Schwarzenberg: Odsun Němců po válce byl uplatněním principu kolektivní viny

Odsun německé menšiny z Československa v roce 1945 byl z dnešního pohledu
porušením lidských práv, prohlásil v televizní debatě český ministr zahraničí a
kandidát na prezidenta Karel Schwarzenberg (TOP 09). Chybou podle něj bylo
tehdejší uplatnění principu kolektivní viny. Schwarzenberg také řekl, že
Benešovy dekrety, které se osudu Němců po válce týkají, neplatí v ČR už dvě
desetiletí, od přijetí Listiny základních práv a svobod jako součásti české
ústavy.

"Já jsem vždy říkal a na tom trvám, že to, co jsme v roce 1945 spáchali, by
dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda
včetně prezidenta (Edvarda) Beneše ocitla v Haagu," řekl šéf české diplomacie. V
Haagu zasedá Mezinárodní soudní dvůr, před kterým jsou souzeni například
generálové z válek v bývalé Jugoslávii, obvinění z válečných zločinů či
genocidy.

"Že jsme uplatnili tento princip kolektivní viny, neohlíželi se, jestli někdo
byl k republice loajální nebo se proti ní provinil, to je to, co našim předkům
vyčítám," poznamenal Schwarzenberg. Zvolený postup má podle něj za závažné
pochybení.

Podle Schwarzenberga byla česká společnost po válce také "nakažena bacilem
nacismu", když vyhnala spoluobčany, mezi kterými byli i nevinní. "Spousta z nich
republiku nezradila," poznamenal. Připomněl československé vojáky německé
národnosti, kteří v roce 1938 narukovali za mobilizace, či německé horníky v
Mostě, kteří se do odsunu dostali, ač byli sociální demokraté nebo komunisté.
Také podíl sudetoněmeckých kněží v nacistických koncentračních táborech byl
podle něj větší než kněží z Německa či Rakouska.

Benešovy dekrety podle ministra zahraničí v ČR neplatí od přijetí české
ústavy a Listiny základních práv a svobod v roce 1993. Ne od počátku, ale od
momentu přijetí těchto nových dokumentů. "Co je zrušené, už nemůžu ještě jednou
zrušit," poznamenal Schwarzenberg.

S tímto názorem zcela nesouhlasil jeho protikandidát a expremiér Miloš Zeman.
Podle něj Ústavní soud jasně konstatoval, že zákony československého Národního
shromáždění z roku 1946, které z dekretů vycházely, jsou stále nedílnou součástí
českého právního řádu.