romea - logo
29. listopadu 2021 (pondělí)
svátek má Zina

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Romano kher v Oslu: Od oficiální omluvy norské vlády po komunitní centrum a mediální studio

24.11.2021 12:17
(FOTO: Romano kher a Kirkens bymisjon)
(FOTO: Romano kher a Kirkens bymisjon)

Začátkem listopadu slavnostně otevřel své nové sídlo Romano kher (Romský dům) v Oslu. Šest a půl let od oficiální omluvy norské vlády za příkoří před a po druhé světové válce se tak tamní Romové dočkali prvního důstojného místa pro své kulturní a společenské centrum.

Osmého dubna 2015, na Mezinárodní den Romů, došlo v Oslu k významné historické události: premiérka Erna Solbergová se jménem norské vlády oficiálně omluvila Romům za rasistickou vyčleňující politiku, kterou směrem k romské menšině uplatňovala před druhou světovou válkou a během desetiletí po ní.

„Mrzí mě také fatální důsledky této politiky během holokaustu. Je na čase morálně zúčtovat s temným obdobím našich dějin. Stát přiznává svou odpovědnost za chyby, které byly učiněny, a za křivdy na norských Romech,“ uvedla tehdy Solbergová. Vláda zároveň slíbila kolektivní kompenzaci a otevření romského centra.

Odškodnění ještě přesné podoby nenabylo, stále se o něm jedná. Centrum naopak svou podobu získalo velmi konkrétně – ne však zcela přímočarou cestou.

Romano kher

Než došlo k vládní omluvě, díky které organizace Romano kher jako její přímý důsledek vznikla, mělo romskou menšinu v Norsku na starosti oddělení Romtiltaket spadající pod hlavní město Oslo. Jeho hlavním cílem byla lepší integrace Romů do norské společnosti. „Přestože v něm pracovalo několik Romů, nikdy ho sami nevedli. Dnes existuje už jen jeho malá část – skupina učitelů a romských asistentů podporuje romské žáky a jejich rodiny na školách. Docela dobře to funguje a Romano kher s nimi pravidelně spolupracuje,“ přibližuje bývalý poradce pro romskou menšinu v Romtiltaket Balder C. Hasvoll – dnes jeden ze stěžejních pracovníků Romano kher.

Po 8. dubnu 2015 navázalo norské Ministerstvo místní správy a modernizace dialog s reprezentanty romské menšiny. Ti za vznik romského kulturního centra – a zároveň místa setkávání s neromskými sousedy – bojovali již dlouhé roky, dosud neúspěšně. Protože Romové v Norsku nemají žádnou nevládní organizaci, se kterou by stát mohl spolupráci navázat, navrhlo ministerstvo, aby se partnerskou organizací stala církevní organizace Kirkens Bymisjon (Church City Mission).

Premiérka Solbergová při oficiální omluvě (FOTO: Gorm K. Gaare)

Díky ní mohl Romano kher, který svou činnost zahájil už v lednu 2018, začít v Oslu působit v prozatímních prostorách svého prvního sídla v jednom z tamních kostelů. „Romští zástupci byli ke spolupráci s Kirkens Bymisjon nejprve poněkud skeptičtí, po několika setkáních ale změnili názor,“ vzpomíná Hasvoll. Přestože se spolupráce dařila, dočasné prostory kostela příliš ideální nebyly. „Mezi Romy tradičně panuje velký respekt a tabu k místům, kde pobývali mrtví – a starý kostel je přesně jedním z takových míst. Hned vedle kostela byl navíc velký hřbitov. Také se v něm nemohla scházet romská křesťanská kongregace, která je pro norské Romy velice důležitá,“ vysvětluje Hasvoll.

K prvním činnostem Romano kher patřilo hlavně „Bridge Building“ – poradenská činnost a osvěta o romské kultuře a historii směrem k norské veřejnosti. Po několika měsících organizace otevřela také klub pro děti a mládež. Kromě exkurzí na zajímavá místa, které pracovníci s dětmi často podnikali, se s nimi scházeli v chrámové lodi kostela. Hledání vhodnějších a trvalých prostor pro sídlo i aktivity Romano kher bylo dlouhou dobu nesmírně složité. „Mimo jiné pro to, že Romové v Norsku nejsou, mírně řečeno, populární sousedé,“ podotýká Hasvoll. Nakonec se však zadařilo – v městské části Østensjø. Ve spolupráci s architekty ze studia Artisantech vznikly moderní a funkční prostory podle představ a potřeb organizace. „Máme tady romskou kavárnu, fantastické prostory pro děti a mládež, prostory pro kongregaci a kulturní akce, mediální studio a mnoho dalšího. Ještě jsem nepotkal nikoho, komu by se tu nelíbilo,“ přibližuje s úsměvem Hasvoll.

Nevimos Norvego

Mediální studio, které Hasvoll zmiňuje, hostí první romskou internetovou televizi v Norsku – Nevimos Norvego. Romano kher ji založil s podporou Oslo Media House/OBM Nettkringkasting, organizací vzdělávající novináře, už na začátku zmiňovaného roku 2018. „Učili nás metodou „learning by doing“ – lidé před a za kamerou. Dnes už pracujeme víceméně sami, mimo jiné díky tomu, že u nás pracuje norsko-íránský filmový režisér Farzad Samsami a další mediálně zkušení a vzdělaní lidé. Velkou inspirací a pomocí nám ze začátku byla i ROMEA TV z České republiky,“ říká Hasvoll.

Internetový televizní kanál se zaměřuje na zpravodajství určené Romům v Norsku a cizině, ale také neromským zájemcům o témata s Romy spojená. Zároveň chce vytvářet prostor pro mladé romské talenty a novináře. Do povědomí svých diváků se Nevimos Norvego zapsalo i populárním pořadem Romane xabenata – romské vaření, které zaznamenalo značný úspěch a statisíce zhlédnutí. Vysílání internetové televize, jejíž provoz je závislý na finanční podpoře, však probíhá v nepravidelném režimu – nikdo z redakce nemá na starosti jen její fungování, ale věnuje se i dalším projektům.

Aktuálně ve studiu vznikají první díly nového pořadu s názvem Romano Talk Show. Inspirací jsou pro studio také kolegové ze švédského rozhlasu Radio Romano ze sekce Sveriges Radio, kteří o Nevimos Norvego a Romano kher natočili v loňském roce reportáž. „Švédové hrají mnohem vyšší ligu než my,“ vyzdvihuje práci romské redakce ze Švédska Hasvoll.

Pochvalně hovoří také o chystané premiéře Samsamiho krátkého filmu Chachimo, který sice nevznikl v produkci Nevimos Norvego, ale do historie se zapíše jako vůbec první hraný film v Norsku v romském znění. „Je to příběh o dívce vyrůstající se svou babičkou, po jejíž smrti vrcholí dívčin komplikovaný vztah s otcem,“ přibližuje děj snímku Hasvoll.

Romové v Norsku

Kromě Romů, kteří ve Skandinávii žijí od 16. století, takzvaných „Tatere“ nebo „Romani“, jejichž počet se odhaduje minimálně na 10 000, vedle sebe v Norsku koexistují „původní“ norští Romové a komunita romských přistěhovalců z Balkánu, především z Rumunska, Bulharska a bývalé Jugoslávie.

Původní skupinu tvoří olašští Romové, kteří do Norska přicházeli z Valašska, z území dnešního Rumunska, po zrušení otroctví okolo roku 1850. Současná skupina olašských Romů žijících v Norsku jsou částečně jejich potomci – potomci slovenských olašských Romů nebo Romů ze Španělska, Belgie, Francie nebo Švédska. Současné odhady hovoří zhruba o tisícovce lidí, z nichž většina žije v Oslu. „Přistěhovalců“ je více, odhadem do dvou tisíc.

Romové byli v Norsku za jednu z národnostních menšin uznáni až v roce 1999. V roce 2008 bylo oficiálně uznáno označení Romové – namísto dřívějšího „Cikáni“. Dnes je část norských Romů takzvaně integrovaná, další se potýkají s nemalými problémy.

Během 20. století se Norsko s Romy rozhodně nemazlilo. V roce 1927 přijalo imigrační zákon se zvláštním odstavcem (tzv. Cikánský paragraf), který Romům zakazoval vstup do země. V 30. letech byl řadě norských Romů po vycestování do zahraničí odepřen opětovný vstup do země. Ani přeživším koncentračních táborů vláda neumožnila návrat do země, a to ještě deset let po válce. „Cikánský paragraf“ byl po velké vlně kritiky z domova i ze zahraničí zákonem zrušen v roce 1956. V praxi se však zacházení s Romy příliš nezměnilo – ještě na začátku 60. let žilo i v zimních měsících mnoho Romů ve stanech a karavanech. Teprve pak jim vláda nabídla pomoc s ubytováním, adaptace na nový způsob bydlení však nebyla vůbec jednoduchá. V roce 1972 na první snahy navázala systematická integrační kampaň v Oslu, která se Romům snažila pomoci s trvalým bydlením, zaměstnáním a vzděláním a zajistit jim rovný přístup k zdravotním a sociálním službám. O rok později vznikl úřad pro romské záležitosti.

Historii i současnost norských Romů mapovala v oselském muzeu unikátní výstava Norvegiska roma – norske sigøynere (Norští Romové – norští Cikáni). „Výstavu „zdědil“ Romano kher. „Připravujeme novou expozici tak, aby dobře zapadla do prostoru, který máme k dispozici, a aby byla aktuální. Pokud se to podaří podle plánu, otevřít by se mohla na jaře 2022,“ dodává Hasvoll.

O ROMANO KHER ANDRE OSLO 

Pro agor le decembriske bara paťivaha phundraďa peskero nevo than o Romano kher andre Oslo. Šov the jepaš berš pal oda, sar o rajaripen andre Norsko odmangľa le Romen vaš oda, kaj lengere manušengere čačipena anglo dujto baro mariben the pal kada mariben has tele marde. Akana hin le Romen andre Oslo peršo paťivalo than, kaj hin o kulturno centrumos.

Ochtone apriliste 2015, pro Maškarthemutno romengero inepos, has andre Oslo baro historicko ačhiben: e premierka Erna Solbergovo mangľa le Romen, te odmukhen le manušenge andro rajaripen vaš rasisticko poľitika, savi has mujal o Roma anglo dujto baro mariben u mek buter berša pal o mariben u savi len na diňa ajse čačipena, sar has aver manušen.

„Hin mange but pharo, sar fatalno oda has andro holokaustos. Avľa o idejos, kana amenge kampel te genel upre moralne bini the te phandel kada kalo idejos andre amari historija. O rajaripen džanel, kaj oda na has mišto u o Roma andre Norsko na chudenas e paťiv, phenďa akor e Solbergovo. O rajaripen akor tiš phenďa, hoj le Romen dela e kompenzacija u phundravela romano centrumos.

Pal e kompenzacija mek keren o dovakeriben. O centrumos imar čačes hin kerdo – no na džalas oda lokes.

Romano kher

Angl´oda, sar pes o rajaripen le Romenge odmangľa (e organizacija Romano kher sas zathoďi pal oda sar o rezultato), perenas o Roma andre Norsko tel o odboris Romtiltaket, savo has andro angluno foros Oslo. Leskeri angluňi buťi has feder romengeri integracija maškar savore nipi.„Varesave romane džene odoj kerenas buťi, aľe sar šerale odoj ňikda o Roma na has. Andre ala ďivesa oda hin ča paru džene – varesave sikhľarde the romane pedadogicka asistenta den o vast romane čhavorenge andro školi the andro fameľiji. Kajsi buťi džal mišto u o Romano kher lenca kerel dureder e buťi," phenel pal kada o Balder C. Hasvoll, savo tiš andro Romtiltake kerelas buťi u has odoj sar džanlo manuš predal e romaňi nacija. Akana hin jekh maškar anglune manuša andro Romano kher.

Pal ochtoto aprilis 2015 phundraďa o norsko miňisterstvos predal e thaneskero amtos the e modernizacija o dijalogos le manušenca khatar e romaňi reprezentacija. Jon imar čirla kamenas kulturno centrumos – than kaj pen šaj dikhen sa manušenca, na ča le Romenca, no but berša oda na džalas. Vašoda, hoj le Romen andre Norsko nane ňisavi narajipnaskeri organizacija, savaha šaj kerel o štatos jekhetaňi buťi, ta o miňisterstvos phenďa, hoj lela sar partnersko organizacija cirkevno organizacija Kirkens Bymisjon (Church City Mission).

Erna Solbergová (FOTO: Erik Norrud, Wikimedia Commons)

Kampel kala organizacijake te paľikerel, bo paľis o Romano kher, savo has zathodo imar andro januaris 2018, šaj chudľa te kerel peskeri buťi andre jekh khangeri andro Oslo. „O romane manuša la organizacija Kirkens Bymisjon pro agor but te kerel na kamenas, no sar pen buterval sgejle, ta imar lenge oda has pre dzeka,“ leperel o Hasvoll. Jekhetaňi buťi džalas mišto, aľe o than andre khangeri but lačho na has. „Maškar o Roma hin tradicija, hoj len hin baro rešpektos kijo thana, kaj has mule manuša – u puraňi khangeri hin ajso than. Maj paš e khangeri has bari mulaňi bar. Odoj našťi phirelas romaňi kresťansko kongregacija, savi hiňi predal o Roma igen angluňi,“ phenel buter o Hasvoll.

Perši aktivita, savi kerelas o Romano kher, has „Bridge Building“ – denas o informaciji pal e romaňi kultura the e historija savore manušenge andre Norsko. Pal varesave čhona e organizacija phundraďa tiš o klubos predal o čhavore the terne manuša. Phirenas lenca pro ekskurziji andro interesantna thana u kerenas lenca o sgejľipena andre khangeri.

Te rakhel feder than, kaj šaj o Romano kher kerel peskere aktiviti, na has loko the kampelas upre but časos. „Tiš vašoda, bo o Roma andre Norsko nane, te na phenaha zorales, ajse džene, paš save kamen o manuša te bešel,“ phenel o Hasvoll. Andro agor rakhle – andro foroskero kotor Østensjø. Jekhetanes le architektenca khatar o studios Artisantech has kerdo moderno the funkčno than avka sar kampelas pre kongregacija the kulturne akciji, medijalno studijos the mek but aver. Mek na dikhľom ňikas, ko bi phenelas, hoj oda nane šukar,“ asal o Hasvoll.

Nevimos Norvego

Medijalno studijos, pal savo o Hasvoll del duma, diňa o than perša romaňa internetovo televizijake andre Norsko – Nevimos Norvego. O Romano kher la zathoďa jekhetanes le Oslo Media House/OBM Nettkringkasting, oda hin organizacija, savi sikhľarel le žurnalisten, imar pro agor andro berš 2018. „Sikhľarenas amen e metoda ‚learning by doing‘ – manuša angle the pal e kamera. Andre ala ďivesa imar buter buťi keras korkore, tiš vašoda, hoj amenca kerel norsko-iransko filmovo režiseris o Farzad Samsami the aver manuša, save andro medija keren, the kajsi buťi sikhľuvenas andro školi. But amenge tiš delas o vast e ROMEA TV khatar e Česko repubľika,“ phenel o Hasvoll.

Internetovo televizno kanalos kerel o relaciji pal aktualna temi vaš o Roma andre Norsko the andre aver thema, no tiš avre manušenge, save kamen pal o Roma te džanel buter. Tiš kamel te del o vast terne manušenge le talentoha the le žurnalistenge. O manuša, save dikhen o Nevimos Norvengo tiš popularno relacija „Romane xabenata“ (Romane chabena), pre savi dikhenas but šel manuša. E internetovo televizija na džal pale the pale andre jekh časos, bo la nane ajci love. O manuša andre redakcija keren mek aver projekta.

Akana andro studijos keren perše kotora neva relacijatar – Romano Talk Show. E inšpiracija lel o studijos tiš le Romendar andro švediko rozhlasos Radio Romano la sekcijatar Sveriges Radioo, save pal o Nevimos Norvengo the pal o Romano kher cirdle oka berš e reportaža. „O Švedi hine bareder liga sar amen,“ ašarel e romaňi redakcija khatar e Švedsko o Hasvoll. But lačhes tiš vakerel pal nevo charno filmos, so kerďa o Samsami, Čačimo, savo na has kerdo andre produkcija Nevimos Norvengo, no andre historija ela irimen sar peršo filmos andre Norsko, kaj vakerena romanes. „O filmos hin pal e čhaj, savi barol avri paš e baba, u sar e baba merel, ta avel avri, sar phares hin te dživel lakere dadeha,“ phenel kija o Hasvoll.

O Roma andre Norsko

Paš o Roma, save andre Skandinavija dživen imar 16. šel beršendar, vičinen len „Tarere“ abo„Romani“, u jon hin vaj 10 000 džene, odoj hine tiš norska Roma the e komunita, kaj hine o Roma, save andro Norsko avle khatar e Rumunsko, Bulharsko the khatar o thema andre čirlatuňi Jugoslavija.

Nekhphureder komunita hin o perše vlachika Roma, save andre Norsko avle khatar o Valašsko, ada ďives oda hin e Rumunsko, sar odoj agorisaľiľa o rabišagos khatar o berš 1850. O Vlachi, save akana dživen andre Norsko, hine lengere čhaja, čhave, aľe tiš o čhave the o čhaja slovenskone Vlachendar, abo španjelskone, belgickone, francuzkone či švedikone Romendar. Duminel pes, hoj oda hin vaj jekh ezeros manuša, save nekhbuter dživen andro Oslo. „Ola, so avle andre Norsko te bešel,“ hine mek buter, šaj aven duj ezera džene.

O Roma andre Norsko chudle peskere čačipena sar cikňi nacija na čirla, has oda andro berš 1999. Andro berš 2008 has oficijalnones phendo, hoj pen vičinen Roma – na sar lenge phenenas „Cikáni“. Andre ala ďivesa varesave Roma andre Norsko hine integrimen, aľe le avren hin bari bibacht.

E Norsko andro 20. šel berša le Romen na sajinlas. Andro berš 1927 kerďa imigračno zakonos kaj has jekh kotor (sar phenenas Cikansko paragrafos), savo le Romen na mukhelas andre them. Andro 30. berša le Romen, save gejle andre aver them u kamenas te avel pale andre Norsko, imar len odoj na mukhenas. Le Romen, save predžiďile andro koncentračna lagri o rajaripen mek deš berš pal o mariben na mukhelas pale andre Norsko.

Pre „Cikansko paragrafos“ denas bari kritika o manuša andre Norsko the khatar aver thema u andro berš 1956 les imar o Norsko na ľikerelas. Andre praksija oda predal o Roma feder na has – mek pro agor 60. beršenge dživenas the andro čhona, kana has o jevend, but Roma tel o cerhi the andro karavani. Paľis lenge o rajaripen diňa o vast le kherenca, no e adaptacija pro nevipen tiš na džalas lokes. Andro berš 1972 avľa sistematicko integračno kampaňa andro Oslo, savi kamelas le Romenge te šegitinel le kherenca, la buťaha the le sikhľuvipnaha andro školi, u tiš kaj len te avel manušengere čačipena te džal pal o doktora abo pal o socijalno sistemos. Jekh berš pal kada has zathodo o amtos predal o romane phučibena.

E historija the o adaďivesutno Romengero dživipen andro Norsko dikhelas andro oselsko muzeumos unikatno avrithoviben Norvegiska roma - norske sigøynere (Norska Roma – norska Cigana). „E ekspozicija, o avrithoviben ‚ačhiľa‘ le Romane khereske. Kisitinas nevi ekspozicija avka, te hin šukares te dikhel andro than, savo amen hin, u mek te jel aktualno. Te savoro džala mišto, ta la šaj phundravas pre jara andro berš 2022,“ phenel o Hasvoll.

Článek vyšel v časopise Romano voďi. Objednat si ho můžete pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz

Jana Baudyšová, foto Romano kher a Kirkens bymisjon, do romského jazyka přeložila Eva Danišová
Přečteno: 503x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

RV 10/2021, Romano voďi, Romano voďi 2021, Norsko, Romano kher, Romové, Komunitní centrum, Komunitní práce, Média, Historie



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo