romea - logo
17. října 2021 (neděle)
svátek má Hedvika

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Šimůnková: Existují snahy přesunout agendu lidských práv pod vnitro, agendu by měl řešit ministr pro lidská práva

Praha, 18.10.2013 14:27, (ROMEA - AKTUALIZOVÁNO 16:40)
Monika Šimůnková (FOTO: ČTK)
Monika Šimůnková (FOTO: ČTK)

Podle bývalé vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové jsou v Rusnokově vládě, která je v demisi, snahy přesunout agendu menšin a dalších ohrožených skupin z úřadu vlády pod resort vnitra. Jiný pohled kabinetu na problematiku lidských práv, než má ona sama, vidí jako jeden z důvodů svého odvolání z čela vládní lidskoprávní sekce i svého odchodu z místa zmocněnkyně. Šimůnková to dnes řekla novinářům. Podle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka se vláda agendě věnuje a funguje i její lidskoprávní sekce, jen není tak "mediálně viděna".

Šéf úřadu vlády Radek Agustin (SPOZ) Šimůnkovou odvolal v úterý z funkce šéfky vládní sekce pro lidská práva údajně kvůli nedodržování pracovní doby a špatné pracovní morálce. Šimůnková s tím nesouhlasí, považuje důvody za "zástupné a dehonestující". Dnes řekla, že se jejím zástupcem ještě před jejím odvoláním "za jejími zády" stal její podřízený, šéf vládní agentury pro boj se sociálním vyloučením Martin Šimáček. "Pokud mě vláda nechtěla ve funkci vládního zmocněnce, měla mě čestně odvolat," dodala Šimůnková. Zaměstnankyní úřadu vlády zatím zůstává. Očekává ale, že brzy dostane výpověď.

Šimůnková míní, že příčinou jejího odvolání deset dnů před volbami bylo to, že s Rusnokovou vládou došla "k jinému úhlu pohledu" na problematiku lidských práv. "Od nástupu nové vlády (Rusnokovy) jsem čelila snahám ministra vnitra o to, aby byla sekce lidských práv v agendě vnitra," řekla dnes bývalá vládní zmocněnkyně. Nápad nepovažuje za dobré řešení, vidí ho i jako "neúctu k občanské společnosti". Připomněla, že agenda lidských práv v sobě zahrnuje nejen romskou otázku, ale i téma seniorů, ohrožených dětí, sexuálních menšin či psychicky nemocných lidí.

Rusnok se se Šimůnkovou sešel ve čtvrtek, tedy dva dny po jejím odvolání. Podle ní prý situaci dál řešit nechtěl, proto se rozhodla odejít. "Monika Šimůnková přišla, přinesla rezignaci, kterou jsem přijal. Její další mediální vystupování mě nezajímá," řekl České televizi Rusnok. Nesouhlasí s tím, že by se jeho kabinet o lidská práva nestaral. "Není pravda, že se nezajímáme o lidskoprávní agendu. My se zajímáme o lidi v této zemi, a to velmi intenzivně. Ta sekce pracuje dál, budeme dál pracovat v těchto oblastech v rámci možností naší vlády, ale asi nebudeme tak viděni mediálně, jako byla paní Šimůnková," uvedl Rusnok.

Dosavadní vládní zmocněnkyně přitom čelila kritice za to, že byla málo vidět a málo se o její činnosti vědělo. Naposledy se o tom zmínil exministr pro lidská práva a Šimůnkové předchůdce ve funkci Michael Kocáb.

Změny v chodu úřadu vlády po příchodu Rusnokovy vlády podle Šimůnkové pozici zmocněnce oslabily. Nemá teď prý žádný personál a ztratil pravomoci, neměl by se ani účastnit jednání vlády. Místo něj by tam měl chodit šéf lidskoprávní sekce. Oslabování postu v době protiromských pochodů nepovažuje bývalá zmocněnkyně za rozumné. Podle ní by měl existovat ministr pro lidská práva, který by mohl na zasedáních kabinetu hlasovat.

O osekání lidskoprávní sekce se snažila už bývalá vláda premiéra Petra Nečase (ODS). Zdůvodňovala to hlavně úsporami v rozpočtu. Šimůnkovou svou zmocněnkyní pro lidská práva jmenovala v únoru 2011. Krok vyvolal rozpaky u představitelů neziskových organizací. Mnozí ji kritizovali za to, že vystupuje spíš jako úřednice. Někteří z jejích dřívějších kritiků se dnes postavili na její stranu. Mezi nimi byla třeba bývalá šéfka Českého helsinského výboru Anna Šabatová, sociolog Ivan Gabal či šéf výzkumného centra pro lidská práva Univerzity Karlovy Pavel Šturma.

Výkonný ředitel sdružení ROMEA Zdeněk Ryšavý uvedl, že Šimůnková nemohla některé věci prosadit, protože k jejich prosazení nebyla politická vůle a ona neměla pravomoc věci prosadit. "Funkce zmocněnkyně jí moc nedovolovala. Můžu například ocenit, že jasně řekla, že je potřeba odstranit vepřín v Letech u Písku. Neexistovala ale politická vůle to udělat. Tak to bylo v celé řadě dalších věcí. Oceňuji ale, že vyvíjela velkou snahu, aby média psala o Romech objektivně," řekl Zdeněk Ryšavý. Souhlasí s tím, aby agendu lidských práv měl přímo na to určený ministr. "Rozhodně by se ale nemělo jít směrem, aby se agenda lidských práv přesunula pod ministerstvo vnitra. To je naprosto absurdní a nepřijatelné. Měl by ji mít pod sebou ministr pro lidská práva, který bude mít větší šanci prosadit věci, které říká, než zmocněnec," doplnil.

Šimůnková dnes řekla, že za dobu jejího působení se podařilo prosadit pokračování vládní agentury pro sociální začleňování, která měla pilotně fungovat do loňska. Přijala se také strategie boje proti sociálnímu vyloučení. Hotový je i návrh na odškodnění nezákonně sterilizovaných žen. Dokument ale už od počátku loňského roku leží ve vládě, ani Nečasův, ani Rusnokův kabinet ho neprojednal. V některých regionech se pak vyostřily vztahy mezi Romy a ostatními obyvateli, vypukly nepokoje. Přispěla k tomu krize a rostoucí nezaměstnanost.

Přečteno: 1485x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Monika Šimůnková, Lidská práva, Zmocněnec, zmocněnkyně pro lidská práva



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo