romea - logo
26. února 2021 (pátek)
svátek má Dorota

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Evropská agentura pro základní práva: Situace Romů v ČR se zlepšuje, ale stále přetrvává problém s bydlením, vzděláváním a prací

14.3.2019 12:00
Ilustrační foto: Archiv Romea.cz
Ilustrační foto: Archiv Romea.cz

Situace Romů v Česku se ve většině oblastí zlepšila a je lepší než v jiných evropských státech s početnou romskou menšinou. Přesto jsou na tom romští obyvatelé ČR ve srovnání s ostatními stále mnohem hůř, a to ve vzdělávání, práci či bydlení. Ukázaly to průzkumy, které provedla Evropská agentura pro základní práva (FRA). Výsledky odpoledne v Praze na konferenci o novém programu norských fondů na podporu lidských práv, Romů a prevence násilí na ženách představil Jaroslav Kling z FRA. Agentura srovnávala údaje z let 2011 a 2016 z desítky evropských zemí.

"Naše data ukazují mírně pozitivní vývoj (v ČR) v inkluzi Romů, ale ne ve všech oblastech," uvedl Kling. Podle něj situace Romů v Česku "nevypadá až tak špatně" ve srovnání s jinými evropskými zeměmi s vysokým počtem romských obyvatel, mezi Romy a ostatními v ČR je ale "propastný rozdíl".

Do školky v roce 2011 chodilo 29 procent romských dětí od čtyř let, v roce 2016 pak 34 procent. I když se podíl romských dětí zvedl, stále je podle Klinga "na míle daleko" od podílu ostatních předškoláků. Předškolní vzdělávání měla valná většina dětí v Česku.

Po skončení školní docházky hodně romských školáků ve studiu už nepokračuje. V roce 2011 to bylo 72 procent mladých Romů a Romek, v roce 2016 pak 57 procent. U ostatních se podíl za sledované období zvedl z pěti na sedm procent. Ve věku od 16 do 24 let před osmi lety ani nestudovalo, ale ani nepracovalo 43 procent romských mladých. V roce 2016 to bylo 51 procent. Mezi neromskými vrstevníky to bylo osm a sedm procent. Zaměstnanost Romů se pohybovala kolem dvou pětin, u ostatních kolem 75 procent. Zaměstnání měla jen třetina romských žen, podotkl Kling.

Chudoba v roce 2011 hrozila čtyřem pětinám a před třemi lety 58 procentům Romů. Celkově přitom v Česku na hranici chudoby byla desetina obyvatel. Dostatek jídla si v roce 2011 nemohla dovolit koupit a aspoň jednou týdně kvůli tomu chodila hlady spát skoro třetina českých Romů a před třemi lety pětina. Nekvalitní či polorozpadlé bydlení měla téměř pětina romských obyvatel a asi čtyři procenta ostatních.

Výsledky ukazují i na segregaci ve vzdělávání, diskriminaci při hledání práce a bydlení či na výpady vůči Romům, podotkl Kling. Celkem 34 procent Romů mělo ve svém okolí někoho, kdo se stal terčem útoku. "Co je v České republice v porovnání s jinými zeměmi asi největší problém, je diskriminace Romů na trhu s bydlením. Ve většině indikátorů jsme viděli zlepšení, tady je zhoršení," podotkl Kling.

Podle něj v Česku neexistují údaje a statistiky, díky nimž by bylo možné změřit, jestli přijímaná opatření mají nějaký efekt. Nový dotační program z norských fondů by měl podpořit i sběr a vyhodnocování dat.

Program se soustředí na tři oblasti - na začleňování Romů, lidská práva a prevenci násilí na ženách. Výzvy k podávání žádostí o dotace začne ministerstvo financí vyhlašovat letos. Peníze pak bude možné čerpat do roku 2024.

Podpora z norských fondů má přispět na projekty ke snížení sociálních a hospodářských rozdílů a k posílení vzájemných vztahů. Česko na program k posílení lidských práv, začleňování Romů a prevence může získat 19 milionů eur, tedy asi půl miliardy korun. Kolem 85 milionů Kč přidá český stát.

Přečteno: 817x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Průzkum, Romové, Bydlení, Vzdělávání, Práce



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo