Za přibývání předražených a nevyhovujících ubytoven pro lidi v tísni a
pokračující protiromské demonstrace kritizuje Česko ve své výroční zprávě za
loňský rok mezinárodní koalice Social Watch. Znovu také poukazuje i na
nedostatek žen v politice. Dokument dnes v Praze představili jeho autoři.
Letošek hodnotí příznivěji, oceňují hlavně opětovný vznik postu ministra pro
lidská práva, víc žen ve vládě či přípravu zákona o sociálním bydlení.
Koalice Social Watch zastřešuje 700 organizací ze sedmi desítek států.
Zaměřuje se na boj s chudobou, rasismem a diskriminací i na ochranu životního
prostředí. Českou část tvoří osm organizací – Ekumenická akademie Praha, Gender
Studies, Fórum 50 %, Masarykova demokratická akademie, Nesehnutí, Trast pro
ekonomiku a společnost, Eurosolar a Alternativa 50+.
Podle zprávy loni v Česku panovaly "chaos a nekompetence". Země zůstávala v
recesi, nezaměstnanost byla rekordní a reálné mzdy poklesly, situace obyvatel se
tak nezlepšila.
Zpráva kritizuje hlavně českou bytovou politiku, je prý nesystémová a
nefunkční. Za hlavní problém autoři označili ubytovny. Podotýkají ale, že v ČR
je to téměř jediné útočiště pro lidi v tísni. "Zároveň platí, že boom a
zneužívání tohoto typu podnikání sociálně vyloučené a lidi bez domova vytváří,"
uvádí zpráva. Připomíná, že v těchto zařízeních přibývá rodin s dětmi, seniorů i
handicapovaných.
Autoři označují ubytovny za nejdražší podporované bydlení, které se hradí
většinou z dávek. Stát na ně vydává stále víc miliard, neziskové organizace a
jejich azylové domy či tréninkové byty ale dostatečně nepodporuje.
Social Watch kritizuje také to, že loni stejně jako v předchozích letech
pokračovaly v mnoha městech protiromské demonstrace. "Svolavatelé je
prezentovali jako protesty proti ´nepřizpůsobivým´, což je kódové označení,
které v ČR zdomácnělo, aby se ve veřejném prostoru nemuselo říkat přímo Romové,"
uvádí zpráva.
Vrací se i k podzimním předčasným volbám. Po nich počet poslankyň klesl ze 44
na 39. Ženám tak ve Sněmovně připadá necelá pětina křesel. "Zatímco ženy
nejčastěji kandidovaly z 21. místa, muži se nejčastěji objevovali na prvních
pěti příčkách kandidátních listin," uvádí zpráva. Podle ní je potřeba zavést
kvóty.
Podle autorů je složení vlády nyní optimističtější, jsou v ní tři ministryně.
Zpráva připomíná, že vládní ČSSD ženu nominovala do ministerské funkce ale až na
druhý pokus poté, co mužský kandidát odstoupil. "O přístupu největší české
levicové strany to bohužel leccos napovídá," uvádí zpráva.
Za dobrou zprávu Social Watch považuje obnovení postu ministra pro lidská
práva i návrhy z koaliční smlouvy ke srovnání šancí žen a mužů. Jmenuje zavedení
náhradního výživného či podporu flexibilních úvazků. Dokument se zmiňuje i o
nové české diplomacii a jejím sporném přístupu k lidským právům, poukazuje na
dohodu s Čínou.
