romea - logo
20. února 2020 (čtvrtek)
svátek má Oldřich
Loading
rozšířené vyhledávaní

Romská a duhová vlajka během tradiční tryzny v Terezíně nebude. Komise odmítla požadavek 14 organizací

2.5.2016 11:30
Národní hřbitov v Terezíně (FOTO: Ladislav Faigl, Wikimedia Commons)
Národní hřbitov v Terezíně (FOTO: Ladislav Faigl, Wikimedia Commons)

Ředitel Památníku Terezín a zároveň předseda Komise pro přípravu Terezínské tryzny Jan Munk odmítl požadavek čtrnácti organizací, aby byla při tryzně 15. května vyvěšena vedle státních vlajek i vlajka romská a duhová, která reprezentuje LGBTQ komunitu.

"Na národním hřbitově v Terezíně, kde tryzna probíhá, je během obřadu vždy vztyčeno vlajkořadí a zavlají zde vlajky národů, jejichž příslušníci byli obětmi nacistické perzekuce, prošli koncentračními tábory. K našemu velkému údivu však v Terezíně chybí romská vlajka, přestože Romové byli v českých zemích skupinou obyvatel, která byla nacistickými perzekucemi zasažena společně s Židy nejvíce ze všech," uvedly organizace v otevřeném dopise.

Podle Munka a celé komise však došlo k nedorozumění. "Vlajky, o nichž se v něm hovoří, nejsou totiž vlajkami národů, jejichž příslušníci byli oběťmi nacistické perzekuce, ale vlajkami států, které byly součástí koalice zemí bojujících proti nacismu a zemí, jejichž státní příslušníci byli v represivních zařízeních v Terezíně a nedalekých Litoměřicích vězněni a vražděni," uvádí se v reakci Komise pro přípravu Terezínské tryzny.

Pro server iDNES.cz pak Jan Munk ještě uvedl, že problém je i v počtu stožárů na vlajky. Každý stožár je určený konkrétní zemi. "Víc místa tam není, to bychom museli některou z oficiálních vlajek svěsit, což je nemyslitelné," uvedl pro server iDNES.cz Munk.

Podle Munka nechtějí organizátoři otevřít prostor pro umisťování jiných než státních vlajek v areálu Národního hřbitova, což by nepochybně vedlo k dalším požadavkům v tomto směru a zpochybnění celkové koncepce pietního shromáždění. "V žádném případě to neznamená potlačování připomínání romských obětí, či obětí lidí perzekvovaných na základě jejich menšinové sexuální orientace," píše se v reakci komise.

Komise na závěr uvádí, že nebude nikomu bránit na tryznu přijít s romskou nebo duhovou vlajkou, která reprezentuje LGBTQ komunitu.

DOKUMENT: Reakce Komise pro přípravu Terezínské tryzny na otevřený dopis

Vážení přátelé!

Komise pro přípravu Terezínské tryzny se na svém zasedání dne 28. dubna 2016 zabývala dopisem vašich organizací. Dospěla k závěru, že kritické výhrady a návrhy v tomto dopise uvedené se zakládají na nedorozumění. Vlajky, o nichž se v něm hovoří, nejsou totiž vlajkami národů, jejichž příslušníci byli obětmi nacistické perzekuce, ale vlajkami států, které byly součástí koalice zemí bojujících proti nacismu a zemí, jejichž státní příslušníci byli v represivních zařízeních v Terezíně a nedalekých Litoměřicích vězněni a vražděni. Tato zásada byla dodržována po celou dobu, kdy Památník Terezín spolu s organizací bývalých vězňů (Svazem protifašistických bojovníků a po demokratických přeměnách v naší zemi Svazem bojovníků za svobodu) vzpomínkové akce na památku obětí nacistické okupace organizuje.

K vaší poznámce o vyvěšování „židovské vlajky“ v letech 1945 – 1948 uvádíme, že až do roku 1951 organizoval každoroční květnové vzpomínkové akce Spolek pro udržování Národního hřbitova se sídlem v Litoměřicích, od roku 1952 organizace bývalých vězňů a v roce 1955 byl Národní hřbitov předán Památníku národního utrpení, předchůdci dnešního Památníku Terezín. Ve fotodokumentaci, kterou má Památník Terezín k dispozici, se „židovská vlajka“ nenachází, opakovaně však vlajky jugoslávské, není proto vyloučena záměna, třebaže pro podstatu věci nejde o věc rozhodující.
Rozhodující je, že organizátoři nechtějí otevřít prostor pro umisťování jiných než státních vlajek v areálu Národního hřbitova, což by nepochybně vedlo k dalším požadavkům v tomto směru a zpochybnění celkové koncepce pietního shromáždění. V žádném případě to neznamená potlačování připomínání romských obětí, či obětí lidí perzekvovaných na základě jejich menšinové sexuální orientace. Pokud přijdou na Terezínskou tryznu lidé s romskými nebo duhovými vlajkami, ale i s vlajkami jiných hnutí a společenství, která budou chtít připomenout utrpení a oběti různých skupin lidí v době boje proti nacistům a jejich pomahačům, nebude jim v tom rozhodně bráněno.

Těšíme se proto, že vás budeme moci zanedlouho přivítat mezi účastníky tradičního pietního shromáždění k uctění obětí vlády násilí v minulosti i k připomenutí nutnosti obrany demokratických hodnot v přítomnosti.

S přátelským pozdravem
PhDr. Jan Munk, CSc., předseda Komise pro přípravu Terezínské tryzny

Přečteno: 2126x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Holocaust, Terezín, Pietní akce, pietní akt, pietní místo, LGBT



HLAVNÍ ZPRÁVY

Status Jindřicha

František Kostlán: ČSSD kandiduje na Teplicku do senátu spolupracovníka neonacistů a komunistů

17.2.2020 13:35
V doplňovacích volbách do Senátu v Teplicích bude za ČSSD kandidovat starosta Duchcova Zbyněk Šimbera. Ten přitom v duchcovské radniční koalici dlouhodobě spolupracuje s neonacisty z DSSS a komunisty - kvůli tomu se od něj na počátku tohoto svazku v roce 2014 distancovalo tehdejší vedení ČSSD. Po volbách v roce 2018 se však za tuto koalici postavilo i krajské vedení ČSSD, zatímco předsednictvo alibisticky mlčelo.
 celý článek

Stanislav Křeček, zástupce veřejné ochránkyně práv, v reportáži televize Prima (FOTO: repro TV Prima)

Některým občanským členům "romské rady" se nelíbí nový ombudsman Stanislav Křeček. Mají obavy o smysl existence úřadu a vyzývají ho ke schůzce

17.2.2020 12:29
Někteří občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se ohradili proti zvolení Stanislava Křečka Veřejným ochráncem práv. Obávají se, že může dojít ke ztrátě základního smyslu existence tohoto úřadu, protože Křeček ve svých mediálních výrocích nepřisuzuje diskriminaci a lidským právům odpovídající respekt a vážnost. "Vnímáme práva národnostních menšin za důležitou část pracovní náplně veřejného ochránce práv. Z aktuálních zpráv Evropských institucí o stavu romské menšiny jasně vyplývá, že diskriminace Romů ve společnosti je zásadní příčinou neúspěchu veškerých národních i nadnárodních snah o integraci Romů," uvádí se v prohlášení, které podepsalo 8 ze současných 12 občanských členů "romské rady".
 celý článek

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (FOTO: www.mpsv.cz)

Maláčová obhajuje kontroverzní návrh na změnu vyplácení sociálních dávek na bydlení

17.2.2020 10:51
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce za pomoci evropských fondů nastavit systémovou sociální práci na obcích. Ředitelé škol či starostové by mohli požádat například o peníze na dodatečné školní psychology či sociální pracovníky, pokud obce vykazuje znaky vyloučené lokality. O detailech opatření se nyní jedná. Maláčová to řekla v pořadu Partie v televizi Prima. Obhajovala také plán ministerstva práce od roku 2021 nahradit nynější příspěvek a doplatek na bydlení novým přídavkem. Jeho přidělení podmiňuje spoluprací příjemců s úřadem práce a řádnou školní docházkou jejich dětí.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo