romea - logo
21. října 2020 (středa)
svátek má Brigita

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

ROMEA TV ŽIVĚ: Našly se nezvratné důkazy, že romský koncentrační tábor v Letech stál z největší části na pozemku bývalého vepřína

3.10.2019 10:15, (AKTUALIZOVÁNO 13:40)

Archeologové zjistili, že největší část koncentračního romského tábora v Letech u Písku se nacházela v areálu bývalého vepřína. Trosky tábora byly viditelné ještě v 70. letech, kdy se za komunistického režimu vepřín stavěl. Novinářům to dnes řekl vedoucí týmu archeologů Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity. Muzeum romské kultury, chce v místě, na němž stojí bývalý vepřín, vybudovat památník romského holokaustu a otevřít ho do roku 2023. První romská internetová televize ROMEA TV odvysílala tskovou konferenci v přímém přenosu.

 "V areálu vepřína se nachází největší část tábora, vně vepřína zasahuje možná deset procent. Teď je to naprosto jednoznačné, vyplynulo to z našeho výzkumu, a zároveň překvapivé zjištění je, že velká část tábora nebyla zničena. Trosky se zachovaly velice dobře dodnes, jsou překryté navážkami," řekl Vařeka.

Velice překvapivé je, že archeologický výzkum jednoznačně prokázal, že v době, kdy se začal vepřín budovat, musely být trosky tábora viditelné na povrchu, zdůraznil. "Ještě v 70. letech tábor, jeho pozůstatky, půdorys, základy, některé spálené konstrukce, to muselo být viditelné přímo na povrchu. Naše zjištění potvrzují také letecké snímky, v té době tajné, které pořizovala československá armáda," řekl Vařeka.

V odpadní jímce, kterou archeologové odkryli, byly při likvidaci tábora v roce 1943 naházeny trosky, části konstrukcí. Tábor zničili okupanti tak, že ho zapálili. "V jímce jsou také předměty vězňů jako součásti oděvů, obuvi i několik drobných šperků," řekl Vařeka.

Vepřín v 70. letech stavěl Společný zemědělský podnik živočišné výroby Písek. Archeologové dělali první sondy u vepřína v roce 2017. Tehdejší majitel, firma Agpi, jim nepovolil výzkum v areálu. Do konce roku 2020 by měl být vepřín zbouraný. Demolice a průzkum budou stát 111 milionů Kč.

Archeologové zjistili, že při stavbě hal vepřína byla část tábora zničena, dělníci ji odbagrovali v druhé polovině 70. let. "Ovšem zemina včetně trosek části tábora byla navezena na přilehlou louku a navážky zakonzervovaly velkou část tábora," řekl Vařeka. V západní části vepřína odhalili archeologové dřevěné domky, dva dodatečně přistavěné velké, měly kamenné podezdívky, někdy jen cihlové podklady. Zachovalo se i zázemí tábora jako prádelna, umývárna, stáj, dezinfekční stanice a odpadní jímka.

"Výzkum dokázal, že existence tábora na tomto místě opravdu byla. Romové, veřejnost i politici nebudou teď moci vyvrátit to, co bylo dokázané. Vnímám to (výzkum) velmi pozitivně," řekla Duždová.

Letos v září našli archeologové v Letech hroby jednotlivců. Odkryli jeden hrob s pozůstatky vězeňkyně mladší 40 let, hrob novorozence, jehož kosterní pozůstatky se téměř nezachovaly, protože jáma byla mělká. Našli i sedm hrobových jam. Podle písemných pramenů by v místě mělo být pohřbeno 120 vězňů, z toho přes 70 dětí, hřbitov by měl mít rozlohu 400 metrů čtverečních.

Vepřín se stavěl od roku 1972 a měl rozlohu 7,1 hektaru. V devadesátých letech v něm začala podnikat firma Agpi. V 13 halách měla 13.000 prasat. Loni stát vepřín koupil za 372,574.380 korun bez DPH. Novým provozovatelem je Muzeum romské kultury.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, neméně 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo asi 600 Romů. Podle expertů nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

VIDEO

Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku

Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo dorazilo již 17. července 1940.

Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.

Přímo v táboře Lety zahynulo nejméně 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.

Přečteno: 2096x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Muzeum, Muzeum romské kultury, Výzkum



HLAVNÍ ZPRÁVY

Fery Bartoš (FOTO: Facebook Fery B.)

Populární zpěvák Fery Bartoš varoval z nemocnice před onemocněním COVID-19: Není to chřipka, dávejte na sebe všichni pozor

17.10.2020 18:15
V době kdy i celá řada Romů sdílí na sociálních sítích dezinformace kolem onemocnění COVID-19 varoval před virem populární zpěvák Fery Bartoš. Ten musel být kvůli onemocnění COVID-19 hospitalizován a k dýchání mu pomáhaly přístroje. Na sociálních sítích o tom informoval jeho kamarád Roman Cina Červeňák.
 celý článek

--ilustrační foto--

videoPREMIÉRA: Ondra Gizman a Ondrej Ferko v hudebním pořadu BAŠAVEL

16.10.2020 13:30
V dalším díle hudebního pořadu Bašavel se představí tentokrát známé a netradiční duo. Ondra Gizman ml., který velmi bravurně ovládá hru na saxofon a ze Slovenska Ondrej Ferko, který pochází z muzikantské rodiny
 celý článek

Filip Grznár (zdroj: repro YouTube)

Kulturista Filip Grznár schvaloval vraždu a vyhrožoval vyvražděním chomutovských Romů. Dostal pokutu 15 000 korun

16.10.2020 10:20
S peněžitým trestem 15 tisíc korun odešel od chomutovského okresního soudu kulturista, zápasník MMA, fitness trenér a youtuber Filip Grznár. Soud ho uznal vinným z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a ze schvalování trestného činu. Podle obžaloby Grznár v červnu 2017 v Plzni natočil video, ve kterém schvaluje vraždu z května 2017 v Chomutově. Informuje o tom iDnes.cz. Grznár s pokutou nesouhlasí, na místě se proti verdiktu odvolal. Případem se bude Krajský soud v Ústí nad Labem.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo