"Romská" rada doporučila analýzu předválečného jmění Romů. Tato záležitost nebyla nikdy řešena na rozdíl od majetku židovských obětí

V Česku by mohla vzniknout analýza, která by mapovala předválečný majetek českých Romů a jeho zabavování v letech 1938 až 1945. Posloužit by pak mohla při řešení případných kompenzací. Vznik analýzy doporučila rada vlády pro záležitosti romské menšiny, která se otázkou vyrovnání zabývala na svém zasedání  21. října. Požádala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby na výzkum zajistil peníze. Usnesení rady bylo zveřejněno na serveru www.vlada.cz.

Protektorátní úřady z českých zemí do Osvětimi deportovaly přes 5500 českých Romů. Po válce se jich vrátilo asi 500, v Čechách a na Moravě tak zůstalo celkem asi 800 romských obyvatel.

Rada ve svém usnesení doporučuje analýzu majetkových poměrů Romů a Sintů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1938 až 1945. Podle rady by měl premiér, který je jejím předsedou, zajistit "zdroje krytí pro Ústav pro studium totalitních režimů tak, aby bylo možné v co nejkratším termínu začít s výzkumnou činností". Babiš se posledního zasedání nezúčastnil.

Podle Čeňka Růžičky, který na zasedání tento bod představil, se jedná o oblast, která není žádným relevantním způsobem probádána a jedná se o záležitost, která nebyla od skončení 2. světové války řešena, na rozdíl například od majetkových poměrů židovských obětí holocaustu.

"Tato nečinnost může být ze strany romské menšiny vnímána jako důsledek neustávajícího předsudečného jednání majoritní společnosti vůči romské menšině. Vypracovaná analýza by pak umožnila navrhnout postup řešení této dlouho opomíjené záležitosti," uvedla k jednání rady Olga Jeřábková z úřadu vlády ze sekce pro lidská práva.

Čeněk Růžička také uvedl, že i přesto, že Romové nebyli v té době zámožní, určitý majetek měli, a ten jim byl zabaven, stejně tak jako dalším osobám, které byli v době 2. světové války považováni za nežádoucí.

Podle tajemnice "romské" rady Kláry Jůnové byl již v první polovině roku 2019 osloven Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) s žádostí o informace, zda je schopný takovou analýzu vytvořit. Předpokládané náklady na vznik analýzy jsou odhadovány na 500 – 800 tisíc korun s předpokládanou dobou nutnou pro vypracování 1 – 1,5 roku.

Podle sčítání lidu z první poloviny 20. let minulého století mělo tehdejší Československo zhruba 56.300 romských obyvatel. Z nich 579 bylo v Čechách a 2139 na Moravě a ve Slezsku, většina pak na Slovensku. Moravští Romové žili převážně v osadách na jihovýchodě Moravy, čeští kočovali. V roce 1927 republika přijala "zákon o potulných cikánech", který kočování omezoval, uvádí web Holocaust.cz.

Autoři projektu to uvádějí, že už ve 30. letech vystudoval právnickou fakultu Rom, který pocházel z osady na Kyjovsku. Romové se nejčastěji živili jako řemeslníci a hudebníci, ale také jako příležitostní dělníci a nádeníci.

Rada na posledním zasedání projednala také návrhy zástupců Romů, která opatření chtějí do roku 2024 prosazovat. Mezi nimi je třeba zřízení postu zmocněnce pro romské záležitosti či řešení problémů v takzvaných vyloučených lokalitách.

DOKUMENT - Zápis ze zasedání rady vlády pro záležitosti romské menšiny (21. 10. 2019)