Snímek Zatajené dopisy o experimentu s romskými dětmi získal v Olomouci cenu za nejlepší dokument

Dokumentární film České televize Zatajené dopisy o experimentální škole v 50. letech pro romské děti, kam zpočátku docházely dobrovolně, posléze ale za předpokladu zpřetrhání vazeb s jejich rodiči a násilného odebírání z rodin, získal cenu za nejlepší český populárně-vědecký dokumentární film na Academia Film Olomouc (AFO). Porota ocenila zejména snahu autorů ukázat nejednoznačnost neprobádaného tématu a zároveň jej vnést do veřejného prostoru s patřičnou naléhavostí. Překvapivě nekonfrontační charakter dokumentu ale otázky spíše nastoluje, než že by pomáhal odkrývat odpovědi na ty stávající.

„Náš dokument nenabízí jednoduchá schémata, není černobílý. Není to dokument o Romech, je tak trochu o nás všech, o tom, jak se snažíme vyrovnávat s xenofobií a rasismem, a také o tom, jak budováním ghett vytváříme ghetta nová,“ uvedla podle tiskové mluvčí České televize kreativní producentka Lenka Poláková a k aktuálnímu ocenění dodala: „Velmi mne těší, že porota AFO vybrala právě tento křehký a subtilní film nutící k zamyšlení.“

Objevují se ale i kritické názory, které v dokumentu postrádají vyváženost a hlasy těch, kteří byli donuceni podstoupit cenu nejvyšší - v podobě násilného vytržení dítěte z jeho rodiny kvůli vizi vypěstování "řádného člena socialistické společnosti". "Dokument není koncipován konfrontačně, i když by to vzhledem ke složitosti a závažnosti tématu bylo záhodno. Vypráví-li totiž 90letý zasloužilý pedagog příběh, který z propagandistických důvodů upravil již v 50. letech, měl by na místě být i někdo, kdo by "jeho pravdě" v té stejné chvíli oponoval," popisuje pro server Romea.cz ve svém článku Zatajené dopisy: Dokument o experimentu s romskými dětmi problematickou stránku dokumentu  Lenka Jandáková.

"Motivací hlavního strůjce experimentu Dědiče bylo dokázat tehdejší socialistické společnosti, že jsou Romové vzdělavatelní, avšak s podmínkou eliminace vlivu romské výchovy. Děti odebírané rodičům si v deníku nazval "materiálem pro naši dílnu lidskosti". V duchu hesla "vše pro myšlenku" neváhal přistoupit k psychickému i fyzickému násilí, což znamenalo zatajovat, cenzurovat a falšovat korespondenci mezi dětmi a rodiči, byrokratickou cestou bránit rodičům v návštěvách (škola se nacházela ve vojenském prostoru Boletice, do něhož musel být vstup povolován úřady), a dokonce i udeřit pěstí do tváře matku bránící děti, které od ní nechtěli odejít," píše v článku dále Jandáková.

Režisér filmu Tomáš Kudrna k zájmu o dokument podle tiskové zprávy České televize říká, že původně neměli žádné festivalové ambice. "... chtěli jsme především odvést v daných podmínkách dobrou práci. Nicméně, od premiéry na Jednom světě o něj je zájem i na festivalech. Snad je to i díky tomu, že se nám romské téma podařilo pojmout nově a neotřele. Ocenění na Academia Film Olomouc jen potvrzuje, že téma vzdělávání Romů je více než potřebné, živé, že se o něm hodně diskutuje a že Zatajené dopisy přinášejí pro takovou diskusi důležitá svědectví a příběhy,“ říká režisér Kudrna k úspěchu snímku Zatajené dopisy.

Tzv. Květušínská škola míru fungovala v 50. letech ve vojenském prostoru Boletice. Šlo o experiment, jehož předmětem se staly romské děti a otázka jejich zařaditelnosti do socialistického vzdělávacího systému. Film sleduje vnučku tehdejších žáků, jedenáctiletou Karolínku, pátrající po historii školy. Ptá se svých příbuzných i sousedů a postupně se dozvídá, že pod působením květušínských učitelů žáci sice studijně prospívali, ale mnozí za to zaplatili vysokou cenu, která je dodnes traumatizuje. V rámci experimentu docházelo totiž k vytržení dětí z rodinného prostředí a brzy po vzniku začala škola fungovat jako internát a dětský domov, kam rodiče dětí měli zakázaný přístup.

Film Zatajené dopisy uvedla Česká televize v rámci Mezinárodního dne Romů a je zdarma ke zhlédnutí v iVysílání České televize.