Sněmovna podpořila ve čtvrtečním úvodním kole projednávání úmluvu o účasti
cizinců na veřejném životě na místní úrovni. Někteří poslanci nabádali ohledně
ratifikace smlouvy k obezřetnosti. Vláda předpokládá, že cizinci nadále nebudou
mít volební právo do zastupitelstev obcí, ač v tuzemsku dlouhodobě bydlí.
Zůstane jen obyvatelům Evropské unie, kteří v Česku žijí. Česko hodlá podle
podkladů přistoupit jen k části úmluvy, která se týká svobody projevu,
shromažďování a sdružování cizinců. Tato práva již mají cizinci zaručena.
Opatrnost zmínila Miroslava Němcová (ODS) i předseda sněmovního evropského
výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL). "Není to standardní mezinárodní smlouva,"
uvedl. Pavel Plzák (ANO) zase nevidí důvod k tomu, aby Česko bylo v "předním
voji" zemí, které k úmluvě přistoupily. Smlouvu podepsalo 14 ze 48 států Rady
Evropy, ratifikace byla dosud dokončena v osmi z nich.
Sněmovna nakonec poslala úmluvu k posouzení nejen zahraničnímu výboru, jak je
obvyklé, ale také výboru pro veřejnou správu a ústavně-právnímu výboru. Výbory
budou mít na její projednání tři měsíce místo běžných dvou.
S úpravou volebního práva pro cizince vláda podle důvodové zprávy v blízké
budoucnosti nepočítá. "Volební právo na místní úrovni by nemělo být cizincům –
občanům jiných států než členských států EU – přiznáno paušálně, ale pouze na
základě vzájemnosti," stojí v předloze. Dalším důvodem je podle zdůvodnění
skutečnost, že v některých obcích je soustředění cizinců s trvalým pobytem
značné, a přiznání volebního práva by přineslo zásadní praktické dopady na dění
v nich. Vláda zmiňuje taky případná bezpečnostní rizika.
Kabinet nechce přijmout ani další část smlouvy, jež se týká vytváření
poradních orgánů obcí s cílem zapojit usídlené cizince do místních veřejných
věcí. Úmluva v této pasáži předpokládá, že své představitele by do nich mohli
volit jen místní cizinci, případně by mohli být jmenováni jejich sdruženími. Byl
by to ale podle vlády nepřiměřený zásah do ústavně zaručené samosprávy.
Nyní volí členy obecních výborů a komisi zastupitelé nebo radní. Týká se to i
případných výborů pro národnostní menšiny, i když v nich podle zákona musejí
příslušníci menšin tvořit nejméně polovinu členů.
Česko podepsalo smlouvu už v roce 2000. Ratifikace byla pozastavena kvůli
nutným úpravám sdružovacího práva, které byly přijaty o šest let později. Po
rozboru dopadů případného schválení celé smlouvy bez výhrad kabinet loni v září
souhlasil s pokračováním ratifikace s omezením na část o svobodě projevu,
shromažďování a sdružování, jak se předpokládalo už při podpisu úmluvy. Jejím
cílem je podpořit integraci usídlených cizinců.
