Rudolf Polák: Sociální dávky by neměly být automatické. Měly by pomoci pouze těm, kteří se snaží a práci nemají
Rudolf Polák z Jaroměře po revoluci založil stavební firmu a stal se velmi
úspěšným romským podnikatelem. Řadu let se aktivně angažuje v lokální politice,
v níž se zajímá o téma národnostních menšin a lidských práv. "Žijeme v 21.
století, a jestli si chceme udržet mír a dobré vztahy, musíme se spojovat. Mám
pocit, že po revoluci si část Romů začala myslet, že najednou může všechno. A
část bílých zase, že najednou můžou být fašisti. To je všechno špatně. Musíme se
snažit, aby to z obou stran nebylo tak radikální. Ti poctiví a slušní z obou
částí společnosti tím pak trpí. Musíme se navzájem respektovat a uvědomit si, že
v každém z nás by měla být úcta," říká Polák
v rozhovoru pro server Deník.cz.
Podle Rudolfa Poláka je důležité začít u dětí. "Můj úmysl je, aby děti ze
sociálně slabých rodin byly takříkajíc podchycené a vedené k nějakým návykům.
Jsem si vědom toho, že v mnohých rodinách se rodiče o své děti v tomto směru moc
nestarají, a jsou to často Romové. A mně to prostě vadí," vysvětluje Rudolf
Polák, podle kterého děti potřebují pozitivní příklady. "Musí poznat, že ten
táta se musí starat, aby máma mohla navařit a nakoupit třeba oblečení," uvádí v
rozhovoru Polák.
V oblasti zaměstnávání má zkušený podnikatel jasno: "Sociální dávky by neměly
být tak automatické. Ať pomůžou těm, kteří se snaží a práci skutečně nemají.
Někdy je to totiž tak, že zaměstnavatelé vidí cikána a nikam ho nevezmou. Ale
jsou také tací, kteří vyjdou základní školu, dál se nevyučí, nenajdou si práci,
udělají si dítě a státe starej se. A to je jedno, kdo to je. A lidé, kteří
pracují, a zrovna tak i Romové, kteří pracují, na ně platí daně. No to se ví, že
se jim to nelíbí, říkají si, proč se na ně honíme, oni nemusí dělat a berou
peníze. Je třeba každého tlačit, aby si našel práci, byť za minimální plat, a
také si ji udržel."
