romea - logo
5. prosince 2019 (čtvrtek)
svátek má Jitka
Loading
rozšířené vyhledávaní

Rozdělený divoký sever. České pohraničí mezi domobranou a čekáním na lepší časy

10.6.2019 10:47
Sídliště Janov v Litvínově (Ilustrační FOTO: Google Maps)
Sídliště Janov v Litvínově (Ilustrační FOTO: Google Maps)

Kdo mohl, už ze sídliště Janov v severočeském Litvínově dávno odešel. Zůstali jen ti, kdo už nemají, kam dál. Na první pohled ghetto, jedno z nejhorších na severu Čech. Právě tento region vybral HlídacíPes.org jako příklad hlubokého rozdělení české společnosti. Text nedávno vyšel v pěti středoevropských zemích spolu s dalšími příklady současné společenské polarizace.

Ze socialistického sídliště dnes zůstalo už jen pár ruin. Janov se stal symbolem sociálního vyloučení, ale také naděje, že pomohou sociální projekty a že se alespoň část domů podaří zachránit. Ostatní půjdou do tří let nemilosrdně k zemi.

Janov je ale také připomínkou sociálních nepokojů, které sever Čech zasáhly v posledních letech. Nedávno, konkrétně v listopadu 2018, to bylo deset let, co se právě v Janově odehrál jeden z nejvážnějších střetů mezi policií a radikály. Tehdy začala ostrá fáze protiromských pochodů na severu Čech, které vyvrcholily o tři roky později na Šluknovsku.

Když se přidají slušní Češi

Extrémisté se po deseti letech do Janova vrátili. Loni v listopadu zde uspořádala Dělnická strana sociální spravedlnosti připomínku událostí z roku 2008.

Tehdy tady policie zabránila do té doby nejtěžšímu pokusu o protiromský pogrom. Stovky extrémistů a jejich příznivců nejprve v centru Litvínova demonstrovaly proti Romům a pak se při pochodu na Janov střetly s policií. Při pouličním násilí létaly dlažební kostky a granáty se slzným plynem. Těžkooděnci, policisté na koních a obrněná technika s vodním dělem extremisty v roce 2008 do Janova nepustili.

O tři roky později na Šluknovsku už byla situace poněkud odlišná. Politici, kteří dosud o protiromských pogromech neměli valnou představu, byli náhle zaskočeni silou demonstrací, a především tím, že se na nich nepodíleli jen extrémisté.

Události odstartoval útok mačetami na návštěvníky herny v Novém Boru na Českolipsku. „Tak jsme to těm bílejm hlavám nandali,“ zaznělo na záznamu bezpečnostní kamery po útoku skupinky asi dvaceti Romů.

Následná vlna demonstrací ve Varnsdorfu a okolí na přelomu srpna a září překvapila svou silou. Na sever Čech se konečně vydali politici z Prahy, o což je mimochodem představitelé samospráv do té doby marně žádali. Jenže jak už to u politiků bývá – přijeli, odjeli, poskytli pár rozhovorů médiím, ale na samotné realitě se mnoho nezměnilo.

Jediným viditelným výsledkem výbuchu sociálního napětí bylo zřízení stálé policejní pořádkové jednotky, která se usídlila v Ústí nad Labem. Lidé, kteří si stěžovali na neřešené sociální problémy, zůstali na delší dobu opuštěni. A začali situaci řešit po svém. Pravda, často poněkud zvláštními způsoby.

Domovinu ubráníme

Existuje poměrně rozšířené klišé, podle něhož byly protiromské nálady v posledních letech vystřídány iracionální reakcí na migrační krizi. Iracionální v českých podmínkách proto, že ČR byla dopadů krize ušetřena a patří k nejbezpečnějším v Evropě. A protimigrační nálady jsou zde rozdmýchávány extrémisty, kteří se rekrutují ze stejných skupin, jaké se podílely na rozpoutání zmíněných událostí na severu Čech.

Obětí této propagandy jsou pak lidé, kteří ve své samotě nacházejí řešení v uchopení běhu věcí do vlastních rukou. Patří k nim i skupinky tzv. Národní domobrany, kterých je v Česku v tuto chvíli kolem sedmdesáti.

Píšeme záměrně skupinky, protože nejde o početné sestavy. „Strážit“ chodí zelenou hranici i v Krušných horách, na česko-německém pomezí. Nejsou nebezpeční, pohybují se na hraně zákona, nemají žádné pravomoci. Na druhou stranu je zde patrné propojení nacionalistů, bývalých pohraničníků a třeba parlamentní strany SPD Tomia Okamury. O proruských spolcích – jako je třeba tzv. Doněcký konzulát, vedený jednou z šéfek Národní domobrany Nelou Liskovou, nemluvě.

V praxi to může vypadat třeba takhle: Rodinný renault zaparkovaný bokem k silnici jako vozová hradba. U něho pan Jiří Kajman Zícha se svým ovčákem a husitským praporem. Bývalý hraniční přechod Petrovice na Ústecku, 12. června 2017. První hlídka Národní domobrany „Krušní psi“ vyrazila do terénu. „Dnes musíme být vidět. Přijde čas a splyneme s hranicí,“ šturmoval Zícha na Facebooku.

Je to jen hra? Nebo je snaha zformovat občanské hlídky složené třeba z bývalých pohraničníků myšlena vážně?

Mix Zemana, Husa a Žižky

Facebookové profily Národní domobrany a jejích příznivců z regionů jsou obvyklým mixem sdílení proruských webů, podpory prezidentovi Miloši Zemanovi a historických person českých dějin – Jana Husa nebo Jana Žižky.

Ale taky vlastní aktivity. „Vojáci, domobranci, přidejte se, je lepší být připraven. Potřebujeme obsadit úseky: Cínovec-Fláje a Petrovice-Děčín, na zatím namátkové kontroly zelené hranice.“ stojí na jednom z facebookových profilů domobranců.

Cílem má být propojení všech úseků na bývalé hranici s NDR. Zde je patrná aktivita bývalých komunistických pohraničníků, kteří znovu ucítili šanci vydat se do akce. Jak ostatně píše František Fanda Kanga, sám bývalý příslušník Pohraniční stráže: „Každá rota PS měla své pojmenování. Moldavští Tygři, Cínovecký Tchoři, Habartičtí Orli, Krásnoleský Kozlové. A tak to šlo až do Hrádku nad Nisou, kde končila Děčínská brigáda PS.“

V posledních době se navíc vydávají i na německou stranu. A znovu: oprávnění nulová, očekávání veliká. „Na německé straně obyvatelstvo bylo nadmíru vstřícné, Dokonce nás měli v úctě,“ pochvalují si litvínovští domobranci po jednom z výletů na německou stranu do vsí naproti Českému Jiřetínu.

Čisté vlastenecké svědomí

Proti komu vlastně ? Smysl takového počínání v situaci, kdy počet ilegálních migrantů překračujících zelenou hranici klesl na minimum, je nejasný. Má jít o obranu proti lidem překračujícím hranici směrem do Německa? Nebo naopak těch, kteří by se případně vraceli zpět?

HlídacíPes.org proto představitele domobrany požádal o rozhovor.

„Lepší by bylo osobní jednání, jelikož vše nejde ve zkratce popsat. Mohlo by dojít k nedorozumění, nebo špatnému pochopení. Jinak nic neskrýváme, jelikož naše vlastenecké svědomí je čisté,“ odepsal Kajman Zícha, tedy zmiňovaný muž s renaultem.

Po několika dnech dolaďujeme podrobnosti. „Pokud budete mít zájem přijet a dostat nezkreslené informace o činnosti skupiny Domobrany, v zájmu pravdy si udělám neomezený čas. Jsou to složité a důležité věci, aby se na ně dalo odpovídat pár slovy na Facebooku. Děkuji za pochopení a jsem připraven k diskuzi. Jiří Kajman Zícha Dubí.“

Schůzka se nakonec nekoná. „Dobrý den. Již toto setkání není možné, obraťte se prosím na: František Krejča, Rada národní domobrany,“ píše Kajman Zícha.

František Krejča je jedním z trojice lídrů Národní domobrany. Na žádosti redakce ale nikdo z vedení dál nereaguje. O publicitu domobranci nestojí.

Návrat do Janova

Jde to samozřejmě i jinak. Šestatřicetiletý Petr Globočník je politik Zelených, litvínovský opoziční zastupitel za uskupení Litvínov do toho!. A taky, jak o sobě říká, severočeský patriot.

Na sídlišti Janov vyrostl a žil zde až do svých jedenadvaceti let. Pamatuje tedy časy, kdy z paneláků ještě nebyly ruiny, kterým hrozí stržení.

Takový je plán litvínovské radnice do roku 2022. „V Janově chceme zbourat vybydlené panelové domy, které jsme již vykoupili. Je to na pět set bytů ve čtyřech domech,“ uvedla nedávno místostarostka Erika Sedláčková (KSČM).

Místo s nejistou budoucností, odkud všichni, kdo mohou, utíkají, je podle Petra Globočníka prý příležitostí. Také proto po loňských podzimních volbách, kdy usedl do městského zastupitelstva, oznámil, že se do místa svého dětství vrátí. Je to prý srdeční záležitost.

„Myslím, že jako celek už se Janov zachránit nedá. Ale v nějaké menší podobě určitě ano,“ říká. Globočníkovo uskupení například navrhuje, aby město ve vykupování domů pokračovalo. Padnout ale nemají všechny – některé mají být zrekonstruovány a dále využívány v rámci takzvaného prostupného bydlení pro bezproblémové obyvatele. „Chci být u toho,“ říká sociální pracovník, který se do Janova vrátil.

Místo, kde před deseti lety vybuchly vášně nespokojenosti se sociální situací na severu Čech, má možná ještě šanci.

Článek vyšel na serveru HlidaciPes.org

Robert Malecký, HlidaciPes.org
Přečteno: 813x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Janov, Domobrana, Litvínov, Soužití, Šluknovsko, krajní pravice, Vlastenectví



HLAVNÍ ZPRÁVY

Vánoce na turistické základně Myšinec v Budišovicích u Hrabyně prožily děti z dětských domovů z Čeladné, Příbora, Liptálu, Býchor a Uherského Ostrohu. (FOTO: Vladislav Sobol)

videoZÁZNAM: Situace je zoufalá, děti z dětských domovů končí i po 30 letech rozvoje ústavní péče na ulici

25.11.2019 11:33
V České republice vyrůstá v dětských domovech a dalších typech zařízení pobytové péče přes 8 000 dětí, z toho několik stovek ročně odchází do dospělosti.
 celý článek

Dalibor Karvay

Vídeňský symfonický orchestr jmenoval houslistu Dalibora Karvaye prvním koncertním mistrem

22.11.2019 11:15
Vídeňský symfonický orchestr jmenoval 34-letého slovenského houslistu Dalibora Karvaye svým prvním koncertním mistrem. Informoval o tom hudebníh časopis The Strad.
 celý článek

Druhý ročník ocenění od romských organizací a nezávislých osobností Lúč z tmy (Foto: Facebook Lúč z tmy)

videoZÁZNAM: Slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy

22.11.2019 0:01
Přímý přenos slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy, které každoročně udělují romské organizace a nezávislé osobnosti těm, kteří se dlouhodobě zasazují o zlepšení postavení Romů v různých oblastech života nebo se významným způsobem podílejí na budování mostů mezi Romy a většinovou společností. Záštitu nad 2. ročníkem ocenění Lúč z tmy převzala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Přenos z bratislavského Caffe Berinka odvysílá ROMEA TV od 19 hodin.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo