Registry kostní dřeně zoufale postrádají dárce z menšin. Pojďme to změnit!

V registrech kostní dřeně chybí zástupci menšin. Pro nemocné leukémií, kteří
jsou původem jiné národnosti, proto lékaři hledají často dárce obtížně, nebo ho
dokonce nenajdou vůbec. Genetická příbuznost totiž u transplantace krvetvorných
buněk určuje míru shody příjemce a dárce. Informuje o tom server České televize.

Většina dárců v registrech patří do takzvané kavkazké populace. "Pro
pacienty, kteří původem nejsou z této evropské populace, je nalezení dárce
mnohem komplikovanější a častěji musíme využívat dárce, kteří jsou méně shodní,"
potvrdil vedoucí lékař transplantační jednotky kostní dřeně fakultní nemocnice v
Motole Petr Sedláček.

Podle lékařů by proto bylo dobré, kdyby do registrů přibyli noví dárci z
vietnamské, ukrajinské i romské menšiny.

Pro co nejlepší přijetí kostní dřeně je důležitá shoda v deseti
transplantačních znacích. Pokud je shoda menší, pro pacienta to znamená
pomalejší hojení. "Je tam vyšší riziko infekcí a dalších různých komplikací,"
dodal Sedláček. Důležitý je i dobrý zdravotní stav a věk dárce. Tomu musí být
mezi 18 a 35 lety a musí souhlasit s tím, že je ochoten darovat dřeň pacientovi
z jakékoli země na světě.

Transplantace kostní dřeně je už běžná metoda, která dává šanci na uzdravení
při léčbě hematologických onemocnění. K těm patří těžké typy leukemie, lymfomy,
některé druhy anémií a také imunitní a metabolické poruchy. V Česku, kde takto
ročně onemocní stovky lidí, byla tato operace u dospělého provedena poprvé v
roce 1986. Dne 28. listopadu 1989 pak lékaři poprvé transplantovali kostní dřeň
dítěti. U zrodu transplantačního programu stál profesor Jan Starý.

Organizace ROMEA podpořila svou účastí kampaň Daruj kostní dřeň!, která byla
součástí širší akce proti rasismu s názvem Udělej něco!, jejímž cílem bylo
motivovat Romy, zejména pak mládež, k přebrání spoluodpovědnosti za své životy.
V Chanově na konci roku 2008 vzniklo jakési improvizované centrum v prostorách
místního kulturního domu, do něhož přicházeli romští zájemci o dárcovství.
„Přihlásily se nám necelé dvě desítky nových zájemců,“ uvedla tehdy MUDr. Mája
Švojgrová, lékařka hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice v
Plzni. Těm, kteří se již rozhodli vstoupit do registru, tým zdravotních sester a
lékařů odebral vzorek krve přímo na místě. Ostatní vyplnili předběžné přihlášky.

Dárcovství podpořili mimo jiné členové skupiny Gipsy.cz či zástupci romských
neziskových organizací, které se na akci spolupodílely.