Senát schválil odškodnění obětí nelegálních sterilizací. Zákon musí ještě podepsat prezident

Senát dnes drtivou většinou schválil návrh zákona o odškodnění žen, které protiprávně podstoupily sterilizaci. Pro návrh zákona hlasovalo 55 senátoru z 68 přítomných, nikdo nebyl proti.

Možnost získat odškodné se týká žen, které byly sterilizovány mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012, tedy v období od platnosti zákona o zdraví lidu do přijetí nové normy pro zdravotnické zákroky. Pro sterilizaci se tyto ženy nemusely podle zdůvodnění rozhodnout svobodně, ale po přesvědčování nebo hrozbě odebrání dětí či dávek.

"Moc děkuji celému Parlamentu ČR, jehož členky a členové se zasloužili o to, že bylo dnes konečně schváleno odškodnění pro ženy, které byly v minulosti protiprávně sterilizované. Ukázalo se, že když jde o opravdu důležitý zákon, polanci i senátoři napříč politickým spektrem se dokáží dohodnout," uvedla v reakci zmosbněnkyně pro lidská práva Helena Válková.

"Je to 16 let od chvíle, kdy tehdejší ombudsman Otakar Motejl vydal první oficiální dokument s příběhy 81 žen, který na problém upozornil. Já sama jsem na tom pracovala deset let. Dnešek je neskutečným milníkem pro nás i všechny ty ženy,“ řekla Seznam Zprávám zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková, která stála na počátku tohoto zákona, kdy pro něj začala shánět podporu napříč politickým spektrem v Poslanecké sněmovně.

Žádost by protiprávně sterilizované ženy i muži podávali podle návrhu do tří let od účinnosti zákona. Žádosti bude posuzovat ministerstvo zdravotnictví.

Odškodnění by se mohlo týkat podle autorů poslanecké předlohy až 400 lidí. Stát by tedy mohl vyplatit nejvýše 120 milionů korun.

Podezření na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, zveřejnilo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily veřejnému ochránci práv, některé se obrátily i na soudy.

Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil. Obdobnou předlohu připravil v minulém volebním období tehdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Vláda ji ale odmítla.

Zákon nyní musí ještě podepsat prezident Miloš Zeman.