romea - logo
25. května 2016 (středa)
svátek má Viola
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Slušní obyvatelé Janova: Cikánská menšina nás terorizuje

6.3.2015 11:53
Sídliště Janov v Litvínově (Ilustrační FOTO: Google Maps)
Sídliště Janov v Litvínově (Ilustrační FOTO: Google Maps)

„Slušná majorita“ z litvínovského sídliště Janov poslala petici premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, aby stát už razantně zasáhl. Asimilace romského etnika se prostě nedaří a tak cikáni kradou, zapalují byty, válejí se kolem domů, takže se slušní lidé kolem nich bojí byť i jen projít, fetují... Signatáři petice „nejsou rasisti“, ale prostě vidí, co vidí...

A obávají se, aby nedošlo k „malé občanské válce“ jako v roce 2008, tuší ale, že se k ní schyluje. Tu „malou občanskou válku“ charakterizuje podle agentury ČTK předseda bytového družstva Krušnohor František Ryba, z jehož iniciativy petivce vznikla, takto: "Tenkrát vyšli tátové s dětmi na ramenou protestovat proti tomu problému a v Janově na ně čekali ozbrojenci s vodními děly a koňmi. Problém je, že se na to nabalí radikálové, ale bylo tam několik set obyčejných slušných lidí, kteří chtěli jen ukázat, že takhle už žít nechtějí."

Je zajímavé, že to je charakteristika velmi podobná té, která se objevila v Mosteckém deníku krátce po “malé občanské válce“. Tehdy deník otiskl článek člena Dělnické strany a účastníka nepovoleného pochodu Jiřího Šlégra s titulkem „Jak policie mlátila důchodce a děti, reportáž účastníka pochodu na Janov“. Šéfredaktor deníku k tomu později řekl týdeníku Respekt, (Respekt, 18.5. 2009): „Já tomu textu samozřejmě nevěřím. Byla to hektická doba. Nevěděli jsme, jak na to. Dnes už bychom si to rozmysleli lépe.“

Zdá se, že „slušní obyvatelé“ Janova nadále věří, že ozbrojenci brání cikány proti oprávněným protestům spořádané majority.

Malá nebo velká občanská válka?

V roce 2008 zažil Janov do té doby nejbrutálnější akci krajní pravice zaměřené proti Romům od roku 1989. Zároveň se k ní opravdu připojila řada sympatizantů z řad „normálních“ občanů. Obrázek, který už tolik nepřekvapoval o tři roky později ve Varnsdorfu, Rumburku nebo Šluknově. Důležité je ale oddělit propagandu – a to ze všech stran – od faktů.

V Janově v roce 2008 došlo ke střetu několika stovek extremistů s těžkooděnci. Radikálové házeli po policistech kameny, lahve, dlažební kostky a chtěli pochod odklonit od povolené trasy. A skutečně, z oken i na ulici je povzbuzoval místní občané. „Koho tady chráníte? Ty špinavé cikány? Nás máte chránit, my si vás platíme ze svých daní,“ vykřikoval například na těžkooděnce zhruba padesátiletý muž z okna paneláku podle reportérky Respektu, která akci sledovala na místě, (Respekt, 24.11. 2008). Střet „tátů s dětmi na zádech“ s ozbrojenci, kteří chrání cikány je mýtus. Propaganda extremistů.

ARCHIVNÍ VIDEO

Na druhou stranu by ovšem bylo naivní propagandou tvrdit, že na sídlišti problémy nejsou. Je jisté, že mnozí místní Romové jsou v problémech „až po krk“ - zadlužení, v moci místních mafií, na cestě do vězení, zoufalí, rezignovaní, bez prostředků a bez perspektivy. Je to ghetto se vším, co k tomu patří a není ani v nejmenším divu, že se tam lidem nechce žít. Ostatně ani těm „cikánům“.

Jenže co s tím? Pomůže, když Janov izolujeme, odstěhujeme ty slušné lidi a zbytek necháme hlídat policií? Nebo naopak vystěhujeme cikány za město? A z ostatních ghett taky? Do nějakých koncentračních táborů? Neschyluje se už spíš k trochu větší „občanské válce“ než je střet o jedno sídliště?

Jak vzniká ghetto?

Krátce po janovských střetech v roce 2008 se odborníci shodovali v tom, že by to už chtělo mít nějakou jasnou koncepci a vizi. A že se přitom problémy stále dramatizují „Ještě před pár lety byl Janov rovnoměrně obydlen romskými i neromskými obyvateli a problémy byly dílčí. Dnes je už situace krizová,“ říkal sociolog a spoluautor mapy sociálně vyloučených lokalit Ivan Gabal.

Ghetto vzniklo během několika let a podobně jako v jiných městech: Město prodalo byty a noví majitelé začali sestěhovávat Romy na jedno místo. Například proto, že tuto službu nabízeli majitelům lukrativních domů v Praze, kteří se potřebovali nevítaných nájemníků zbavit. Politici ztratili nástroje, jak do vzniku ghett zasahovat – neměli ani byty, ani program. A firmy vlastnící byty na janovském sídlišti jsou součástí problémů, byť si ztěžují na to, v jakém stavu dnes sídliště je. 

Jistě – to, že se člověk nastěhuje do nějakého jiného bytu v jiném městě ještě nemusí znamenat, že začne krást, likvidovat byt, obtěžovat okolí... Stěhování Romů do ghett ale přispívá k tomu, že se jich čím dál víc dostává do uzavřeného kruhu bídy, dluhů a rezignace. Většina lidí z ghett se z něj nedostane bez pomoci.

Skutečně je zapotřebí razantní politické akce. A možná se rýsují i nějaké její základy – příprava zákona o sociálním bydlení, novela školského zákona omezující vliv praktických škol... - teprve uvidíme, zda se konečně promění v jasnou koncepci.

To nejhorší, co se téhle společnosti může stát, je ale čím dál masivnější splývání neonacistů a extremistů všeho druhu s „táty s dětmi na ramenou“. Mnoho času už prostě vážně není.

Přečteno: 5156x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Extremismus, Ghetta, Janov



HLAVNÍ ZPRÁVY

Paterčata s rodinou (FOTO: bau)

Rulíková Vítková převedla peníze ze sbírky na paterčata magistrátu. Kiňová bude chtít náhradu, když peníze nedostane

23.5.2016 18:31
Matka prvních českých paterčat Alexandra Kiňová se bude domáhat náhrady, pokud by kvůli postupu Klubu dvojčat a vícerčat a jeho ředitelky Kláry Vítkové Rulíkové přišla o peníze z veřejné sbírky na paterčata. ČTK to dnes sdělila právní zástupkyně Kiňové Klára Samková. Výtěžek 616.440 korun sbírky vyhlášené klubem se podle Rulíkové přes rozpočet hlavního města Prahy dostane na účet Kiňové, podle Samkové ale matka na peníze nemá právní nárok. Vyjádření pražského magistrátu ČTK shání.
 celý článek

--ilustrační foto--

Divadlo Archa chystá závěrečné představení úspěšné inscenace Vadí-Nevadí. Soutěžte s Romea.cz o vstupenky!

23.5.2016 15:30
V divadle Archa se chystá derniéra úspěšného představení Vadí-Nevadí. 1. června se tak naposledy představí soubor neherců, kteří se dali poprvé dohromady v roce 2012, aby ve spolupráci se švýcarským komentátorem a moderátorem děje - divadelním profesionálem Philippem Schenkerem - připravili představení vyprávějící o vztazích mezi majoritou, Romy a imigranty.
 celý článek

Ministr kultury ČR Daniel Herman 1. 8. 2014 při pietním aktu v Letech u Písku (FOTO: repro Česká televize)

Ministr Herman: O odstranění vepřína v Letech vláda s akcionáři intenzivně vyjednává, vůle je na obou stranách

23.5.2016 12:26
Týdeník Respekt přinesl rozhovor Kateřiny Šafaříkové s ministrem kultury Danielem Hermanem. Bývalý katolický kněz, poslanec (KDU-ČSL) a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů se vyjádřil mimo jiné k tématům vepřína na místě bývalého romského tábora v Letech u Písku, k problematice uprchlíků či ke svému dlouhodobému osobnímu přátelství s Danielem Landou nebo Jiřím Komorousem.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo