Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Senátní volby pokračují druhým kolem. Petr Jano podpořil Rabase, uspěje protiromský politik Jaroslav Zeman?

12. října 2018
Čtení na 3 minuty

Voliči v Česku dnes začnou rozhodovat o tom, kdo se ujme vlády nad Senátem na příští dva roky. Jejich hlasy určí, které frakce budou mít v horní komoře Parlamentu většinu. Jisté je, že to nebudou vládní ANO a ČSSD ani s podporou komunistů. Voliči o tom rozhodli už v prvním volebním kole, které se uskutečnilo před týdnem spolu s obecními volbami.

Lidé si budou vybírat 25 členů horní komory z původních 27. Na Vsetínsku svůj senátorský mandát obhájil už v úvodním kole zlínský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL), v Praze 4 pak bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš (za STAN).

Přemysla Rabase na Chomutovsku podpořil neúspěšný romský kandidát Petr Jano. Ten v prvním kole skončil na poledním místě se ziskem 1,83% hlasů, znamená to, že ho volilo 581 voličů.

Pro Romy bude zajímavý také výsledek Jaroslava Zemana (ODS) na Jablonecku. Ten v týdnu podpořil rasistická vyjádření prezidenta Miloše Zemana a v rozhovoru pro dezinformační server Parlamentní listy. Stejně jako prezident kandidát na senátora tvrdí, že 90 procent Romů nepracuje.

Naopak senátorem by se mohl stát Danaiel Herman, který se výrazným způsobem
zasadil o vykoupení vepřína v Letech u Písku. Kandiduje na Chrudimsku.

První volební kolo vyhrála ODS s 11 finalisty před hnutím ANO, kterému postoupilo deset kandidátů. V případě vítězství všech svých kandidátů by kluby obou uskupení byly sedmnáctičlenné. Jejich finalisté se ovšem střetnou ve třech obvodech, v dalších třech pak občanští a sociální demokraté.

STAN má ve finále pět adeptů a Leopolda Sulovského (Ostravak), který je členem senátorské frakce Starostů. Další dva do ní v případě zvolení svých dvou finalistů může přidat TOP 09. Klub by pak měl i s Drahošem 18 členů. Stejně početný by byl i klub KDU-ČSL, který k Čunkovi může přidat další čtyři senátory.

K většině 41 hlasů v jednaosmdesátičlenné horní komoře by pak těmto spolupracujícím frakcím stačilo pět členů klubu Senátor 21, pokud se tato frakce udrží díky zvolení alespoň jednoho z jejích tří finalistů.

ČSSD může ze 13 obhajovaných obsadit jen pět křesel a stejně jako ODS a ANO může mít maximálně 17 senátorů z původních 25. Po třech adeptech mají mít v závěrečném klání Piráti, prosadili se i tři nezávislí kandidáti včetně dalšího prezidentského kandidáta Pavla Fischera. O zbývající tři finálová místa se podělili kandidáti KSČM, Soukromníků a třetí z úspěšnějších prezidentských kandidátů Marek Hilšer, jenž kandiduje za své hnutí. O budoucím uspořádání horní komory tak může rozhodnout i to, zda a ke které frakci se připojí senátoři bez politické podpory nebo kandidující za menší uskupení.

Výsledky prvního kola, v němž získali nejméně dvě pětiny hlasů, staví do role favoritů Hilšera a Fischera v Praze, podnikatele Ladislava Faktora na Českobudějovicku a místopředsedu Senátu Jaroslava Kuberu (ODS) na Teplicku. Se ziskem alespoň třetiny hlasů první kolo vyhráli rektor Mikuláš Bek (za STAN) v Brně, starostové Petr Vícha (ČSSD) na Karvinsku, Herbert Pavera (TOP 09) na Opavsku a Patrik Kunčar (KDU-ČSL) na Zlínsku, primátor Raduan Nwelati na Mladoboleslavsku a starosta Jaroslav Zeman (oba ODS) na Jablonecku a ředitel zoo Přemysl Rabas (za Senator 21) na Chomutovsku.

ODS s ohledem na sázkové kurzy letos získá nejméně šest senátorů, ANO maximálně jednoho. STAN může pomýšlet na čtyři senátory, ČSSD jen na dva. Lidovci si mohou vsadit s jistotou jen na znovuzvolení svého uherskobrodského starosty Patrika Kunčara na Zlínsku. Velmi těsný byl v prvním kole souboj šéfa lidovců Pavla Bělobrádka a exministra kultury Daniela Hermana s jejich soupeři z ODS – policejním exprezidentem Martinem Červíčkem a starostou Havlíčkova Brodu Janem Teclem. Sázkaři více věřili Bělobrádkovi a Teclovi. Jednoznačného favorita nemají ani souboje na Šumpersku, Domažlicku nebo v Praze 8.

Výsledek voleb bude záležet na tom, kolik voličů se padesátce finalistům podaří přilákat do volebních místností. Ve finále bývá účast nižší až o polovinu v porovnání s prvním kolem a kandidáti nezřídka dostávají méně hlasů, než kolik jich měli v úvodním kole. Možnost hlasovat má 2,55 milionu voličů. K prvnímu kolu, které se konalo souběžně s obecními volbami, přišlo 42 procent z nich.

Až v sobotu odpoledne bude jasné, kdo usedne v listopadu do senátních lavic při ustavující schůzi horní komory. Výsledky z jednotlivých volebních místností bude tradičně přinášet Český statistický úřad na www.volby.cz.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon