Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Šimůnková: Existují snahy přesunout agendu lidských práv pod vnitro, agendu by měl řešit ministr pro lidská práva

18. října 2013
Čtení na 4 minuty

Podle bývalé vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové jsou v
Rusnokově vládě, která je v demisi, snahy přesunout agendu menšin a dalších
ohrožených skupin z úřadu vlády pod resort vnitra. Jiný pohled kabinetu na
problematiku lidských práv, než má ona sama, vidí jako jeden z důvodů svého
odvolání z čela vládní lidskoprávní sekce i svého odchodu z místa zmocněnkyně.
Šimůnková to dnes řekla novinářům. Podle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka se
vláda agendě věnuje a funguje i její lidskoprávní sekce, jen není tak "mediálně
viděna".

Šéf úřadu vlády Radek Agustin (SPOZ) Šimůnkovou odvolal v úterý z funkce
šéfky vládní sekce pro lidská práva údajně kvůli nedodržování pracovní doby a
špatné pracovní morálce. Šimůnková s tím nesouhlasí, považuje důvody za
"zástupné a dehonestující". Dnes řekla, že se jejím zástupcem ještě před jejím
odvoláním "za jejími zády" stal její podřízený, šéf vládní agentury pro boj se
sociálním vyloučením Martin Šimáček. "Pokud mě vláda nechtěla ve funkci vládního
zmocněnce, měla mě čestně odvolat," dodala Šimůnková. Zaměstnankyní úřadu vlády
zatím zůstává. Očekává ale, že brzy dostane výpověď.

Šimůnková míní, že příčinou jejího odvolání deset dnů před volbami bylo to,
že s Rusnokovou vládou došla "k jinému úhlu pohledu" na problematiku lidských
práv. "Od nástupu nové vlády (Rusnokovy) jsem čelila snahám ministra vnitra o
to, aby byla sekce lidských práv v agendě vnitra," řekla dnes bývalá vládní
zmocněnkyně. Nápad nepovažuje za dobré řešení, vidí ho i jako "neúctu k občanské
společnosti". Připomněla, že agenda lidských práv v sobě zahrnuje nejen romskou
otázku, ale i téma seniorů, ohrožených dětí, sexuálních menšin či psychicky
nemocných lidí.

Rusnok se se Šimůnkovou sešel ve čtvrtek, tedy dva dny po jejím odvolání.
Podle ní prý situaci dál řešit nechtěl, proto se rozhodla odejít. "Monika
Šimůnková přišla, přinesla rezignaci, kterou jsem přijal. Její další mediální
vystupování mě nezajímá," řekl České televizi Rusnok. Nesouhlasí s tím, že by se
jeho kabinet o lidská práva nestaral. "Není pravda, že se nezajímáme o
lidskoprávní agendu. My se zajímáme o lidi v této zemi, a to velmi intenzivně.
Ta sekce pracuje dál, budeme dál pracovat v těchto oblastech v rámci možností
naší vlády, ale asi nebudeme tak viděni mediálně, jako byla paní Šimůnková,"
uvedl Rusnok.

Dosavadní vládní zmocněnkyně přitom čelila kritice za to, že byla málo vidět
a málo se o její činnosti vědělo. Naposledy se o tom zmínil exministr pro lidská
práva a Šimůnkové předchůdce ve funkci Michael Kocáb.

Změny v chodu úřadu vlády po příchodu Rusnokovy vlády podle Šimůnkové pozici
zmocněnce oslabily. Nemá teď prý žádný personál a ztratil pravomoci, neměl by se
ani účastnit jednání vlády. Místo něj by tam měl chodit šéf lidskoprávní sekce.
Oslabování postu v době protiromských pochodů nepovažuje bývalá zmocněnkyně za
rozumné. Podle ní by měl existovat ministr pro lidská práva, který by mohl na
zasedáních kabinetu hlasovat.

O osekání lidskoprávní sekce se snažila už bývalá vláda premiéra Petra Nečase
(ODS). Zdůvodňovala to hlavně úsporami v rozpočtu. Šimůnkovou svou zmocněnkyní
pro lidská práva jmenovala v únoru 2011. Krok vyvolal rozpaky u představitelů
neziskových organizací. Mnozí ji kritizovali za to, že vystupuje spíš jako
úřednice. Někteří z jejích dřívějších kritiků se dnes postavili na její stranu.
Mezi nimi byla třeba bývalá šéfka Českého helsinského výboru Anna Šabatová,
sociolog Ivan Gabal či šéf výzkumného centra pro lidská práva Univerzity Karlovy
Pavel Šturma.

Výkonný ředitel sdružení ROMEA Zdeněk Ryšavý uvedl, že Šimůnková nemohla
některé věci prosadit, protože k jejich prosazení nebyla politická vůle a ona neměla
pravomoc věci prosadit. "Funkce zmocněnkyně jí moc nedovolovala. Můžu například
ocenit, že jasně řekla, že je potřeba odstranit vepřín v Letech u Písku.
Neexistovala ale politická vůle to udělat. Tak to bylo v celé řadě dalších věcí.
Oceňuji ale, že vyvíjela velkou snahu, aby média psala o Romech objektivně,"
řekl Zdeněk Ryšavý. Souhlasí s tím, aby agendu lidských práv měl přímo na to
určený ministr. "Rozhodně by se ale nemělo jít směrem, aby se agenda lidských
práv přesunula pod ministerstvo vnitra. To je naprosto absurdní a nepřijatelné.
Měl by ji mít pod sebou ministr pro lidská práva, který bude mít větší šanci
prosadit věci, které říká, než zmocněnec," doplnil.

Šimůnková dnes řekla, že za dobu jejího působení se podařilo prosadit
pokračování vládní agentury pro sociální začleňování, která měla pilotně
fungovat do loňska. Přijala se také strategie boje proti sociálnímu vyloučení.
Hotový je i návrh na odškodnění nezákonně sterilizovaných žen. Dokument ale už
od počátku loňského roku leží ve vládě, ani Nečasův, ani Rusnokův kabinet ho
neprojednal. V některých regionech se pak vyostřily vztahy mezi Romy a ostatními
obyvateli, vypukly nepokoje. Přispěla k tomu krize a rostoucí nezaměstnanost.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon