Sociálně vyloučené lokality jsou stále velkým problémem Ústí nad Labem
Velkým sociálním problémem Ústí nad Labem jsou vyloučené lokality, obývané
sociálně slabými lidmi, respektive jejich problémy plynoucí z nebývalé chudoby, které někdy vedou i k problémům ve vzájemném soužití. Jde především o velmi vysokou zadluženost těch nejchudších lidí, jejich nezaměstnanost
a nezaměstnatelnost, a také o vzdělávání dětí z těchto rodin. Řešením problémů s bydlením by podle některých politiků a
zástupců neziskových organizací mohla být především změna
legislativy, která neumožní spekulativní pronajímání bytů za přemrštěné částky
jdoucí ze sociálních dávek na bydlení. Na této
legislativní změně vláda již začala pracovat.
Ne byznysu s chudobou
"Dokud bude fungovat tento byznys s byty, těžko se něco změní. Stále budou
existovat lokality, do kterých se budou sestěhovávat problémoví obyvatelé,"
řekla Miloslava Válková (SZSP), starostka městské části Neštěmice, do které
spadá i sídliště Mojžíř.
Současná vláda se již začala legislativními změnami tohoto druhu zabývat. Jako první věc ze souboru
různorodých změn schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové Tominové. Doplatek na bydlení v ubytovnách by měl být nově poskytován na prostor, nikoli
na počet lidí žijících v jednom bytě. Výše nájemného má být maximálně podle
částky v místě obvyklé. Provozování ubytoven by také mělo být vyňato ze
živnostenského zákona.
"Návrh je mezikrok mezi současným stavem a tím, než bude zákon o sociálním
bydlení. Znemožňujeme majitelům ubytoven, aby nehorázně vydělávali na chudobě a
aby za veřejné peníze ubytovávali lidi v nedůstojných podmínkách," řekla
ministryně Marksová.
To je důležité rozhodnutí, v ubytovnách v Ústí nad Labem či v Ostravě platí
nájemníci až 4 500 korun na hlavu měsíčně. A nájemné zde rok od roku stoupá. Pětičlenná rodina tak za jeden
malý pokoj, který obývá, platí až 22 tisíc korun. V přeplněném pokoji se musejí děti učit, hrát si… A dospělí si stěžují na
naprostý nedostatek soukromí. Sociální vybavení ubytoven přitom bývá mizerné,
několik málo záchodů a sprch pro padesát lidí není výjimkou. Společná kuchyňka bývá špatně vybavena, třeba jen jeden elektrický vařič se dvěma plotýnkami. Teplá voda teče jen
někdy a často si ji musí nájemníci zaplatit zvlášť.
Zadluženost, z níž není úniku
Doplatek na bydlení nekončí v kapsách těchto chudých lidí, ale u
obchodníků s chudobou, majitelů ubytoven a domů v sociálně vyloučených
lokalitách. Doplatek však sám o
sobě na zaplacení nájemného většinou nepostačuje. Zbytek místní
obyvatelé hradí
z nízké mzdy nebo ze sociální dávky na živobytí. Rodina pak nemá dost
peněz na
uhrazení všeho, co potřebuje: na jídlo, ošacení a boty, hygienické
potřeby,
školní potřeby, dopravu atd.
Z toho plyne velmi vysoká zadluženost rodin a jejich stoupající závislost na obchodnících s chudobou, lichváři či pasáky počínaje a majiteli heren a ubytoven konče (často jde o jednu osobu či rodinu, která se mafiánskými způsoby zabývá celou škálou zločinnosti, jež má za cíl vykořisťování chudých lidí či obírání státní poklady, jako v případě doplatku na bydlení).
To nepřímo potvrzuje i ředitel ústecké
pobočky Člověka v tísni Vít Kučera, podle nějž na problémy s bydlením navazuje přílišná zadluženost sociálně
slabých rodin, nedostatek pracovních příležitostí a problémy se vzděláváním.
"Tyto otázky řešíme s našimi klienty nejčastěji," uvedl.
Člověk v tísni má ústeckou kancelář v Předlicích, které jsou
jedním z největších romských ghett v zemi. Mnohé domy jsou zde vybydlené, některé už
jsou určeny k demolici. "Mnozí majitelé jsou neseriózní, vybírají vysoké nájmy,
ale o své nemovitosti se vůbec nestarají," řekl Vít Kučera,.
V červenci zůstala jedna z předlických ubytoven, ve které žila téměř
padesátka lidí včetně malých dětí, bez pitné vody. Nájemníci majiteli objektu za
služby platili, ale ten vodárnám peníze dlouhodobě dlužil. "Na takové lidi je
třeba vyvíjet soustavně tlak, aby si plnili své povinnosti," uvedl Kučera, podle
kterého jde o nekonečný boj.
Důležitá je prevence
Zlepšení situace, především bezpečnostní, by podle Miloslavy Válkové přineslo hlavně zvýšení
počtu městských strážníků. "Opakovaně jsme o to žádali magistrát, ale strážníků
naopak ubývá, na služebně v našem obvodu za poslední roky aspoň o 15," uvedla
starostka.
Pomoci eliminovat negativní jevy podle ní může prevence. "Musí ale být
adresná a důsledná," řekla Válková. Kladným příkladem podle ní je mojžířská
škola. "Funguje velice dobře, její vedení připravuje pro děti ze sociálně
slabých rodin spoustu programů," uvedla. Také vítá to, že přímo v Mojžíři má
pobočku Člověk v tísni. Provozuje tam například předškolní klub
nahrazující dětem ze sociálně slabých rodin školku.
Podle Kučery je škoda, že na magistrátu v tomto volebním období zanikla akční
skupina sdružující zástupce různých institucí, které v minulosti mohly při
řešení problémů lépe spolupracovat. "Někdy je spolupráce se samosprávami i
státními orgány dobrá, jindy horší," řekl.
