Expertní tým: Kvůli spolufinancování by prý neziskovky nedosáhly na peníze z EU
Skupina romských a proromských expertů varuje před zavedením pravidla, aby si část peněz na
spolufinancování evropských projektů sehnali organizátoři sami a neposkytoval
jim je už stát. Podle nich by mnohé organizace na evropské finance nedosáhly,
služeb pro potřebné by tak ubylo. Tým tvoří 11 expertek a expertů.
Vznikl letos v lednu. Zaměřuje se na možnost využití fondů EU pro začleňování
Romů.
Kam dál:
Podle návrhu ministerstva financí by příjemci evropských peněz měli sami
obstarat aspoň pět procent rozpočtu projektu, který se zaměřuje na sociální
začleňování. Podle Markéty Melechovské z organizace Romodrom by to v Praze ale
mohla být dokonce víc než polovina celkové sumy. Zdůraznila, že se návrh týká
všech projektů, nejen těch na podporu Romů.
EXPERTNÍ TÝM
- Martina Horváthová, odbornice na oblast gendru, Slovo 21
- Jan Husák, odborník na oblast sociální politiky a sociálních služeb, Magistrát Města Ústí nad Labem
- Magdaléna Karvayová, právnička, nezávislá expertka
- Michal Miko, odborník na mezinárodní spolupráci a participaci mladých Romů, Slovo 21
- Lýdie Poláčková, odbornice na oblast sociálních politík a zdraví Romů, Poradna pro občanství, občanská a lidská práva
- Štěpán Ripka, odborník na sociální bydlení, nezávislý expert
- Edita Stejskalová, koordinátorka Roma Task Force, politoložka, nezávislá expertka
- Jolana Šmarhovyčová, odbornice na terénní sociální práci a vzdělávání, Vzájemné soužití
- Markéta Melechovská, odbornice na fundraising, Romodrom
- Nikola Taragoš, odborník na třetí sektor a terénní programy, Romodrom
- Marek Hojsík, odborník na EU fondy a analýzu veřejných politik, Otevřená společnost
"V současnosti se realizuje 958 projektů za 4,2 miliardy korun. Kdyby platila
povinnost zajistit si pět procent spolufinancování, musely by neziskové
organizace mít z jiných zdrojů 212 milionů korun. Sehnat dárce, který dá 100.000
na práci s lidmi ve vyloučené lokalitě, je ale nemožné. Mnoho organizací by tak
na evropské peníze nedosáhlo," uvedla Melechovská.
Podle skupiny expertů by tak Česko nemuselo všechny přidělené peníze využít,
navíc by mu chyběly služby. Stát by je tak nejspíš musel zajistit, takže by
nakonec stejně neušetřil a vydal by víc. Nyní za něj třeba práci v terénu,
vzdělávací programy pro děti z ghett či přípravu znevýhodněných k jejich lepšímu
zaměstnávání dělají neziskové organizace.
Model spolufinancování fungoval třeba na Slovensku. "Peníze nakonec zajistí
různé konzultační firmy. Cena zakázky se ale zvedne. Prostředí je pak ještě
korupčnější," popsal Marek Hojsík z Otevřené společnosti.
Proti spolufinancování se romský tým ale úplně nestaví. Podle něj by se
nemělo týkat sociálního začleňování, ale třeba sociálního podnikání. Romští
odborníci by se také rádi podíleli na přípravě čerpání peněz. Kritizují, že v
pracovních skupinách jednotlivých operačních programů žádní Romové nejsou.
Obávají se, že se tak bude rozhodovat "o Romech bez Romů".
Žádají také, aby část evropských peněz byla zacílena přímo na začleňování
Romů. "Není to proto, že bychom chtěli Romy nějak upřednostňovat. Chceme jen mít
jasného adresáta. Pak je také možné peníze lépe nasměrovat a kontrolovat," uvedl
Jan Husák z ústeckého magistrátu.
Pokud by se podle Jolany Šmarhovyčové z organizace Vzájemné soužití
nestanovila přímo suma pro Romy, žadatele o peníze by to nemotivovalo věnovat se
romským projektům. Tým uvedl, že peníze by měly plynout hlavně do sociálního
bydlení, do aktivit ke zlepšení vztahů menšiny s ostatními obyvateli, do podpory
talentovaných romských školáků i do budování romské elity.
DOKUMENT
