisté Ivo Müller, Václav Cojocaru, David Vaculík a Jaromír Lukeš zápalné láhve do rodinného domu ve Vítkově na Opavsku, kde bydlela romská rodina. Při následném požáru byli zraněni tři lidé, mezi nimi tehdy dvouletá Natálka, které utrpěla popáleniny na 80 procentech těla. Neonacisty soud odsoudil k dvacetiletým resp. dvacetidvouletým trestům odnětí svobody. (Koláž: Romea.cz)

Žhářský útok ve Vítkově, k němuž došlo před deseti lety, potrestaly soudy vysokými tresty

16.4.2019 11:03
Před deseti lety, v noci z 18. na 19. dubna 2009, zaútočila zápalnými láhvemi skupinka sympatizantů extrémní pravice na dům číslo 58 ve Vítkově na Opavsku obývaný romskou rodinou. Následkem požáru byla vážně popálena tehdy dvouletá Natálka. Zranění utrpěla i její matka a otec.
 celý článek

Kumar Vishwanathan (FOTO: Daniela Kantorová)

Kumar Vishwanathan: Žhářský útok ve Vítkově odstartoval úpadek extremistů

16.4.2019 10:50

Žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově před deseti lety, při kterém tehdy dvouletá Natálka utrpěla rozsáhlé popáleniny, odstartoval postupný úpadek pravicového extremismu v regionu. Myslí si to ostravský aktivista Kumar Vishwanathan, který se dlouhodobě věnuje romské menšině. Podle něj tehdy společnost vyslala signál, že takové zločiny nestrpí. Za zapálení domu se spící rodinou poslal soud čtyři neonacisty do vězení na 20 až 22 let.

 celý článek

Jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: Úřad vlády ČR)

Občanští členové "romské rady" vyzvali v souvislosti s posledními incidenty mezi Romy a Čechy premiéra Babiše a ministra Hamáčka k jednání

16.4.2019 9:00
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny vyzvali premiéra a ministra vnitra k jednání v návaznosti na násilné incidenty mezi Romy a Čechy v Lipníku nad Bečvou a Dvorcích na Bruntálsku.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo