romea - logo
21. října 2017 (sobota)
svátek má Brigita
Zprávy e-mailem - Nemáte čas číst naše zprávy každý den? Nechte si posílat souhrn toho nejdůležitějšího tak často, jak  chcete Vy.
Loading
rozšířené vyhledávaní

Konec vepřína v Letech? Společnost AGPI akceptovala nabídku státu na odkup. Růžička: Zpráva par excellence!

7.8.2017 14:10, (AKTUALIZOVÁNO 13:45)
Vepřín v Letech u Písku (FOTO:Archiv Romea.cz)
Vepřín v Letech u Písku (FOTO:Archiv Romea.cz)

Společnost AGPI přijala nabídku vlády na odkup vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Částku, za niž stát objekt vykoupí, ani jedna ze stran zatím nezveřejní. Místopředseda představenstva AGPI Jan Čech ČTK řekl, že představy společnosti o sumě byly výrazně vyšší. Podle něj byl stát při vyjednávání "velice přísný". Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková ČTK sdělila, že by vláda měla o odkupu jednat na přelomu srpna a září a stát by s firmou mohl smlouvu uzavřít po prázdninách.

"Pokud všechno půjde podle předpokladů, měl by se celý obchod uzavřít ještě do konce současného volebního období," řekl Čech. Dodal, že přestože se představy obou stran o ceně lišily, jednání považuje za velmi korektní.

Ministerstvo kultury nyní podle své mluvčí dokončuje materiál o postupu odkupu, který by měla vláda projednat na přelomu srpna a září. "Předpokládáme tedy, že již počátkem nového školního roku by mohlo dojít k uzavření kupní smlouvy," uvedla Cigánková. Podotkla, že jednání se odehrávají v takzvaném vyhrazeném režimu, tedy v určitém stupni utajení. Není tedy možné přesnější informace zveřejnit.

Růžička: "Je to pro mě zpráva dne, zpráva par excellence! O to silnější, že i v tuto chvíli jsem právě v Letech u Písku, se židovskou delegací. Doufal jsem celý život zejména, že se toho dožiju, a z toho mám největší radost."

O odkupu a zbourání diskutovalo už několik vlád, cena ale nikdy nepadla. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho kabinet by chtěl jednání dotáhnout do konce. Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za vepřín na jiném místě, teď souhlasila s finanční kompenzací.

"Drželi jsme konzistentní názor, že pokud by bylo nezbytně nutné vepřín odstranit, požadujeme vystavění nového areálu na vhodném místě a přesun výroby," řekl Čech. Podle zjištění bývalého ministra Jiřího Dienstbiera by jenom vyřízení povolení pro tuto operaci mohlo trvat až deset let. Proto byla pro vládu jediná varianta finanční kompenzace.

"Je to pro mě zpráva dne, zpráva par excellence! O to silnější, že i v tuto chvíli jsem právě v Letech u Písku, se židovskou delegací. Doufal jsem celý život zejména, že se toho dožiju, a z toho mám největší radost. Pokud se vše potvrdí, rád seženu finanční zdroje na oslavu - pro širokou veřejnost. Může se jí zúčastnit kdokoli, každý soudný občan této republiky," uvedl pro server Romea.cz Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu.

"Velmi vítáme nedávný vývoj v kauze Lety. Nakonec se ukázalo, že když se na řešení této ostudy skutečně začalo pracovat, nebylo to složité a trvalo to relativně krátce. Doufáme, že chov prasat v místě genocidy bude brzy ukončen," reagoval na nejnovější vývoj pro server Romea.cz Miroslav Brož z organizace Konexe.

"Boj o důstojnost obětí a přeživších tábora v Letech a vlastně i nás všech, ale ještě není vyhrán. Teď musíme zjistit o táboře Lety pravdu. Musí být dokončen archologický výzkum lokality a proveden další další tolik potřebný výzkum," dodal Brož.

"Obávám se také, že nás brzy čekají spory a žabomyší války o osud místa, respektive o tom, kdo bude spravovat památník, muzeum, nebo cokoli co na místě tábora po odstranění farmy vznikne. Pohled Konexí je, že by to neměla být státní instituce, protože stát svým jednáním v uplynulých dekádách a svým přístupem k romské menšině a památce obětí samudaripen obecně, k něčemu takovému dávno ztratil všechnu legitimitu. Líbil by se nám vznik nezávislé, nestátní organizace, ve které by měli důležité slovo pozůstalí, která by o místo romské genocidy v Letech pečovala," uvedl na závěr Miroslav Brož.

"Dnešek je historickým dnem pro důstojnost Romů a historickým vítězstvím evropské občanské společnosti. Společně s aktivisty a politickými vůdci, Romy i neromy, Čechy a dalšími Evropany, jsme Lety změnili ze symbolu hanby na symbol vítězství a důstojnosti," uvedl pro server Romea.cz prezident organizace EGAM Benjamin Abtan.

Akcionáři AGPI minulý týden souhlasili s tím, že společnost vepřín prodá vládě. Areál v Letech, který stojí na místě bývalého pracovního a následně cikánského tábora, se stavěl za komunismu od roku 1972. V první etapě vzniklo deset hal, v druhé tři haly. V letech 2013 až 2015 dala firma do poloviny hal nové technologie. Areál je na ploše o rozloze 7,1 hektaru, kde je ve 13 halách 13.000 prasat. Firma by podnik převedla na stát bez zvířat a zaměstnanců.

Cigánková ČTK už dřív řekla, že po schválení materiálu vládou by následoval podpis kupní smlouvy, demolice výkrmny, asanace prostoru, zpracování projektové dokumentace k památníku a jeho realizace. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) upřesnil, že úprava areálu je záležitost dalších let.

Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun. V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů korun. Prezident Miloš Zeman před pár týdny uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů.

Výběr událostí kolem bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech na Písecku

  • Tábor stál dva kilometry východně od obce Lety. Od srpna 1940 byl označován jako pracovní tábor, od roku 1942 jako sběrný tábor a od srpna 1942 jako cikánský tábor. Jeho oplocená část měla rozlohu 66 arů (0,66 hektaru), ke které patřilo ještě 11,2 aru neoplocené zemědělské půdy. V letech 1942 až 1943 byl tábor vězením pro "Cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku". V nelidských podmínkách zde čekala smrt na 326 vězněných, z toho 241 dětí mladších 14 let. Dalších 540 vězňů bylo posláno na smrt do vyhlazovacího tábora Osvětim - Březinka.
  • V roce 1973 byl na místě tábora postaven velkokapacitní vepřín.
  • O vybudování důstojného pietního místa na místě tábora se začalo hovořit v roce 1995, kdy byl nedaleko areálu vepřína odhalen památník obětem tábora.
  • V roce 1997 ministři Jan Ruml (ODS) a Pavel Bratinka (ODA) prohlásili, že navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala, a na místě nechala postavit důstojný památník romským obětem holokaustu. Společnost AGPI, které vepřín patří, později uvedla, že je ochotna farmu přemístit za "přiměřenou náhradu", což jsou podle odhadů stovky milionů korun.
  • Od té doby se problém odsouval, byť se k němu vlády i úředníci často vyjadřovali: k řešení problému se hlásily vlády Václava Klause (ODS), Josefa Tošovského (nestraník) i Jiřího Paroubka (ČSSD), za stěžejní věc označili odstranění vepřína a vybudování důstojného pietního místa v roce 1999 prezident Václav Havel i ministr pro lidská práva Michael Kocáb (za SZ), často o situaci jednali vládní zmocněnci pro lidská práva.
  • V dubnu 2005 Evropský parlament schválil v rámci rezoluce odsuzující diskriminaci Romů výzvu ke zrušení vepřína v Letech. Krátce poté vyvolal rozruch prezident Václav Klaus, který řekl, že tábor nebyl "koncentrační tábor v tom slova smyslu," s tím, že tábor nebyl určen pro Romy, ale "pro ty, kteří odmítli pracovat". Klausův názor vyvolal pobouření v řadách romských organizací i politiků. Podobně jako Klaus se v srpnu 2014 vyjádřil poslanec Tomio Okamura (Úsvit), jehož slovy se zabývala policie, která pak trestní oznámení na Okamuru odložila s tím, že nebylo zjištěno naplnění skutkové podstaty trestného činu.
  • V dubnu 2007 premiér Mirek Topolánek (ODS) řekl, že na přemístění vepřína nebude mít vláda peníze. Podobně se v roce 2012 vyjádřil premiér Petr Nečas (ODS) a v květnu 2014 premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který řekl, že desítky milionů korun, potřebné na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských dětí a na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách.
  • V červnu 2010 bylo nedaleko místa, kde ležel tábor, otevřeno pietní místo, které tvoří přírodní amfiteátr, dvě repliky původních dřevěných ubikací s expozicí připomínající památku romských obětí nacismu, parkoviště a nové cesty. Ministr kultury Václav Riedlbauch tehdy řekl, že zásluhu na vzniku tohoto místa má především zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Vláda na projekt uvolnila 21,4 milionu korun. Pietní místo později převzal do správy Památník Lidice.
  • V červenci 2013 Výbor OSN pro lidská práva vyzval Českou republiku, aby vepřín zavřela. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková v reakci řekla, že odstranění vepřína podporuje, rozhodnutí o jeho osudu je ale na nové vládě.
  • Loni v květnu ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) řekl, že na místě bývalého tábora bude zřejmě dále vepřín. Vedl několik jednání s majiteli, ale žádný konkrétní závěr z dialogu nevzešel. Začátkem srpna ovšem ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) oznámil, že vláda je blízko k dohodě o odkoupení vepřína. Herman uvedl, že věří tomu, že vláda celou záležitost dokáže vyřešit do konce volebního období.
  • Loni začátkem září se kvůli svým slovům o táboře stal terčem kritiky ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš. Podle fotoreportéra Aktuálně.cz Babiš řekl, že je lež, že Lety byly koncentračním táborem. "Byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam," řekl údajně. Babiš se poté omluvil a od výroků distancoval, tábor také navštívil spolu s Hermanem a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO). Ve stejné době Babiš řekl, že chce sehnat peníze na výstavbu památníku a zajistit výkup vepřína.
  • Začátkem loňského září ministr Dienstbier zveřejnil starší usnesení z dubna 2016, podle něhož kabinet preferuje vykoupení vepřína. Loni v listopadu vláda rozhodla o zadání posudku na ocenění pozemků nemovitostí a technického vybavení výkrmny, aby ji stát mohl odkoupit. Vlastní posudek má i společnost AGPI, cenu ale ani jedna ze stran nezveřejnila.
  • Letos 13. července si zástupci vlády a společnosti AGPI předali nabídky k případnému odkupu. Valná hromada firmy vyslovila souhlas s převodem areálu vepřína na stát. Částka, kterou by stát měl zaplatit, zatím není veřejně známá.
  • 7. srpna 2017 společnost AGPI přijala nabídku vlády na odkup vepřína v Letech na Písecku.
Přečteno: 3471x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Vláda, pietní místo, Holocaust



HLAVNÍ ZPRÁVY

Romové kandidující ve volbách 2017, zleva: David Tišer, Karel Karika, Martin Bajger, David Beňák a Anna Chválová (Koláž: Romea.cz)

Ve volbách do Poslanecké sněmovny kandiduje 6 Romů a 1 Romka

19.10.2017 21:15
O hlasy voličů se už zítra a v sobotu bude ucházet jednatřicet stran a hnutí, které usilují o získání křesel v Poslanecké sněmovně Parlamentu české republiky. Tentokrát nekandiduje žádná strana, která by jako hlavní cíl měla zájem některé z národnostních menšin. V minulosti se přitom o hlasy voličů vždy ucházela Romská demokratická strana (RDS) a v minulých volbách v roce 2013 byli kandidáti Strany rovných příležitostí (SRP) na kandidátce Strany zelených (SZ).
 celý článek

Kamila Plachetková (FOTO: Archiv Kamily Plachetkové)

Ve škole i v práci zažila šikanu, začala proto znovu v Británii. A daří se jí

18.10.2017 16:30
Kamila Plachetková se narodila a vystudovala v Brně. Její otec je Rom, což do značné míry předznamenalo její další životní dráhu, aniž by to sama kdy předpokládala. Po klidném dětství nastal první šok po nástupu do první třídy, kde se stala kvůli svému původu terčem šikany. Tehdy si také poprvé uvědomila svou odlišnost. „Spolužáci mi začali nadávat do černých sviní a držek, a já jsem vůbec nechápala, co se děje,“ vzpomíná Kamila. V dospělosti se pak opakovaně setkala se šikanou ze strany zaměstnavatele a kolegů, rozhodla se proto před pěti lety Česko opustit a nyní žije se svým synem v Manchesteru. Živí se online marketingem a IT podporou pro několik britských společností. Přestože pro ni není jako pro samoživitelku výchova syna, kterému nedávno diagnostikovali autismus, snadná, do Česka se vrátit nechce, i když ho stále považuje za svůj domov. „Už si to vůbec nedokážu představit,“ říká.
 celý článek

Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury. (FOTO: Igor Zehl)

Muzeum romské kultury: K podpisu smlouvy o výkupu vepřína dojde zřejmě do konce října

18.10.2017 11:47
Muzeum romské kultury v Brně dnes vydalo tiskové vyhlášení ohledně termínu podepsání smlouvy o výkupu vepřína v Letech u Písku. Server Romea.cz ho zveřejňuje v plném znění.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo