romea - logo
20. května 2019 (pondělí)
svátek má Zbyšek
Loading
rozšířené vyhledávaní

Romská a duhová vlajka během tradiční tryzny v Terezíně nebude. Komise odmítla požadavek 14 organizací

2.5.2016 11:30
Národní hřbitov v Terezíně (FOTO: Ladislav Faigl, Wikimedia Commons)
Národní hřbitov v Terezíně (FOTO: Ladislav Faigl, Wikimedia Commons)

Ředitel Památníku Terezín a zároveň předseda Komise pro přípravu Terezínské tryzny Jan Munk odmítl požadavek čtrnácti organizací, aby byla při tryzně 15. května vyvěšena vedle státních vlajek i vlajka romská a duhová, která reprezentuje LGBTQ komunitu.

"Na národním hřbitově v Terezíně, kde tryzna probíhá, je během obřadu vždy vztyčeno vlajkořadí a zavlají zde vlajky národů, jejichž příslušníci byli obětmi nacistické perzekuce, prošli koncentračními tábory. K našemu velkému údivu však v Terezíně chybí romská vlajka, přestože Romové byli v českých zemích skupinou obyvatel, která byla nacistickými perzekucemi zasažena společně s Židy nejvíce ze všech," uvedly organizace v otevřeném dopise.

Podle Munka a celé komise však došlo k nedorozumění. "Vlajky, o nichž se v něm hovoří, nejsou totiž vlajkami národů, jejichž příslušníci byli oběťmi nacistické perzekuce, ale vlajkami států, které byly součástí koalice zemí bojujících proti nacismu a zemí, jejichž státní příslušníci byli v represivních zařízeních v Terezíně a nedalekých Litoměřicích vězněni a vražděni," uvádí se v reakci Komise pro přípravu Terezínské tryzny.

Pro server iDNES.cz pak Jan Munk ještě uvedl, že problém je i v počtu stožárů na vlajky. Každý stožár je určený konkrétní zemi. "Víc místa tam není, to bychom museli některou z oficiálních vlajek svěsit, což je nemyslitelné," uvedl pro server iDNES.cz Munk.

Podle Munka nechtějí organizátoři otevřít prostor pro umisťování jiných než státních vlajek v areálu Národního hřbitova, což by nepochybně vedlo k dalším požadavkům v tomto směru a zpochybnění celkové koncepce pietního shromáždění. "V žádném případě to neznamená potlačování připomínání romských obětí, či obětí lidí perzekvovaných na základě jejich menšinové sexuální orientace," píše se v reakci komise.

Komise na závěr uvádí, že nebude nikomu bránit na tryznu přijít s romskou nebo duhovou vlajkou, která reprezentuje LGBTQ komunitu.

DOKUMENT: Reakce Komise pro přípravu Terezínské tryzny na otevřený dopis

Vážení přátelé!

Komise pro přípravu Terezínské tryzny se na svém zasedání dne 28. dubna 2016 zabývala dopisem vašich organizací. Dospěla k závěru, že kritické výhrady a návrhy v tomto dopise uvedené se zakládají na nedorozumění. Vlajky, o nichž se v něm hovoří, nejsou totiž vlajkami národů, jejichž příslušníci byli obětmi nacistické perzekuce, ale vlajkami států, které byly součástí koalice zemí bojujících proti nacismu a zemí, jejichž státní příslušníci byli v represivních zařízeních v Terezíně a nedalekých Litoměřicích vězněni a vražděni. Tato zásada byla dodržována po celou dobu, kdy Památník Terezín spolu s organizací bývalých vězňů (Svazem protifašistických bojovníků a po demokratických přeměnách v naší zemi Svazem bojovníků za svobodu) vzpomínkové akce na památku obětí nacistické okupace organizuje.

K vaší poznámce o vyvěšování „židovské vlajky“ v letech 1945 – 1948 uvádíme, že až do roku 1951 organizoval každoroční květnové vzpomínkové akce Spolek pro udržování Národního hřbitova se sídlem v Litoměřicích, od roku 1952 organizace bývalých vězňů a v roce 1955 byl Národní hřbitov předán Památníku národního utrpení, předchůdci dnešního Památníku Terezín. Ve fotodokumentaci, kterou má Památník Terezín k dispozici, se „židovská vlajka“ nenachází, opakovaně však vlajky jugoslávské, není proto vyloučena záměna, třebaže pro podstatu věci nejde o věc rozhodující.
Rozhodující je, že organizátoři nechtějí otevřít prostor pro umisťování jiných než státních vlajek v areálu Národního hřbitova, což by nepochybně vedlo k dalším požadavkům v tomto směru a zpochybnění celkové koncepce pietního shromáždění. V žádném případě to neznamená potlačování připomínání romských obětí, či obětí lidí perzekvovaných na základě jejich menšinové sexuální orientace. Pokud přijdou na Terezínskou tryznu lidé s romskými nebo duhovými vlajkami, ale i s vlajkami jiných hnutí a společenství, která budou chtít připomenout utrpení a oběti různých skupin lidí v době boje proti nacistům a jejich pomahačům, nebude jim v tom rozhodně bráněno.

Těšíme se proto, že vás budeme moci zanedlouho přivítat mezi účastníky tradičního pietního shromáždění k uctění obětí vlády násilí v minulosti i k připomenutí nutnosti obrany demokratických hodnot v přítomnosti.

S přátelským pozdravem
PhDr. Jan Munk, CSc., předseda Komise pro přípravu Terezínské tryzny

Přečteno: 2058x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Holocaust, Terezín, Pietní akce, pietní akt, pietní místo, LGBT



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Petr Zewlakk Vrabec

UZÁVĚRKA SE BLÍŽÍ! Stipendia pro romské vysokoškoláky. Uzávěrka přihlášek je 15. května 2019

10.4.2019 14:05
Romský vzdělávací fond vyhlašuje nové kolo stipendií pro romské studenty vysokých škol pro akademický rok 2019/20. Online přihlášky lze podávat až do 15. května 2019.
 celý článek

Čeněk Růžička během pietního aktu v Letech u Písku v roce 2017 (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

videoZÁZNAM: Asi 200 lidí se zúčastnilo pietního aktu v Letech u Písku. Cena za lidství byla udělena filantropovi Alfredu Baderovi

12.5.2019 0:01, (AKTUALIZOVÁNO 20:00)
Kolem 200 lidí přijelo do Let u Písku, kde za války stál koncentrační tábor, uctít památku obětí romského holokaustu. Cenu za Lidství udělil Výbor pro odškodnění romského holocaustu v čele s Čeňkem Růžičkou in memoriam podnikateli a filantropovi Alfredu Baderovi, který založil nadaci Bader Philantropies. Ocenění za Bader Philanthropies převzal Yechiel Bar-Chaim.
 celý článek

Papež František (autor: Casa Rosada)

videoVIDEO: Papež se zastal Romů, kteří v Římě čelí rasistickým útokům. Fašisté zaútočili na romskou rodinu, matce vyhrožovali znásilněním

11.5.2019 15:50
Papež František ve čtvrtek pronesl před asi pěti sty Romy a Sinty řeč o tom, že je bolestně zasažen zprávami o rasistických útocích namířených proti nim, a kritizoval lidi, kteří za nimi stojí. „Modlím se za vás a jsem vám nablízku. A když v novinách čtu něco hanebného, říkám vám pravdu, trpím. Dnes jsem četl něco ostudného a trpím kvůli tomu,“ řekl František.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo