romea - logo
23. září 2020 (středa)
svátek má Berta

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Stano Daniel: Československé pohledy na Evropský parlament

21.5.2019 11:28
Stanislav Daniel (FOTO: Andrej Gábor)
Stanislav Daniel (FOTO: Andrej Gábor)

„Já volit nepůjdu. Víš ty vůbec, kolik mají ti poslanci peněz?“ reaguje paní ze třetího patra poté, co jí aktivní sousedka z jedenáctého podala volební leták romského kandidáta. Nebyl v tom rasismus. Logika však také ne. Možná závist, možná nezájem. A určitě nevědomost.

Paní z příběhu, který se skutečně stal v Bratislavě v roce 2014, tehdy reagovala asi jako většina slovenské populace. K volbám do Evropského parlamentu se tehdy dostavilo jen 13,05 % dospělé slovenské populace. Občané ČR si svou neúčastí zabezpečili hned druhé místo s účastí na úrovni 18,2 %. Obě země vyslaly jasný signál nezájmu o to, kdo je bude v Evropském parlamentu zastupovat.

Vzdáleni lidu

Za jeden z nejčastějších důvodů nízké účasti ve volbách se považuje vzdálenost volených od běžných lidí. A geografie tu je až na druhém místě. Mnohem větší výzvou pro Evropský parlament je fakt, že mu málokdo rozumí. A pro Romy a Romky v sociálním vyloučení to platí obzvlášť.

Nezmeškejte ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednejte si své předplatné časopisu Romano voďi na www.romanovodi.cz  

Pole pravomocí evropských zákonodárců bývá značně zkresleno populistickými portály, které píší o zakřivení banánů nebo (ne)zakřivení okurek. K většímu porozumění nepřispívají ani populisti bojující proti „diktatuře Evropské komise“. Není divu, že je pak běžný člověk zmatený.

A k čemuže teda ten Evropský parlament je? Můžeme si pomoci příkladem evropského rozpočtu – toho, kde jsou finance na dálnice, vědu, domy smutku, projekty na školách, inovace v technologiích, rozšíření pracovních možností, zlepšení dostupnosti zdravotní péče a mnoho dalšího. Evropský rozpočet navrhuje Evropská komise, ale poté ho schvaluje jak Evropská rada (složena ze zástupců členských států – předsedů vlád nebo prezidentů), tak i Evropský parlament. V obou případech tedy zástupci a zástupkyně, které si přímo volíme, což by mohlo představu toho pověstného bruselského diktátu jednoduše nabourat – jen kdyby se lid více zajímal.

Rizika (a možná výhody) tragicky nízké účasti

Že nás tyto volby nezajímají, obzvlášť pokud jde o znevýhodněné skupiny obyvatelstva, třeba také Romy, může být do jisté míry výhodou. Menší účast dává prostor různým extrémům. Kdyby se například některému z kandidátů podařilo zorganizovat romské voliče na Slovensku, jejich zvýšená účast by při mizerné účasti ostatního obyvatelstva mohla zásadním způsobem překreslit volební výsledky.

To však platí také pro jiné extrémy, zejména ty politické. Již tak dobře zorganizovaní fašisti by mohli situace též lehce zneužít. Například Marian Kotleba, předseda strany, která má kvůli jeho popularitě v názvu i jeho jméno, dostal v nedávných prezidentských volbách něco přes 220 tisíc hlasů. V roce 2014 byl celkový počet hlasů odevzdaných v eurovolbách pro všechny strany a kandidáty 560 tisíc. I v tomto případě nás před pohromou dělí v podstatě jen lenost či nezájem jejich přívrženců.

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 24. a v sobotu 25. května 2019.

Neustále něco dokazovat

Podobně jako v roce 2014 i v nadcházejících volbách se bude o podporu na Slovensku ucházet několik romských kandidátů, které najdete na kandidátních listinách menších i větších stran. A znova jsou slyšet hlasy: proč se nesjednotí a nekandidují za jednu romskou stranu? Problém však asi bude někde jinde, protože historicky žádný z romských zástupců a zástupkyň v Evropském parlamentu nebyl zvolen na kandidátní listině romské strany.

Těch pár, kteří se do parlamentních lavic v Bruselu a ve Štrasburku dostali, nakonec zvolili především neromští voliči a voličky. Ze všech pak nejjasněji svítí hvězda Sorayi Post, která byla zvolena primárně jako feministka, i když se k Romům hrdě hlásí. Mohl by to být recept i pro ostatní kandidáty.

Až přílišný apel na romského voliče může být riskantní a své o tom ví i autor tohoto textu. V roce 2014 do EP sám neúspěšně kandidoval. Za všechny zkušenosti možná jeden příklad: v jedné z obcí na jižním Slovensku získal 11 hlasů. To byl také celkový počet hlasů v této obci odevzdaných. Problém tehdy nebyl až tak Romy přesvědčit o kvalitách jednotlivého kandidáta, ale spíše o významu voleb jako takových.

Kandidáti a kandidátky jednoduše musí nabídnout víc. Možná víc než kterýkoliv neromský kandidát. Ani volby nejsou výjimkou z diskriminace, třeba i ze strany Romů. Stejně to však je potřeba zkoušet. A jestli to znamená, že musíme i v tomto případě být dvakrát lepší než ostatní, tak buďme!

Článek vyšel ve speciální části vydání časopisu Romano voďi zaměřeného na volby do Evropského parlamentu. Číslo vychází za podpory německé nadace „Připomínka, odpovědnost a budoucnost“.


Nenechte si ujít ani články, které zůstanou jen v tištěné verzi časopisu a objednejte si předplatné na www.romanovodi.cz

 

Stano Daniel
Přečteno: 1274x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romano voďi, Romano voďi 2019, RV 4/2019, Evropský parlament, volby do Evropského parlamentu, Komentář



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo