Soud rozhodl znovu o srpnovém rasistickém útoku na Roma v Havířově
V pondělí projednal Krajský soud odvolání odsouzeného Martina Smolka a Okresního státního zástupce z Havířova ve věci srpnového rasistického útoku z Havířova.
Rozsudek prvoinstančního soudu padl v lednu. Havířovská soudkyně Lubomíra Bínová odsoudila místního mladíka Martina Šmolka k nepodmíněnému tříletému trestu odnětí svobody a náhradě škody poškozenému ve výši 100 tisíc korun. Podle soudu se obžalovaný (22) dopustil ublížení na zdraví s rasovým motivem s následkem těžkého ublížení a výtržnictví (§ 146, odst. 1, 2 písm. e, 3 a § 358 trestního zákona).
Pro tříletý trest nacházející se na spodní hranici sazby daného paragrafu se rozhodl vzhledem k nízkému věku obžalovaného, pro nepodmíněný trest z důvodu, že čin spáchal krátce poté, co byl podmínečně propuštěn z výkonu trestu za loupež. Předtím byl celkem třikrát soudem potrestán mimo jiné i za krádež.
Soud tedy po právní stránce vyhověl obžalobě okresního státního zástupce Romana Lišky až na to, že podle něho se jednalo o těžké ublížení na zdraví (§ 146). Soudkyně naopak měla za to, že M.S. spáchal jen ublížení na zdraví, které však vyústilo v těžkou ujmu na zdraví (§ 145, odst. 3). Ten však ve svém odvolání nesouhlasí s nízkým trestem odnětí svobody, když odsouzený je evidentně recidivista a čin spáchal v době, když byl v podmínce za předchozí delikt. Žádá trest na hranici první třetiny sazby, což by odpovídalo trestu v délce šesti let. Znovu nenavrhl soudu, aby obžalovaný byl odsouzen k náhradě vzniklé škody poškozenému.
Odsouzený požádal ve svém odvolání, aby byl odsouzen jen na výtržnictví, když my prý nebyl prokázán žádný aktivní útok, ale jenom facka do obličeje poškozeného. Když pak ten během ustupování upadl, tak za to nemůže odsouzený. Také neuznává nárok poškozeného na odškodnění, protože ten údajně nemohl prokázat ušlý výdělek. Soud mu uznal náhradu škody jedině jen na základě toho, že uvěřil jeho výpovědí před policií a soudem.
Za co byl Smolko odsouzen? V srpnu loňského roku na frekventované Hlavní třídě v centru Havířova se svým bratrem potkali Roma, který čekal na zástavce autobusu, aby nastoupil na noční šichtu v ostravském podniku Arcelor Mittal. Martin Smolko mu sprostě a rasisticky vynadal, pronásledoval ho po silnici a dal mu jednu ránu do obličeje. Popřel však kopání do nohy, tedy nejvíce zraněné části těla poškozeného.
Na radu své obhájkyně před zahájením soudu zaslal otec obžalovaného (na pokyn svého syna) poškozenému několik tisíc korun na základě vyčíslení bolestného obvodní lékařkou, za zranění nohy. Touto platbou Smolko nepřímo přiznal, že za vzniklé zranění zodpovídá.
Na rozdíl od státního zástupce havířovská soudkyně nepovažovala za prokázáno, že hlavní zranění poškozeného vzniklo kopanci obžalovaného, mohlo podle ní vzniknut i pádem poškozeného. K tomu došlo, když pod výhružkou obžalovaného ustupoval na vozovce a zřejmě zakopnul o obrubník středového pásu silnice. Kdyby mu obžalovaný nedal ránu do obličeje, pak by nemusel ustupovat na vozovku, a nemuselo by dojít ke tragickému pádu. Prokazatelně tedy zranění nepřímo způsobil obžalovaný.
Odvolací soud ji dal za pravdu a potvrdil tříletý trest vězení. Vyhověl ale odvolání státního zástupce v jednom bodu. Místo do věznice s dozorem poslal Smolka do přísnější věznice s ostrahou vzhledem k tomu, že už u předchozího trestu za loupež pobýval ve věznici stejného typu.
V jednom bodu navíc vyhověl odvolání obžalovaného, když neuznal nárok na ušlý zisk, který poškozený nijak nemohl vyčíslit, protože jeho zaměstnavatel – subdodavatel firmy Arcelor Mittal v Ostravě – i přes opakované prosby mu nevydal potvrzení o výdělku. Soud tedy rozhodl, že obžalovaný má jen nárok na jeho lékařem vyčíslené bolestné ve výši 26.400 korun, přičemž zohlednil, že obžalovaný poškozenému už vyplatil před zahájením soudního řízení zhruba sedm a půl tisíc korun. Ve zbytku nároku poškozeného sodu ho odkázal na občanské řízení. Proti tomu rozsudku už se nedá odvolat.
