Roma Pride 2012: Po celé Evropě proběhnou průvody romské hrdosti
Stejně jako minulý rok Romové po celé Evropě i letos vyjádří hrdost na své romství v pochodech nazvaných Roma Pride! - Romská hrdost! "Zmobilizujeme se kulturně i politicky formou politických setkání a kulturních akcí," uvádí se v prohlášení, které za Českou republiku podepsalo občanské sdružení ROMEA a Český helsinský výbor. Z organizací průvodů po celé Evropě stojí Evropské protirasistické hnutí – EGAM. "V dnešní Evropě povstává romská elita s jednoduchým a jasným cílem: úplná rovnost práv a povinností," uvádí se dále v prohlášení, které server Romea.cz zveřejňuje v plném znění.
Za důstojnost Romů v Evropě: Romská hrdost! Roma Pride!
Mohla nás už dostihnout vyčerpanost a beznaděj. Nebyli Romové, Cikáni a Sintové pronásledováni po staletí? Neprovázejí protiromské stereotypy mnoho staletí, zemí a politických režimů? Není iluzí si myslet, že někdo je schopen „normalizovat“ situaci, která se jeví jako beznadějná?
Násilí vůči Romům v Evropě se skutečně v mnoha směrech zdá být nekonečné a problémy, jimž čelí, se zdají být zcela zakořeněné ve společnosti a nepřekonatelné.
Ve střední Evropě a na Balkáně je například přítomen jistý typ uvažování, který směřuje k jejich odstraňování z veřejného prostoru, často i fyzickým vyhubením. Romové tak žijí ve vymezených oblastech na předměstích větších měst. V mnoha městech a vesnicích jsou shromážděni v odloučených a obezděných oblastech bez přístupu k tekoucí vodě, elektřině a veřejným službám. Obzvlášť se to týká případu Přednádraží v Ostravě (Česká republika), Michalovců, Košic, Prešova a obce Svinia (na Slovensku), Tarlungeni a Baia Mare (Rumunsko). V Baia Mare byli Romové nedávno vyhnáni do opuštěné chemické továrny s vysokým stupněm toxicity. Nesčetná městská ghetta existují rovněž v Bulharsku, kde krajně pravicová strana Ataka v roce 2011 organizovala protiromské protesty ve zhruba 20 městech pod transparenty jako „Smrt Romům!“ a „Udělejte z Romů mýdlo!“. Maďarská polovojenská domobrana strany Jobbik terorizuje Romy, nutí je prchat z jejich vesnic, např. v obci Gyöngyöspata , a pravidelně vyvolává radikální rasistické násilí. Maďarská vláda přitom pod záminkou boje proti zneužívání sociálních dávek vytváří otevřeně skutečné pracovní tábory pro Romy.
Navíc se ve Francii navzdory změně politické moci znovu obnovily vyhošťování a deportace, které také dále pokračují i v Německu, Švédsku a Itálii. Každodenní rasová diskriminace přetrvává v oblasti zdravotnictví, zaměstnávání, volného času a vzdělávání i v Kosovu, Portugalsku, Srbsku, Chorvatsku a v Polsku.
Ačkoliv by nás tato znepokojující situace mohla přivádět k zoufalství, ve skutečnosti nás ještě víc vede k boji za důstojnost a rovnost práv. To je také důvod, proč půjdeme v neděli 7. října ve svých státech v čele průvodů sjednocené evropské občanské společnosti napříč kontinentem, od Norska po Srbsko, od Portugalska k Polsku, včetně Itálie, Rumunska, Maďarska a Bulharska, abychom klidně ale odhodlaně společně prohlašovali: „Romská hrdost! Roma Pride!“
Zmobilizujeme se kulturně i politicky formou politických setkání a kulturních akcí.
Navzdory tomu, co mohou říkat poslové špatných zpráv a zoufalí lidé, plní beznaděje, není naše naděje, že dosáhneme plného uznání důstojnosti lidských bytostí pocházejících z jedné z nejstarších evropských společností, zbytečná.
Ve skutečnosti udělala Evropská unie v institucionální úrovni jistý pokrok: díky blahodárnému působení evropské komise a členů Evropského parlamentu, kteří se záležitosti věnovali delší dobu, musely všechny členské státy poprvé navrhnout a předložit komisi do konce roku 2011 „Národní strategii pro integraci Romů“.
Jak však mohou mít některé tyto strategické plány účinek, jsou-li bez finančních prostředků, rozpočtu a harmonogramu? plánování a financování? Jak můžeme nevidět, že se jedná o způsob, jak se vyhnout této problematice, a tím umožnit pokračování násilí a diskriminace?
V dnešní Evropě povstává romská elita s jednoduchým a jasným cílem: úplná rovnost práv a povinností. Tato elita, složená z politicky aktivních mužů a žen, intelektuálů, umělců a aktivistů, není osamocena. Je hluboce zakořeněná v romských společenstvích napříč kontinentem a je nedílnou součástí evropské občanské společnosti.
„Romská hrdost“ je mobilizací k vlastní emancipaci a je rovněž jejím podpůrným systémem. Uskuteční ji občanská společnost bez ohledu na původ zapojených jednotlivců a organizací, jelikož universalismus je naší inspirací a plná integrace všech je naším společným požadavkem.
Tato integrace neznamená akulturaci nebo potlačování vzájemného ovlivňování identit a tradic, které jsou ve své různosti součástí evropského dědictví. Znamená naopak skoncování s rasistickými vraždami a odstranění ghett, znamená konec stigmatizace Romů pro politické účely, konec diskriminačním zákonům a „výjimečným“ opatřením. V praxi se tato opatření zaměřují na Romy, tak jako v případě Schengenských dohod, které omezují svobodu pohybu v Evropě. Znamená konečně odhodlaný boj za zpochybnění stereotypů, boj proti diskriminaci v zaměstnání, bydlení a konec segregace ve vzdělávání. To nakonec bude znamenat uznání individuální a vládní odpovědnosti za pronásledování Romů, obzvlášť těmi evropskými státy, které byly spojenci nacistického Německa za druhé světové války.
Náš cíl je dosáhnout úplné integrace všech jednotlivců do evropské společnosti, dosáhnout důstojnost všech a úctu k rovnosti práv napříč kontinentem. Na znamení toho pochodujme 7. října společně napříč Evropou za Romskou hrdost!
- Benjamin Abtan, předseda Evropského protirasistického hnutí – EGAM, a dále za jednotlivé státy:
- Albánie: Aldo Merkoci, předseda hnutí Mjaft!, Adriatik Hasantari, předseda Roma Active
- Bosna: Alma Mačićová , ředitelka Iniciativy mládeže pro lidská práva – Bosna
- Bulharsko: Krasimir Kanev, předseda Bulharského helsinského výboru, Deyan Kolev, předseda Romského centra Amalipe pro mezietnický dialog a toleranci
- Černá Hora: Boris Raonić, předseda Občanské aliance, Teuta Nurajová , předsedkyně Národní svazu Romů
- Česká republika: Anna Šabatová, předsedkyně Českého helsinského výboru a Jarmila Balážová, předsedkyně občanského sdružení ROMEA
- Chorvatsko: Mario Mažić, předseda chorvatské Iniciativy mládeže pro lidská práva
- Dánsko: Anne Nielsenová, předsedkyně SOS mod racism a Ferdi Sabani, předseda Roma Forzning i Danmark
- Finsko: Janette Grönforsová, koordinátorka protirasistické sítě Rasmus a zakládající členka Nevo Roma
- Francie: Cindy Leoni, předsedkyně SOS Racisme a Alain Daumas, předseda prezident Francouzské unie romských občanských sdružení
- Itálie: Angela Scalzová, předsedkyně SOS Razzismo a Olga Balová, předsedkyně kosovské Partita Romilor
- Kosovo: Raba Gjoshivá, programová ředitelka kosovské Iniciativy mládeže pro lidská práva a Osman Osmani, ředitel Initiativa 6
- Lotyšsko: Sigita Zankovska-Odiņa, pracovnice výzkumu Lotyšského centra pro lidská práva Maďarsko: János Farkas, předseda romské samosprávy v Gyöngyöspatě a Erika Muhiová, ředitelka právní poradny etnických menšin NEKI
- Moldávie: Nicolae Radiţa, předseda Romského národního střediska
- Německo: Serdar Yazar, mluvčí Turecké unie Berlín a Braniborsko (TBB)
- Norsko: Kari Helene Partapuoliová, ředitelka Antirasistisk Senter
- Polsko: Kasia Kubinova, ředitelka Nadačního fóra pro společenskou různorodost, Paula Sawicka, předsedkyně občanského sdružení Otevřená republika a Roman Kwiatkowski, předseda Sdružení Romů v Polsku
- Portugalsko: Bruno Gonçalves, místopředseda Centro de Estudios Ciganos
- Rakousko: Claudia Schäferová, ředitelka ZARA , Alexander Pollak, předseda SOS Mitmensch a Andrea Härleová výkonná ředitelka Romano Centro
- Řecko: Ahmed Moawia, koordinátor Řeckého fóra pro migranty
- Rumunsko: Marian Mandache, výkonný ředitel Romani Criss
- Rusko: Světlana Gannuškinová, ředitelka sítě Memorial
- Slovensko: Irena Bihariová, ředitelka Ľudia proti rasizmu
- Srbsko: Maja Mičićová, ředitelka srbské Iniciativy mládeže pro lidská práva a Jovana Vukovićová, koordinátorka Oblastního střediska pro menšiny
- Švédsko: Mariam Osman Sherifayová, předsedkyně Střediska proti rasismu
- Turecko: Selcuk Karadeniz, předseda Sdružení romské mládeže a Cengiz Algan, mluvčí Durde!
- Ukrajina: Zola Kundurová , předsedkyně romské ženské nadace Čirikľi
Nepřehlédněte:
Kam dál:
- Vyšel dokumentární film 161>88, více než dvacet let boje s neonacisty, fašisty a rasisty
- Přerov na 1. máje: V obležení pravicových extremistů i komunistů
- Dva tisíce lidí v Mnichově protestovaly proti neonacistům
- Evropský soud pro lidská práva: Extremistická Dělnická strana je definitivně rozpuštěna
- Mezinárodní den Romů 2013: AI uspořádala v Bruselu happening o vyklizení romské osady
- Slovenští Romové protestovali proti chudobě a proti nízkému trestu pro vraha z Hurbanova
- Tisíce mladých lidí uctily památku obětí Osvětimi
- Nejdek: Extremisté z DSSS na další ze svých permanentně předvolebních akcí opět lhali
- Stovky Lotyšů slavily své legionáře z SS, Rusové protestovali
- Neonacisty se v Bratislavě nepodařilo zablokovat. Mezi extremisty, kteří vzpomínali na fašistický stát, byli i Češi z DM
- Extremisté z Dělnické mládeže a DSSS se 1. května chystají do Přerova, plánují dvoukilometrový pochod městem
- Demonstrace v Bratislavě: Romové odmítají sociální dávky, chtějí práci
Štítky:
DemonstraceHLAVNÍ ZPRÁVY
Průzkum: Romové mají horší podmínky při zaměstnávání, soužití je nejhorší od roku 1997
Praha, 21.5.2013 19:09, (ROMEA)
Patrik Banga: Já ho tím šípem do hlavy trefil náhodou, pane soudce…
Praha, 21.5.2013 18:10, (ROMEA)
Muž, který kuší zabil Roma, mířil shora, řekl u soudu znalec
Ostrava, 21.5.2013 14:44, (ROMEA)Diskuse:
Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění skrýt nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Ty pak budou viditelné jen pro vás a vaše přátele na Facebooku. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři zablokovat zobrazování vašich příspěvků v diskusích na Romea.cz ostatním uživatelům.







