romea - logo
3. prosince 2021 (pátek)
svátek má Svatoslav

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Spor o čtení jmen obětí romského holokaustu během Jom ha-Šoa. Správní rada Institutu Terezínské iniciativy romská jména číst odmítá. Je to chyba a rasismus, myslí si další

3.4.2021 11:04
Během odpoledne lidé předčítali jména židovských a romských obětí koncentračních táborů. Foto: Romea.cz
Během odpoledne lidé předčítali jména židovských a romských obětí koncentračních táborů. Foto: Romea.cz

Správní rada Institutu Terezínské iniciativy (ITI) rozhodla, že se v rámci pietního čtení jmen zesnulých – Jom ha-Šoa, již nebudou číst jména romských obětí rasového pronásledování v době protektorátu. Ředitelka ITI Tereza Štěpková s rozhodnutím rady nesouhlasí a akce se letos 8. dubna uskuteční tak, jak byla naplánována, tedy i se čtením jmen romských obětí.

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu  – Jom ha-šoa

…je maraton čtení jmen mužů, žen a dětí, kteří byli nacisty označeni a nespravedlivě pronásledováni jako rasově méněcenní a jejichž životy byly zmařeny ponejvíce v plynových komorách vyhlazovacích táborů.

Den holokaustu a hrdinství, hebrejsky „Jom ha-šoa ve ha-gvura“ je dnem, kdy si prostřednictvím vzpomínkových obřadů připomínáme památku obětí holokaustu. Pro tento pietní den byl stanoven termín, kdy bylo zahájeno povstání ve varšavském ghettu v roce 1943 (14. nisan / 19. dubna 1943), a protože tento den předchází svátku pessach, byl pro Jom ha-šoa ve ha-gvura stanoven den 27. nisanu. Letos tento den vychází shodou okolností na 8. dubna, kdy je Mezinárodní den Romů.

Čtení jmen se v ČR koná od roku 2006, po roce 2010 se začala vedle jmen zavražděných kvůli židovskému původu číst i jména romských obětí rasového pronásledování. Seznamy na čtení romských obětí vycházely z podkladů Muzea romské kultury v Brně, v současnosti jsou aktualizovány na základě výzkumu projektu Databáze romských obětí holokaustu.

„Předsednictvo Terezínské iniciativy již několik let diskutuje s Institutem Terezínské iniciativy, zda by se tato původně izraelská tradice pietního aktu za zesnulé židovské oběti neměla vrátit ke svému původnímu obsahovému formátu. Tedy bez jmen obětí romských, která byla před lety přidána do programu jako podaná ruka romským iniciativám, jež tehdy neměly své platformy pro vzpomínku na genocidu Romů,“ uvedl v březnovém čísle časopisu Terezínská iniciativa předseda správní rady Pavel Štingl.

„Správní rada po delší diskusi došla k závěru, že Institut Terezínské iniciativy bude partnersky podporovat aktivitu romských sdružení, která se účastní na Jom ha-Šoa, aby vzpomínkové čtení jmen obětí organizovaly ve významný den spojený s genocidou Romů – tedy k 2. srpnu. V Praze se taková tradice zavedla. Proto se už letos na Jom ha-Šoa budou číst jména židovská, v srpnu jména romská,“ tvrdí Štingl.

Rozhodnutí bylo správní radou ITI odhlasováno v poměru 4 pro a 1 proti (1 se zdržel), přičemž podle informací serveru Romea.cz byl proti nakladatel a spisovatel Jiří Padevět, který měl následně na členství ve správní radě rezignovat.

Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny členy správní rady s otázkou, zda by bylo možné více vysvětlit toto rozhodnutí. Žádný z členů správní rady na otázky serveru Romea.cz neodpověděl.

Ředitelka Institutu Terezínské iniciativy: Rozhodnutí správní rady nepřijímám a odmítám

S rozhodnutím správní rady rezolutně nesouhlasí ředitelka ITI Tereza Štěpková.

„Rozhodnutí správní rady Institutu Terezínské iniciativy přijaté ve formě návrhu přijatého na mimořádném jednání správní rady k akci Veřejné čtení jmen obětí holokaustu – Jom ha šoa 2021 konané dne 16. 2. 2021 jako ředitelka a statutární zástupce organizace nepřijímám a odmítám,“ uvedla pro zpravodajský server Romea.cz Štěpková.

Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury: "Je to skutečný nonsens, vůbec nedokážu pochopit, co je k danému rozhodnutí vedlo. Uváděné důvody jsou, podle mého názoru, jen zástupné."

„Akce se bude konat tak, jak byla naplánovaná a zachová desetiletou tradici společného čtení jmen židovských a romských obětí,“ dodala Štěpková.

Rozčarována je z rozhodnutí správní rady ITI i ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

„Je to skutečný nonsens, vůbec nedokážu pochopit, co je k danému rozhodnutí vedlo. Uváděné důvody jsou, podle mého názoru, jen zástupné. Společné čtení jmen obětí rasové perzekuce je přece symbolická věc, tím pádem hrozně křehká, a toto „gesto“ je projevem úzkoprsosti, nesnášenlivosti a celkově ho vnímám jako jednoznačně negativní signál,“ uvedla pro Romea.cz Horváthová a připomněla Pavla Frieda, někdejšího dlouholetého předsedu brněnské židovské obce, který byl naopak propagátorem faktu, že stejně jako Židé, trpěli za války i Romové a Sintové.

Podobně situaci vnímá i ředitelka ITI Tereza Štěpková.

„Požadavek rozdělit po deseti letech připomínku nacistického bezprecedentního pronásledování nevinných lidí na základě jejich přisouzeného označení jako Židé nebo "cikáni" je pro mě nepřijatelný a jde proti smyslu a poslání naší organizace stejně jako její činnosti výzkumné, dokumentační i vzdělávací. Děkuji mnoha lidem ze židovské, romské i většinové komunity za dlouhodobou podporu tohoto postoje,“ řekla pro Romea.cz Štěpková.

Nesouhlasíte? Budete odvoláni

Správní radu kritizuje i dnes již bývalá členka dozorčí rady ITI Klára Kalibová. „Rozhodnutí správní rady Institutu Terezínské iniciativy považuji za nesprávné, nevkusné a rasistické,“ uvedla pro Romea.cz Klára Kalibová.

„Vylučovat jedny oběti nacistické genocidy z připomínky ve veřejném prostoru je potom také v přímém rozporu s tím, jak k připomínce obětí Šoa přistupovala například předchozí předsedkyně, již zesnulá Dagmar Lieblová, která se opakovaně vyjádřila v tom smyslu, že mezi oběťmi romskými a židovskými není možné rozlišovat a není možné jedny povyšovat nad druhé,“ dodala Kalibová, která podle vlastních slov byla kvůli svému postoji z dozorčí rady odvolána.

Klára Kalibová, bývalá členka dozorčí rady: „Rozhodnutí správní rady Institutu Terezínské iniciativy považuji za nesprávné, nevkusné a rasistické.“

Podobný osud potkal již dříve předchozí členy správní rady ITI. „Měli jsme schůzi správní rady a bezprostředně před ní nám přišel e-mail, že nás Terezínská iniciativa, tedy zakladatel ITI, odvolává,“ uvedla pro zpravodajský server Romea.cz dřívější členka správní rady Adéla Hořejší.

„Žádný oficiální důvod, proč jsme byli odvoláni, nám řečen nebyl. Bylo však jasné, že to bylo kvůli našemu postoji ke čtení jmen romských obětí v rámci Jom ha-Šoa,“ dodala Hořejší, která dále vysvětlila, že jde o dlouhodobější konflikt mezi liberálním postojem, který zastává ITI, oproti konzervativnímu uzavřenému postoji, který zastávají další židovské organizace.

V ITI se spor podle ní projevil v roce 2018 po smrti Dagmar Lieblové, kterou nahradil ve funkci předsedy Terezínské iniciativy Michal Stránský.

„Cílem Dagmar Lieblové, která přežila Osvětim, bylo působit ve společnosti směrem k toleranci, proti násilí z nenávisti, a připomínat všechny oběti. Když převzal vedení Michal Stránský, příslušník 2. generace, tak začal prosazovat až rasistické tendence. Svůj postoj navenek odůvodňoval tím, že by se Židé měli věnovat židovským obětem a Romové zase svým obětem,“ popsala situaci Adéla Hořejší s tím, že snahy nezabývat se jinými oběťmi než pouze židovskými prosazuje Stránský i v dalších činnostech Institutu Terezínské iniciativy, což podle Hořejší jde přímo proti základním myšlenkám a smyslu ITI.

K odvolání bývalých členů správní rady došlo poté, kdy v říjnu 2019 předsednictvo Terezínské iniciativy poprvé vydalo prohlášení, že si nepřeje čtení romských jmen v rámci Jom ha-Šoa.

„Kolem tohoto bodu se na schůzi předsednictva Terezínské iniciativy rozvinula široká diskuse, z níž jasně vyplynulo, že všichni na schůzi přítomní (8 členů předsednictva – 3 členové byli omluveni a schůze se nezúčastnili) nepovažují za vhodné, aby byla při Jom ha-Šoa čtena jiná než židovská jména. Nelze při této příležitosti spojovat utrpení Romů, homosexuálů, polských odbojářů a dalších obětí německého nacionalismu. Jom ha-Šoa ve ha-gvura (jak už z názvu vyplývá) se týká výhradně židovských obětí,“ uvádí se v zápise ze schůze předsednictva Terezínské iniciativy ze dne 8. října 2019, který citoval časopis Terezínská iniciativa ze září 2020.

Tehdejší správní rada se proti tomuto postoji ohradila a nesouhlasila s ním. Vzápětí byli členové správní rady odvoláni.

ARCHIVNÍ VIDEO

Termín holokaust by se měl používat jen ve spojení s židovským etnikem

Ve stejném časopise je i stanovisko předsednictva Terezínské iniciativy, které požaduje, aby termín holokaust byl používán pouze v souvislosti s židovským etnikem.

POJEM HOLOKAUST

Slovo “holocaust” (nyní psáno holokaust) pochází ze starořečtiny: “ὁλόκαυστος - holókaustos” je možné v jeho původním významu do češtiny přeložit jako “celopal”. Celopal byl určitým druhem oběti Bohu a popisoval takovou oběť, kdy bylo zvíře spáleno úplně, na rozdíl od částečné oběti. Časem se význam slova změnil. 

Během druhé světové války a také po ní se objevil pojem “holokaust” vztažený ke konkrétní situaci nebo ke konkrétní skupině – pro nacistickou genocidu Židů. Často se pod tímto termínem rozumí všechny nacistické vraždy, a podle slovníku standardní Němčiny v SRN – Duden, přetrvává i v němčině druhý, obecnější význam “masové zničení lidských životů.”

Zdroj: www.holocaust.cz

„Kdo jiný, než Terezínská iniciativa a Institut Terezínské iniciativy by měly rozlišovat a neužívat pojem holokaust tam, kde to není vhodné. Termín holokaust existuje pouze ve spojení s židovským etnikem, pro jiná etnika je třeba užívat jiný termín,“ uvádí se ve stanovisku předsednictva Terezínské iniciativy přijatého dne 15. ledna 2019, které nepřímo potvrzuje slova Adély Hořejší, která mluví o snaze uzavřít činnost ITI pouze směrem k židovským obětem.

Dikhas: Veřejné čtení obětí romského holokaustu není součástí romské tradice

Proti čtení jmen romských obětí v rámci pietního čtení jmen zesnulých – Jom ha-Šoa se dříve vyjádřilo volné uskupení Dikhas, které reprezentuje Libuše Martínková a František Lacko. Ti v říjnu 2020 vydali prohlášení, ve kterém tvrdí, že mezi Romy budí rozpaky a někdy i nevoli veřejné čtení jmen obětí romského holokaustu na některých pietních shromážděních, které pořádá Institut Terezínské iniciativy (ITI).

„Jako členové seskupení Dikhas pravidelně vedeme s Romy diskuse o tom, jaká je jejich představa důstojného uctění památky obětí romského holokaustu. Nemůžeme a nechceme mluvit za všechny Romy, protože ani mezi nimi nepanuje v této otázce dokonalá shoda,“ napsali tehdy ve stanovisku zaslaném serveru Romea.cz.

„Z dialogu mezi Romy však vyplývá, že za důstojné považují vyvěšení romské vlajky v rámci nejrůznějších pietních akcí, projev úcty v podobě minuty ticha a také květinové dary, zejména v památný den obětí romského holokaustu, který si připomínáme 2. srpna. Dále by si přáli, aby mainstreamová média a veřejní činitelé věnovali této události zaslouženou pozornost,“ dodali Libuše Martínková a František Lacko.

„Co však budí rozpaky, a mezi Romy leckdy i nevoli, je veřejné čtení jmen obětí romského holokaustu na některých pietních shromážděních, které pořádá Institut Terezínské iniciativy. Ať už je to na den Jom ha-šo'a v dubnu, nebo v srpnu v památný den obětí romského holokaustu, čtení jmen zemřelých ve veřejném prostoru není součástí romské tradice a kultury. Slova ‚Nechte naše mrtvé spát‘ jsou jednoznačně výmluvná – Romové vnímají veřejné čtení jmen jako neuctivé a nedůstojné, jakkoli chápou snahu připomínat si symbolicky jména obětí. Romové na své předky, kteří zahynuli v nacistických táborech, nechtějí zapomenout, stejně jako Židé, ale jejich vzpomínání je zkrátka kulturně odlišné,“ uvádí se v prohlášení.

Petra Gelbart: Nikdy jsem od žádného romského přeživšího neslyšela, ze by čtení jmen bylo neuctivé

Na toto prohlášení však na konci roku 2020 odmítavě zareagovaly jak židovské, tak romské osobnosti.

„Nevidím důvod, proč by měl být romský a židovský holokaust rozdělován. Můj praděda, kulturně jednoznačně Rom a poslán do koncentráku jako Rom, byl geneticky napůl Žid. A nebyl jediný. Každopádně nikdy jsem od žádného romského přeživšího nebo jeho potomků neslyšela, ze by čtení jmen bylo neuctivé. Toto tvrzení nechápu vůbec,“ napsala tehdy Petra Gelbart, kurátorka hudební sekce projektu RomAchive.

Patrik Banga: Nebýt akcí, jako je tahle, tak se veřejnost nedozví, jak moc se holokaust týkal i nás, Romů

„Já bych k tomu jen chtěl říct, že jestli máme něco společného s Židy, je to holokaust. Bez ohledu na to, co říká Okamura nebo Zeman. A že nebýt akcí, jako je tahle, tak se veřejnost nedozví, jak moc se holokaust týkal i nás, Romů,“ uvedl tehdy novinář Patrik Banga. „Nikdy mě neuráželo čtení jmen obětí holokaustu a díky Institutu Terezínské iniciativy za to, že neustále dalším generacím připomíná, že nás společně potkalo to největší svinstvo v novodobé historii lidstva. A jestli někdo chce, aby se jména četla zvlášť, tak to zavání rasismem. Já Židy miluju. Potkávám je celý život a vždycky si tak nějak lidsky sedneme. A to hlavně proto, že máme (mimo jiné) společnou genetickou vzpomínku na to nacistické svinstvo,“ dodal Banga.

Podporu společného čtení jmen židovských i romských obětí dále vyjádřili Jan Cverčko, Věra Roubalová Kostlánová, Věra Baumová, Marta Jodasová, Jana Kosáková, Zoja Franklová nebo Lukáš Houdek.

Za důležité považuje společné připomínání židovských a romských obětí i Muzeum Ghetto Fightersʼ House v Izraeli jakožto instituce, kde tradice Jom ha-šoa vznikla.

Před letošním čtením Jom ha-Šoa František Lacko zveřejnil 14. 3. 2021 na sociálních sítích petici s názvem Žádáme o ukončení čtení jmen zavražděných Romů s koncentračních táborů na židovských pietních akcích jom-ha-šoa a to hlavně v den našeho svátku 8. 4. 2021. Petici zatím podepsalo 37 lidí mezi nimi například i Karel Karika, úspěšný regionální politik.

„Nemám nic proti společnému čtení židovských a romských jmen, toho se i aktivně účastním. Také se účastním 2. 8. piety k připomenutí romského holokaustu v Terezíně. Mrzí mě, že letos čtení vychází na 8. dubna, kdy Romové mají oslavovat Mezinárodní den Romů, ale nevěděl jsem, že datum není určeno, ale je to letos jen shoda náhod,“ vysvětlil pro Romea.cz Karel Karika, proč petici proti společnému čtení romských a židovských jmen podepsal.

Návrh organizovat Jom ha-šoa vznikl v roce 2006 a byl společnou iniciativou České unie židovské mládeže, Institutu Terezínské iniciativy a Nadačního fondu obětem holocaustu. Od začátku byla snaha připomenout všechny oběti holokaustu. K zařazení jmen romských obětí do pietního čtení jmen zesnulých – Jom ha-Šoa došlo v roce 2010 z diskuse tehdejších spolupořadatelů s reprezentanty romské komunity. ITI není jediná organizace, která veřejně čte jména obětí romského holokaustu. Od roku 2019 čtení jmen pořádá pravidelně 2. srpna i organizace ARA ART v rámci akce nazvané Leperiben.

DOKUMENTY

Březen 2021 – časopis Terezínská iniciativa 104

Čtení jmen obětí rasového pronásledování v době protektorátu

Správní rada Institutu Terezínské iniciativy na své řádné schůzi (16. 2. 2021) jednala o obsahu příštího pietního čtení jmen zesnulých – Jom ha-Šoa. Správní rada považuje za úspěch, že se pietní čtení jmen rozšířilo do řady míst po celé republice.

Předsednictvo Terezínské iniciativy již několik let diskutuje s ITI, zda by se tato původně izraelská tradice pietního aktu za zesnulé židovské oběti neměla vrátit ke svému původnímu obsahovému formátu. Tedy bez jmen obětí romských, která byla před lety přidána do programu jako podaná ruka romským iniciativám, jež tehdy neměly své platformy pro vzpomínku na genocidu Romů. Správní rada po delší diskusi došla k závěru, že Institut Terezínské iniciativy bude partnersky podporovat aktivitu romských sdružení, která se účastní na Jom ha-Šoa, aby vzpomínkové čtení jmen obětí organizovaly ve významný den spojený s genocidou Romů – tedy k 2. srpnu. V Praze se taková tradice zavedla. Proto se už letos na Jom ha-Šoa budou číst jména židovská, v srpnu jména romská. V ostatních místech budou seznamy jmen pro jednu událost v roce stále společné. Postupem času se vzpomínka – péčí Institutu Terezínské iniciativy, rozšíří na dvě události ročně. Rozhodnutí odhlasované správní radou ITI v poměru 4:1 (1 se zdržel) považujeme za posílení tradiční akce ve veřejném prostoru. I nadále se rádi zúčastníme pietních akcí romské genocidy a její připomínání považujeme za neméně významné, než jsou příběhy šoa.

Pavel Štingl, předseda správní rady ITI. 3. 3. 2021

 

Září 2020 – časopis Terezínská iniciativa 101

Čtení jmen na Jom ha-Šoa

Kolem tohoto bodu se na schůzi PTI (říjen 2019) rozvinula široká diskuse, z níž jasně vyplynulo, že všichni na schůzi přítomní (8 členů předsednictva – 3 členové byli omluveni a schůze se nezúčastnili) nepovažují za vhodné, aby byla při Jom ha-Šoa čtena jiná než židovská jména. Nelze při této příležitosti spojovat utrpení Romů, homosexuálů, polských odbojářů a dalších obětí německého nacionalismu. Jom ha-Šoa ve ha-gvura (jak už z názvu vyplývá) se týká výhradně židovských obětí.

Zápis ze schůze předsednictva Terezínské iniciativy ze dne 8. října 2019, s nímž byli seznámeni v prosinci 2019 členové správní rady Institutu TI

Židovský holocaust a romská genocida

Kdo jiný, než Terezínská iniciativa a Institut Terezínské iniciativy by měly rozlišovat a neužívat pojem holocaust tam, kde to není vhodné. Termín holocaust existuje pouze ve spojení s židovským etnikem, pro jiná etnika je třeba užívat jiný termín.

Stanovisko předsednictva Terezínské iniciativy přijatého dne 15. ledna 2019

Přečteno: 2262x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Terezín, Institut terezínské iniciativy, Pietní akce



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo