Respektovaný brněnský Rom Gejza Horváth: Autorka knihy Brnox mě podvedla a zklamala. V knize dominuje výsměch a ponižování Romů
Kniha Brnox autorky Kateřiny Šedé dál budí vášnivé diskuze. Potom, co autorka za knihu obdržela prestižní cenu Magnesia Litera v kategorii publicistika, začala kritika zejména od Romů ještě sílit. Respektovaný brněnský Rom Gejza Horvát o autorce napsal, že ho při přípravě knihy podvedla. Kniha je podle něj pro společnost a především pro Romy nebezpečná.
“Autorka knihy Brnox Kateřina Šedá mě požádala o příspěvek do své knihy a podle toho, jak mi pozitivně popsala svůj záměr, tak jsem s jejím požadavkem souhlasil. Musím však říct, že mě paní Šedá podvedla a zklamala,” uvedl Horváth na facebookovém profilu ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové, která sem veřejně umístila odkaz na svůj článek ze serveru Romea.cz.
“Knihu jsem viděl, četl a mám za to, že kniha si vůbec nemůže činit nárok na umělecké dílo a už vůbec ne na vyznamenání. Dle mého pohledu se ve vyznamenaném díle vůbec nesešlo umění se skutečností. Kniha na mě působí spíš jako turistická brožurka. Také mám pocit, že autorka svojí knihou chtěla podpořit názor většinové společnosti na Romy,” pokračuje ve svém příspěvku Horváth a dodává: “Já jako Rom, který se denně setkávám s rasismem, odporem a nenávistí, můžu s klidným svědomím říct, že kniha je pro společnost nebezpečná, ale nejvíc je nebezpečná Romům. Ve zmíněné knize dominuje výsměch a ponižování Romů. Paní Šedá poukazuje na jejích úpadek a negramotnost. Nutí většinovou společnost dělat si o nich úsudek, jak jsou Romové hnusní, odporní, nebezpeční a nepřizpůsobiví. Poznal jsem, že autorka o Romech nic neví a svým „literárním dílem“ Romy jen poškodila. Také si myslím, že knihu Brnox nepsal umělec, umělec ten vidí, slyší i mluví srdcem. Umělec by měl ve společnosti vytvářet hodnoty, které by měly národy spojovat a ne je rozdělovat.”
Na zdrcující kritiku zareagovala autorka knihy Kateřina Šedá, která podle svých slov jinak do facebookových diskuzí nepřispívá. “Nikdy jsem Vás v ničem nepodvedla. Dělala jsem s publicistou Alešem Palánem rozhovor o Vaší práci, které si vážím a rozhovor jsem Vám i poskytla k autorizaci. Stejně tak jako větsině lidí v knize, pokud nechtěli být anonymně uvedeni. V knize je spousta velmi pozitivních míst a lidé ( pokud mluvíte o většinové společnosti) na ni reagují přesně opačně, než píšete,” napsala Šedá.
Gejza Horváth však trvá na svém a do spolupráce s Šedou by už nešel. “Stydím se, že jsem v té knize i já, byť v pozitivním světle. Pro úplnost dodávám, už mnoho Romů vám řeklo to, co i já. To my jsme ti, o kterých jste psala a my říkáme, co se nám na vaší knize nelíbí a co se nás dotklo. Z morálního i lidského pohledu by bylo vhodné respektovat náš názor a vážně se zabývat otázkou, co s tím a jak dál,” dodal na sociální síti Gejza Horváth.
Podle Kateřiny Šedé není Brnox štvavá kniha a není jen o Romech, ale o celé lokalitě. “Problém je v tom, že hledáte jen ty negativní věci (těch pozitivních je tam spousta) a jste přesvědčený, že víte, jak ji všichni budou vnímat. Mám ale zcela opačné reakce, než píšete,” brání se Šedá.
Na slova o pozitivním hodnocení knihy zaregovala ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. “Stále říkáte, že máte jen pozitivní reakce, které v lidech kniha ohledně Romů utvrzuje. Kéž by tomu tak skutečně bylo. Já si dlouhodobě zakládám na tom, že díky svému původu mám stejný výhled na obě strany tohoto konfliktu. Ale mně se za poslední dobu scházejí reakce z neromské čtenářské obce, které mohu shrnout pod výstižné tvrzení jedné z takových dam-již seniorek: ‘Já jsem se tak nasmála při čtení té knihy, a úplně se mi potvrdilo, co si celý svůj dlouhý život o cikánech myslím.’ Chtělo se mi plakat,” uvedla na závěr emotivní výměny názorů Jana Horváthová.
