romea - logo
23. srpna 2019 (pátek)
svátek má Sandra
Loading
rozšířené vyhledávaní

Rozdělený divoký sever. České pohraničí mezi domobranou a čekáním na lepší časy

10.6.2019 10:47
Sídliště Janov v Litvínově (Ilustrační FOTO: Google Maps)
Sídliště Janov v Litvínově (Ilustrační FOTO: Google Maps)

Kdo mohl, už ze sídliště Janov v severočeském Litvínově dávno odešel. Zůstali jen ti, kdo už nemají, kam dál. Na první pohled ghetto, jedno z nejhorších na severu Čech. Právě tento region vybral HlídacíPes.org jako příklad hlubokého rozdělení české společnosti. Text nedávno vyšel v pěti středoevropských zemích spolu s dalšími příklady současné společenské polarizace.

Ze socialistického sídliště dnes zůstalo už jen pár ruin. Janov se stal symbolem sociálního vyloučení, ale také naděje, že pomohou sociální projekty a že se alespoň část domů podaří zachránit. Ostatní půjdou do tří let nemilosrdně k zemi.

Janov je ale také připomínkou sociálních nepokojů, které sever Čech zasáhly v posledních letech. Nedávno, konkrétně v listopadu 2018, to bylo deset let, co se právě v Janově odehrál jeden z nejvážnějších střetů mezi policií a radikály. Tehdy začala ostrá fáze protiromských pochodů na severu Čech, které vyvrcholily o tři roky později na Šluknovsku.

Když se přidají slušní Češi

Extrémisté se po deseti letech do Janova vrátili. Loni v listopadu zde uspořádala Dělnická strana sociální spravedlnosti připomínku událostí z roku 2008.

Tehdy tady policie zabránila do té doby nejtěžšímu pokusu o protiromský pogrom. Stovky extrémistů a jejich příznivců nejprve v centru Litvínova demonstrovaly proti Romům a pak se při pochodu na Janov střetly s policií. Při pouličním násilí létaly dlažební kostky a granáty se slzným plynem. Těžkooděnci, policisté na koních a obrněná technika s vodním dělem extremisty v roce 2008 do Janova nepustili.

O tři roky později na Šluknovsku už byla situace poněkud odlišná. Politici, kteří dosud o protiromských pogromech neměli valnou představu, byli náhle zaskočeni silou demonstrací, a především tím, že se na nich nepodíleli jen extrémisté.

Události odstartoval útok mačetami na návštěvníky herny v Novém Boru na Českolipsku. „Tak jsme to těm bílejm hlavám nandali,“ zaznělo na záznamu bezpečnostní kamery po útoku skupinky asi dvaceti Romů.

Následná vlna demonstrací ve Varnsdorfu a okolí na přelomu srpna a září překvapila svou silou. Na sever Čech se konečně vydali politici z Prahy, o což je mimochodem představitelé samospráv do té doby marně žádali. Jenže jak už to u politiků bývá – přijeli, odjeli, poskytli pár rozhovorů médiím, ale na samotné realitě se mnoho nezměnilo.

Jediným viditelným výsledkem výbuchu sociálního napětí bylo zřízení stálé policejní pořádkové jednotky, která se usídlila v Ústí nad Labem. Lidé, kteří si stěžovali na neřešené sociální problémy, zůstali na delší dobu opuštěni. A začali situaci řešit po svém. Pravda, často poněkud zvláštními způsoby.

Domovinu ubráníme

Existuje poměrně rozšířené klišé, podle něhož byly protiromské nálady v posledních letech vystřídány iracionální reakcí na migrační krizi. Iracionální v českých podmínkách proto, že ČR byla dopadů krize ušetřena a patří k nejbezpečnějším v Evropě. A protimigrační nálady jsou zde rozdmýchávány extrémisty, kteří se rekrutují ze stejných skupin, jaké se podílely na rozpoutání zmíněných událostí na severu Čech.

Obětí této propagandy jsou pak lidé, kteří ve své samotě nacházejí řešení v uchopení běhu věcí do vlastních rukou. Patří k nim i skupinky tzv. Národní domobrany, kterých je v Česku v tuto chvíli kolem sedmdesáti.

Píšeme záměrně skupinky, protože nejde o početné sestavy. „Strážit“ chodí zelenou hranici i v Krušných horách, na česko-německém pomezí. Nejsou nebezpeční, pohybují se na hraně zákona, nemají žádné pravomoci. Na druhou stranu je zde patrné propojení nacionalistů, bývalých pohraničníků a třeba parlamentní strany SPD Tomia Okamury. O proruských spolcích – jako je třeba tzv. Doněcký konzulát, vedený jednou z šéfek Národní domobrany Nelou Liskovou, nemluvě.

V praxi to může vypadat třeba takhle: Rodinný renault zaparkovaný bokem k silnici jako vozová hradba. U něho pan Jiří Kajman Zícha se svým ovčákem a husitským praporem. Bývalý hraniční přechod Petrovice na Ústecku, 12. června 2017. První hlídka Národní domobrany „Krušní psi“ vyrazila do terénu. „Dnes musíme být vidět. Přijde čas a splyneme s hranicí,“ šturmoval Zícha na Facebooku.

Je to jen hra? Nebo je snaha zformovat občanské hlídky složené třeba z bývalých pohraničníků myšlena vážně?

Mix Zemana, Husa a Žižky

Facebookové profily Národní domobrany a jejích příznivců z regionů jsou obvyklým mixem sdílení proruských webů, podpory prezidentovi Miloši Zemanovi a historických person českých dějin – Jana Husa nebo Jana Žižky.

Ale taky vlastní aktivity. „Vojáci, domobranci, přidejte se, je lepší být připraven. Potřebujeme obsadit úseky: Cínovec-Fláje a Petrovice-Děčín, na zatím namátkové kontroly zelené hranice.“ stojí na jednom z facebookových profilů domobranců.

Cílem má být propojení všech úseků na bývalé hranici s NDR. Zde je patrná aktivita bývalých komunistických pohraničníků, kteří znovu ucítili šanci vydat se do akce. Jak ostatně píše František Fanda Kanga, sám bývalý příslušník Pohraniční stráže: „Každá rota PS měla své pojmenování. Moldavští Tygři, Cínovecký Tchoři, Habartičtí Orli, Krásnoleský Kozlové. A tak to šlo až do Hrádku nad Nisou, kde končila Děčínská brigáda PS.“

V posledních době se navíc vydávají i na německou stranu. A znovu: oprávnění nulová, očekávání veliká. „Na německé straně obyvatelstvo bylo nadmíru vstřícné, Dokonce nás měli v úctě,“ pochvalují si litvínovští domobranci po jednom z výletů na německou stranu do vsí naproti Českému Jiřetínu.

Čisté vlastenecké svědomí

Proti komu vlastně ? Smysl takového počínání v situaci, kdy počet ilegálních migrantů překračujících zelenou hranici klesl na minimum, je nejasný. Má jít o obranu proti lidem překračujícím hranici směrem do Německa? Nebo naopak těch, kteří by se případně vraceli zpět?

HlídacíPes.org proto představitele domobrany požádal o rozhovor.

„Lepší by bylo osobní jednání, jelikož vše nejde ve zkratce popsat. Mohlo by dojít k nedorozumění, nebo špatnému pochopení. Jinak nic neskrýváme, jelikož naše vlastenecké svědomí je čisté,“ odepsal Kajman Zícha, tedy zmiňovaný muž s renaultem.

Po několika dnech dolaďujeme podrobnosti. „Pokud budete mít zájem přijet a dostat nezkreslené informace o činnosti skupiny Domobrany, v zájmu pravdy si udělám neomezený čas. Jsou to složité a důležité věci, aby se na ně dalo odpovídat pár slovy na Facebooku. Děkuji za pochopení a jsem připraven k diskuzi. Jiří Kajman Zícha Dubí.“

Schůzka se nakonec nekoná. „Dobrý den. Již toto setkání není možné, obraťte se prosím na: František Krejča, Rada národní domobrany,“ píše Kajman Zícha.

František Krejča je jedním z trojice lídrů Národní domobrany. Na žádosti redakce ale nikdo z vedení dál nereaguje. O publicitu domobranci nestojí.

Návrat do Janova

Jde to samozřejmě i jinak. Šestatřicetiletý Petr Globočník je politik Zelených, litvínovský opoziční zastupitel za uskupení Litvínov do toho!. A taky, jak o sobě říká, severočeský patriot.

Na sídlišti Janov vyrostl a žil zde až do svých jedenadvaceti let. Pamatuje tedy časy, kdy z paneláků ještě nebyly ruiny, kterým hrozí stržení.

Takový je plán litvínovské radnice do roku 2022. „V Janově chceme zbourat vybydlené panelové domy, které jsme již vykoupili. Je to na pět set bytů ve čtyřech domech,“ uvedla nedávno místostarostka Erika Sedláčková (KSČM).

Místo s nejistou budoucností, odkud všichni, kdo mohou, utíkají, je podle Petra Globočníka prý příležitostí. Také proto po loňských podzimních volbách, kdy usedl do městského zastupitelstva, oznámil, že se do místa svého dětství vrátí. Je to prý srdeční záležitost.

„Myslím, že jako celek už se Janov zachránit nedá. Ale v nějaké menší podobě určitě ano,“ říká. Globočníkovo uskupení například navrhuje, aby město ve vykupování domů pokračovalo. Padnout ale nemají všechny – některé mají být zrekonstruovány a dále využívány v rámci takzvaného prostupného bydlení pro bezproblémové obyvatele. „Chci být u toho,“ říká sociální pracovník, který se do Janova vrátil.

Místo, kde před deseti lety vybuchly vášně nespokojenosti se sociální situací na severu Čech, má možná ještě šanci.

Článek vyšel na serveru HlidaciPes.org

Robert Malecký, HlidaciPes.org
Přečteno: 742x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Janov, Domobrana, Litvínov, Soužití, Šluknovsko, krajní pravice, Vlastenectví



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo