Snímek Zatajené dopisy o experimentu s romskými dětmi získal v Olomouci cenu za nejlepší dokument
Dokumentární film České televize Zatajené dopisy o experimentální škole v 50.
letech pro romské děti, kam zpočátku docházely dobrovolně, posléze ale za
předpokladu zpřetrhání vazeb s jejich rodiči a násilného odebírání z rodin,
získal cenu za nejlepší český populárně-vědecký dokumentární film na Academia
Film Olomouc (AFO). Porota ocenila zejména snahu autorů ukázat nejednoznačnost
neprobádaného tématu a zároveň jej vnést do veřejného prostoru s patřičnou
naléhavostí. Překvapivě nekonfrontační charakter dokumentu ale otázky spíše
nastoluje, než že by pomáhal odkrývat odpovědi na ty stávající.
„Náš dokument nenabízí jednoduchá schémata, není černobílý. Není to dokument
o Romech, je tak trochu o nás všech, o tom, jak se snažíme vyrovnávat s
xenofobií a rasismem, a také o tom, jak budováním ghett vytváříme ghetta nová,“
uvedla podle tiskové mluvčí České televize kreativní producentka Lenka Poláková
a k aktuálnímu ocenění dodala: „Velmi mne těší, že porota AFO vybrala právě
tento křehký a subtilní film nutící k zamyšlení.“
Objevují se ale i kritické názory, které v dokumentu postrádají vyváženost a
hlasy těch, kteří byli donuceni podstoupit cenu nejvyšší – v podobě násilného
vytržení dítěte z jeho rodiny kvůli vizi vypěstování "řádného člena
socialistické společnosti". "Dokument není koncipován konfrontačně, i když by to
vzhledem ke složitosti a závažnosti tématu bylo záhodno. Vypráví-li totiž 90letý
zasloužilý pedagog příběh, který z propagandistických důvodů upravil již v 50.
letech, měl by na místě být i někdo, kdo by "jeho pravdě" v té stejné chvíli
oponoval," popisuje pro server Romea.cz ve svém článku
Zatajené dopisy: Dokument o experimentu s romskými dětmi problematickou
stránku dokumentu Lenka Jandáková.
"Motivací hlavního strůjce experimentu Dědiče bylo dokázat tehdejší
socialistické společnosti, že jsou Romové vzdělavatelní, avšak s podmínkou
eliminace vlivu romské výchovy. Děti odebírané rodičům si v deníku nazval
"materiálem pro naši dílnu lidskosti". V duchu hesla "vše pro myšlenku" neváhal
přistoupit k psychickému i fyzickému násilí, což znamenalo zatajovat, cenzurovat
a falšovat korespondenci mezi dětmi a rodiči, byrokratickou cestou bránit
rodičům v návštěvách (škola se nacházela ve vojenském prostoru Boletice, do
něhož musel být vstup povolován úřady), a dokonce i udeřit pěstí do tváře matku
bránící děti, které od ní nechtěli odejít," píše v článku dále Jandáková.
Režisér filmu Tomáš Kudrna k zájmu o dokument podle tiskové zprávy České televize říká, že původně neměli žádné
festivalové ambice. "… chtěli jsme především odvést v daných podmínkách dobrou
práci. Nicméně, od premiéry na Jednom světě o něj je zájem i na festivalech.
Snad je to i díky tomu, že se nám romské téma podařilo pojmout nově a neotřele.
Ocenění na Academia Film Olomouc jen potvrzuje, že téma vzdělávání Romů je více
než potřebné, živé, že se o něm hodně diskutuje a že Zatajené dopisy přinášejí
pro takovou diskusi důležitá svědectví a příběhy,“ říká režisér Kudrna k úspěchu
snímku Zatajené dopisy.
Tzv. Květušínská škola míru fungovala v 50. letech ve vojenském prostoru
Boletice. Šlo o experiment, jehož předmětem se staly romské děti a otázka jejich
zařaditelnosti do socialistického vzdělávacího systému. Film sleduje vnučku
tehdejších žáků, jedenáctiletou Karolínku, pátrající po historii školy. Ptá se
svých příbuzných i sousedů a postupně se dozvídá, že pod působením květušínských
učitelů žáci sice studijně prospívali, ale mnozí za to zaplatili vysokou cenu, která je dodnes traumatizuje. V rámci experimentu docházelo totiž k vytržení dětí z rodinného
prostředí a brzy po vzniku začala škola fungovat jako internát a dětský domov,
kam rodiče dětí měli zakázaný přístup.
Film Zatajené dopisy uvedla Česká televize v rámci Mezinárodního dne Romů a
je zdarma ke zhlédnutí v iVysílání České televize.
