Tři desítky Romů a zástupců romských organizací zapálily dnes v Praze na nádvoří Lichtenštejnského paláce svíčky na památku obětí romského holokaustu. Připomněly si je spolu s ministrem zahraničí a vládní zmocněnkyní pro lidská práva při příležitosti Mezinárodního dne Romů, který připadá na 8. dubna. Romové jsou největší evropská menšina. Na kontinentu jich žije deset až 12 milionů. V Česku je podle odhadů kolem čtvrt milionu Romů, k romské národnosti se při sčítání přihlásilo asi 13.150 lidí.
"Já a sestra jsme za války měli jít do transportu. Ve slovácké dědině, kde jsme žili, nás nikdy nikdo nebonzl. Četník vždycky upozornil maminku, že mají přijít nacisti, takže s námi odjela. Sláva tolerantnosti české společnosti," řekl předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek. Podle něj se před válkou Romové dobře integrovali. Pracovali třeba jako kováři, podomní obchodníci či v zemědělství. "Byla to skupina, která byla dobře přijímaná," uvedl Holomek.
Integrační proces podle něj "zmařila genocida". Z několika tisíc původních českých a moravských Romů válečné pronásledování a vyvražďování přežila jen asi desetina. Do průmyslových oblastí české části Československa socialistický režim pak přesídlil Romy z východoslovenských osad. "Skupina českých a moravských Romů, z nichž zůstalo pár desítek lidí, byla postupně nahrazována touto skupinou. To je ten zásadní problém s úspěšností integrace Romů do společnosti, který zažíváme i dnes," dodal předseda Společenství Romů na Moravě.
FOTOGALERIE
Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové Romové čelili diskriminaci za všech režimů a po pádu komunismu se znovu začali emancipovat, zasedali v parlamentu a vznikla řada romských organizací. "S pozitivním vývojem se paralelně rozběhl ekonomický propad velké části Romů," uvedla Šimůnková. Podle ní jsou problémy "důsledkem minulého režimu" a vláda se snaží je řešit.
Podle mnohých aktivistů jsou ale výsledky malé. Romští chlapci a děvčata stále končívají v praktických školách pro děti s lehkým mentálním postižením, dospělí obtížně hledají práci a rodiny bydlení. V Česku přibývá ghett. Vztahy mezi Romy a ostatními obyvateli bývají napjaté. "V dnešní době být Romem znamená, že patříte k menšině s nejmenší oblibou," řekla šéfka sdružení Romea Jarmila Balážová. Podle ní k tomu svými výroky přispívají i mnozí politici. Podle loňského průzkumu byli Romové nejméně sympatickou národnostní menšinou v Česku, sympatičtí byli jen sedmi procentům a nesympatičtí téměř čtyřem pětinám Čechů a Češek. O rok dřív byli nesympatičtí třem čtvrtinám a sympatičtí 12 procentům dotázaných.
