Sněmovna ukončila až po měsíci první kolo schvalování vládní novely, která by měla rozšířit pravomoci ombudsmana. Důvodem odkladů byl požadavek pravicové opozice, aby byla jednání přítomna veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Sněmovna dnes rozhodla pouze o tom, že předlohu kromě jejího ústavně právního výboru projedná výbor petiční.
Pravice chtěla normu zamítnout mimo jiné z obav, jak by Šabatová využívala svých nových pravomocí, například možnosti podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura poukazoval na to, že důvodem veřejné žaloby by mohl být přístup k bydlení, a tedy snaha určovat soukromým vlastníkům bytů, koho ubytovat.
Jako příklad zmínil Stanjura žalobu na majitelku severočeské realitní kanceláře, která odmítla zprostředkovat pronájem bytu romské ženě s poukazem na to, že si to jeho vlastník kvůli negativním zkušenostem nepřeje.
Kancelář ombudsmanky se na případu podílela v rámci odhalení údajné diskriminace romské menšiny, romská žena zájem o pronájem bytu jen předstírala.
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) k tomu uvedl, že vlastnické právo je zaručeno listinou základních práv a svobod, stejně tak ale i další práva. "Tato práva je potřeba uplatňovat proporčně, čili nepřiměřená ochrana vlastnického práva končí tam, kde by nepřiměřeně zasahovala do jiného ústavně chráněného základního lidského práva," uvedl.
Žaloby kvůli diskriminaci nyní může podávat jen její oběť.
Vyřešení případu soudní cestou podle zdůvodnění v návrhu ale nezaručuje, že se diskriminační jednání odstraní plošně. Zákaz nerovného přístupu k jedné osobě totiž nezakazuje pokračovat v takovém zacházení s dalšími lidmi.
Veřejný ochránce práv by měl podle novely získat právo navrhovat Ústavnímu soudu zrušení zákonů, čímž by byl podle kritiků postaven na roveň prezidentovi, nebo podávat veřejné žaloby v případech diskriminace.
Dienstbier při minulém projednávání obhajoval předlohu mimo jiné tím, že vychází z programového prohlášení vlády a že větší pravomoci ombudsmana jsou obvyklé v řadě dalších zemí EU.
Ombudsman nyní nemůže Ústavní soud žádat o případné zrušení sporných zákonů či jejich paragrafů. Naráží na sporná ustanovení norem, která mohou být v rozporu s ústavním pořádkem. Na Ústavní soud se nyní může obracet přímo jen prezident, nejméně 41 poslanců či 17 senátorů, za určitých podmínek i vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká.
