romea - logo
18. listopadu 2019 (pondělí)
svátek má Romana
Loading
rozšířené vyhledávaní

Schwarzenberg: Odsun Němců po válce byl uplatněním principu kolektivní viny

Praha, 18.1.2013 10:42, (ROMEA)
Karel Schwarzenberg
Karel Schwarzenberg

Odsun německé menšiny z Československa v roce 1945 byl z dnešního pohledu porušením lidských práv, prohlásil v televizní debatě český ministr zahraničí a kandidát na prezidenta Karel Schwarzenberg (TOP 09). Chybou podle něj bylo tehdejší uplatnění principu kolektivní viny. Schwarzenberg také řekl, že Benešovy dekrety, které se osudu Němců po válce týkají, neplatí v ČR už dvě desetiletí, od přijetí Listiny základních práv a svobod jako součásti české ústavy.

"Já jsem vždy říkal a na tom trvám, že to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta (Edvarda) Beneše ocitla v Haagu," řekl šéf české diplomacie. V Haagu zasedá Mezinárodní soudní dvůr, před kterým jsou souzeni například generálové z válek v bývalé Jugoslávii, obvinění z válečných zločinů či genocidy.

"Že jsme uplatnili tento princip kolektivní viny, neohlíželi se, jestli někdo byl k republice loajální nebo se proti ní provinil, to je to, co našim předkům vyčítám," poznamenal Schwarzenberg. Zvolený postup má podle něj za závažné pochybení.

Podle Schwarzenberga byla česká společnost po válce také "nakažena bacilem nacismu", když vyhnala spoluobčany, mezi kterými byli i nevinní. "Spousta z nich republiku nezradila," poznamenal. Připomněl československé vojáky německé národnosti, kteří v roce 1938 narukovali za mobilizace, či německé horníky v Mostě, kteří se do odsunu dostali, ač byli sociální demokraté nebo komunisté. Také podíl sudetoněmeckých kněží v nacistických koncentračních táborech byl podle něj větší než kněží z Německa či Rakouska.

Benešovy dekrety podle ministra zahraničí v ČR neplatí od přijetí české ústavy a Listiny základních práv a svobod v roce 1993. Ne od počátku, ale od momentu přijetí těchto nových dokumentů. "Co je zrušené, už nemůžu ještě jednou zrušit," poznamenal Schwarzenberg.

S tímto názorem zcela nesouhlasil jeho protikandidát a expremiér Miloš Zeman. Podle něj Ústavní soud jasně konstatoval, že zákony československého Národního shromáždění z roku 1946, které z dekretů vycházely, jsou stále nedílnou součástí českého právního řádu.

Přečteno: 1069x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Nacionalismus, Německo, Lidská práva



HLAVNÍ ZPRÁVY

Listopad 1989

Monika Duždová: Neuměla bych už žít v nesvobodě a na vše jen kývat hlavou

15.11.2019 20:52
Měla jsem jednadvacet let, tři malé děti a byla jsem už vdaná, když se v listopadu osmdesátém devátém začaly dít věci, kterým jsem v prvních chvílích nerozuměla. Ale podporovala jsem studenty v tom, že chtějí školy pro všechny a domáhají se svých práv a snad jsem v těch chvílích chtěla být s nimi na náměstích. Zvlášť, když televize odvysílala první sestřih událostí ze 16. listopadu, kdy studenti bratislavských vysokých škol k výročí studentstva pochodovali ulicemi Bratislavy až po tehdejší ministerstvo školství, kde před televizními kamerami přednesli své oprávněné požadavky a volali po dialogu, po svobodě, po školství pro všechny a prohlašovali, že nechtějí „reaktory“. O pár dní později už jsme mohli vidět v televizi i živé vstupy a mimořádná vysílání z demonstrací v Praze i ve velkých městech.
 celý článek

Plakát Kotlebových fašistů. Zdroj: Facebook

Dva Kotlebovci vyvěsili plakát s nápisem: „Zatočíme s asociály a politickými zloději: Pošleme je do pracovních táborů!“

14.11.2019 15:02
Slovenskou Lidovou stranu Naše Slovensko (ĽSNS) fašisty Mariana Kotleby opět prošetřuje policie. Dva extremisté z této strany zveřejnili na sociální síti plakát připomínající koncentrační tábor, podpořený nenávistným heslem.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo