romea - logo
29. srpna 2016 (pondělí)
svátek má Evelína
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Slyším i z patra do přízemí. Šunav te som upre andro kher dži tele

Praha, 22.7.2014 11:49, (ROMANO VOĎI)
Ariana Farnam s dětmi Shaye a Marikem (FOTO: archiv Ariany Farnam)
Ariana Farnam s dětmi Shaye a Marikem (FOTO: archiv Ariany Farnam)

„Sar šaj bajines pal o čhavore, te sal kori?“ phučenas la ARIANATAR FARNAM, savi uľiľa andre Amerika. Choc adi novinarka the filmarka na dikhel pro jakha, ľikerel avri duj čhavoren, bo len le romeha adoptinde. Savo hin lakero dživipen?

Pro Čechi nane but te dikhel, hoj o gadže kamen te ľikerel avri romane čhavoren. Soske tumen kamenas romane čhavore?

Amare čhavore amenge o Del na delas, ta mire romeha amenge phenďam, hoj kamas e adopcija. O rom hino čechiko manuš u dživas adaj jekhetane imar but berš, ta amen dodžandľam, hoj amenge šaj kidas avri, savi čhavoreskeri etnicita kamas. Andre luma kajso vareso na džal. Odoj mangen čhavores, u savo avel, ta oda tumenge den, našti phenen: „kajso čhavoro hi, kajso na“. Na kerďam ňisavi regulacija u chudľam amare duj romane čhavore. Jekheske has akor deš čhon u avreske trin berš. Adaďives lenge hin trin the pandž berš.

Džanenas anglal, savo oda hin te ľikerel avri romane čhavores u so oda hin pro Čechi, te hin manuš Rom?

Miri primarno buťi has sar novinarka vaš Prague Post, somas maškar perše reportera khatar aver thema, save lekhavenas pal e situacija pre čechike špecalne školi. Pal o špecialne školi the tiž čeporo pal o fala andre Matiční ulica kerďom filmovo dokumentos Zdi. Ta džanavas, džanavas buter – the oda, hoj e čechiko majorita le Romen na kamel, the hoj „romaňi problematika“ hin adaj baro pharipen. Genavas pal romane čhavore andre adopcija the oja ašunďi genďi, so irinďa e Tereza Boučková (Rok kohouta, autobiograficko romanos pal e adopcija, savi na dopejľa lačhes, dothoďa e radakcija), tiž genavas pal oda, sar oda hin andro angloamericka thema. Maškaretnicko adopcija odoj hin baro tematos. No, nane oda kontroverzno tematos.

Soske hin maškaretnicko adopcija aver, so hin phareder?

Ala čhavore na džanen mištes sar te dikhel, pre identita. E identita nane luksusos, e čerešňa pre torta, oda hin o kokal, bijal savo našťi manuš avel. Oda nane angluno ča vaš romane čhavore. Kampľipen te džanel e identita the te džanel, hoj oda nane ladž, nane vaš oda, hoj o čhavoro hino aver, oda hin vaš oda, hoj pre leste dikhen avre manuša, sar pre varekaste, ko hin aver. Ajse čhavore kaj džan, dikhen o problemi, peren andre bibacht. Pašal lende, andro media dikhen u šunen pal lengeri etnicita ča o negativa. Tumen lenge kampen te del e kompenzacija, kampel lenge te sikhavel the pozitivna ačhibena. O čhavore paľis duminen pal oda, so šunen. Te phenena, avka sar phenenas andro USA sar has 60. berša, abo sar phenelas e Tereza Boučková, „amen sam jekh bari fameľija, ňiko maškar amende nane aver“, oda hin čepo. Ola manuša na kamenas ňič nalačho, no lengere čhavoren paľis na has mujal negativne reakciji la majoritatar ňisave argumenti, na džanenas pen varesoha te ašarel. Upreder te len le čhavores andre adopcija, ta kampel te džanel, hoj les imar has varesavi bibacht, u tumen laha našťi ňič keren: te hin ciknoro čhavoro andro čhavorikano kher, phenen hoj, oda hin mek goreder, sar te uľahas andre fameľija, savi le čhavoren marel. Amare cikneha, savo has andre ajso kher maj jekh berš, amen hin akana vaš oda buter buťi.

Arie Farnam uľiľa andro Belave bare bara/Modré hory andro Oregonos (USA), pro Čechi dživel le beršestar 1998. Študinelas e slavistika pre Lawrence University andro Wisconsinos, has pre studijna staži andro Olomucate, andre rusija the Zimbabwe. Dži andro berš 2003 kerelas sar novinarka pro Balkanos the andre maškarutňi Evropa. Tiž kerelas andro organizaciji, save na peren tel o rajaripen u irinelas vaš americka nevegende. Le beršestar 2004 dživel le romeha Dušanoha andro Mnichovice u Prahy, hiňi maškar komunitno dživipen pro gav u ľikerel avri duj romane čhavore.

Savi komenzacija le čhavoren den tumen, so kampel te kerel te zoraľol lengeri identita?

Genav lenge romane paramisi, kidas avri o čitra, kamen romano kheľiben. Phiras pro festivali, oda lenge hin pre dzeka. Dikhas amen avre adoptivna fameľijenca. Varekana phirelas ke amende jekh romaňi džuvľi, savi paš lende ačhelas, te amen na has kana, igen la kamenas, akana hiňi čori nasvaľi. Phiras the andro baby klubos Prahate pro Žižkovos, kaj hin but romane čhavore: chudľam odoj te phirel, te amari phureder čhajori avľa khere andal e školka u phenelas, hoj na dičhol avri sar aver čhavore. Te amare čhavore dikhle andro klubos romane čhavoren, lošaľonas, sikhavenas pre lende u phenenas: „oda som me!“ Vaš oda odoj phiras – na vaš o programa, vaš oda, hoj odoj hine ajse čhavore sar hin amen. E čhajori the o čhavoro džanen, hoj hine adoptimen, hin but šukar anglicka paramisi, save lenge šaj pal ada tematos phenas. Jon mek mištes akana na džanen, sar oda hin aver čhavoren. Kamas lenge te rodel tiž varekas, ko len sikhavela romaňi čhib. Mek ňikas na arakhľam.

Sar pharo predal tumende hin te bajinel pal o čhavore the pal o kher, te na dikhen.

Te mange thovav vareso but kija ma, ta čeporo dikhav, no oficialnones man hin koripen. Uľiľom avka, ta som upre sikhaďi, u calo dživipen mange kerav, so mange kampel. Vareso mange na džal avka sig, ta kerav sar oda džal. Hin čačipen, hoj te bajinel pal cikne čhavore hin phareder, sar oda, so keravas, phareder sar o filmos, sar o fotografii the novinarsko buťi pro Balkanos. Šoha ňikda na kerďom ňič, so bi le čhavorenge anďahas varesavi bibacht. Džanav, hoj kampel savoro te pratinel, andre varesave khera len na mukhav, na phanden penge o angušťa andro vudara, savoro kerďom avka, te len nane andro kher e bibacht. The igen lačhes šunav – te som upre andro kher u le čhavorenge tele vareso perel pre phuv, džanav, hoj o baterki andro ovladačis kampela te del pale (asaben).

So phenen o manuša pašal tumende, na phenen hoj na san normalno“ fameľija?

Andre angľicko čhib „normal“ nane ňič ekstra – „normalno“ hin ajso ňisavo. Vaš oda sam rado, te na sam normalna! Varekana, šaj vareko phenel, hoj amari fameľija lel e diferencija/hendikepos sar baro pozitivum, no me na kamavas ňikda te avel aver. Pre aver sera na marava man vaš oda.

Arie Farman uľiľa andro Belave bare bara/Modré hory andro Oregonos (USA), pro Čechi dživel le beršestar 1998. Študinelas e slavistika pre Lawrence University andro Wisconsinos, has pre studijna staži andro Olomucate, andre rusija the Zimbabwe.Dži andro berš 2003 kerelas sar novinarka pro Balkanos the andre maškarutňi Evropa. Tiž kerelas andro organizaciji, save na peren tel o rajaripen. Le beršestar 2004 dživel le romeha Dušanoha andro Mnichovice u Prahy, hiňi maškar komunitno dživipen pro gav u ľikerel avri duj romane čhavore.

Rozhovor v češtině si přečtěte zde.

Prohlédněte si také web Ariany Farnam.

Alena Scheinostová, překlad do romštiny Eva Danišová
Přečteno: 2561x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Ariana Farnam, Adopce, Romské děti , Rozhovory, RV 3/2014



HLAVNÍ ZPRÁVY

V Liberci proběhl 20. 8. 2016 Festival národnostních menšin (FOTO: Jan Čonka, Romea.cz)

FOTOGALERIE: Festival národnostních menšin v Liberci

22.8.2016 15:04
Skoro tisícovka návštěvníků roztančila v sobotu Kulturní dům v Liberci, kde se konal již pátý ročník tradičního hudebního festivalu národnostních menšin. Festival je největší a zároveň tohoto druhu ojedinělá akce v Libereckém kraji. Hlavní myšlenkou této události je podpora v oblasti romské integrace prostřednictvím poznání romské kultury. V programu vystoupily taneční, pěvecké a hudební soubory nejen z Libereckého kraje, ale i spřátelené soubory z ostatních krajů.
 celý článek

Imaginární invazi takzvaného Islámského státu do České republiky sehráli 21. srpna odpoledne v Praze přívrženci bojovníka proti islámu Martina Konvičky. (FOTO: ČTK)

Nedělní Konvičkovu akci šetří policie jako výtržnictví. Podle primátorky Krnáčové měl být akce zakázána

22.8.2016 13:44, (AKTUALIZOVÁNO 14:45)
Nedělní akci Iniciativy Martina Konvičky, jejíž příznivci přijeli na Staroměstské náměstí převlečeni za teroristy a stříleli z maket zbraní, vyšetřuje policie jako možné výtržnictví. Obviněn zatím nebyl nikdo. Podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) měl magistrát ale akci zakázat, považuje to za selhání jeho úředníků a chce vyvodit personální důsledky. Úřad ale tvrdí, že sice věděl, že na shromáždění přijedou herci-vojáci, neznal ale podrobnosti, nemohl ho tedy zakázat.
 celý článek

Vladimír Foist (FOTO: Repro Česká televize)

Vladimír Foist: Vzdělávání není jen o dovednostech, důležité jsou i mezilidské vztahy

22.8.2016 12:37
Podle Vladimíra Foista, bývalého ředitele inkluzivní školy v Poběžovicích a nynějšího odborníka na vzdělávání Agentury pro sociální začleňování, je zavádění inkluzivních opatření plynulý proces. Vyjádřil se tak v rozhovoru pro týdeník Respekt k příčinám malého zájmu rodičů žáků o zařazení do běžné školy místo praktické.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo