romea - logo
23. ledna 2020 (čtvrtek)
svátek má Zdeněk
Loading
rozšířené vyhledávaní

Stát uznal další odbojáře proti komunismu. Oceněni byli i Otta Bednářová a Vladimír Hučín

Praha, 29.9.2014 10:29, (ROMEA-AKRUALIZACE)
Otta Bednářová. Foto: Print Screen z videa České televize
Otta Bednářová. Foto: Print Screen z videa České televize

Dalších 38 osobností získalo osvědčení účastníků odboje a odporu proti komunismu. Osvědčení z rukou ministra obrany Martina Stropnického (ANO) převzala například bývalá novinářka a chartistka Otta Bednářová, někdejší disident a polistopadový důstojník Bezpečnostní informační služby Vladimír Hučín nebo pomocník agenta francouzské tajné služby Zdislav Zima. Posledním dvěma jmenovaným bylo zároveň přiznáno postavení válečného veterána.

Stropnický: máme na co být hrdí

Celkem český stát osvědčení o účasti v třetím odboji přiznal už zhruba 660 odvážným z let 1948 až 1989. Nyní mezi oceněnými byli i lidé, kteří šířili protikomunistické tiskoviny, ukrývali hledané osoby nebo se aktivně zapojovali do činnosti odbojových skupin. Stropnický je ocenil za hrdinství, odvahu a nezdolnost a za to, že se zasloužili o pád komunistického režimu v Československu.

"Třetí odboj spolu s bojem za samostatné Československa a s protinacistickým odbojem tvoří kontinuální řadu, na níž mohou být budoucí generace právem hrdé," uvedl v projevu Stropnický.

Za necelé tři roky platnosti zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu, který umožnil morálně i finančně ocenit bojovníky proti totalitnímu režimu v Československu, o uznání účasti v třetím odboji požádalo na 4 170 lidí. Téměř 2 000 žádostí etická komise vyřídila, z nichž 660 schválila, přes 1 000 zamítla a 250 zastavila. Z více než šesti stovek oceněných jich 68 navíc dostalo status válečného veterána, z něhož plynou další výhody.

Uznaní účastníci protikomunistického odboje obdrží 100 000 korun, pozůstalí manželé poloviční částku.

Otta Bednářová: Jsem ráda, že pomohla ke skončení totality

To Ottu Bednářovou vyznamenání překvapilo. "Já jsem to dělala ne z důvodu, aby mi někdo dával nějakou cenu, ale prostě proto, že jsem byla proti tomu nedemokratickému režimu," řekl bývalá pracovnice Československé televize, která se po propuštění z ČST podílela na rozšiřování samizdatové literatury, byla signatářkou Charty 77 a spoluzakladatelkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Za to byla odsouzena na tři roky vězení.

"Vůbec toho nelituji. Naopak jsem ráda, že jsem to dělala a že jsem pomohla ke skončení té doby," tvrdí sedmaosmdesátiletá Bednářová.

Otta Bednářová se narodila v Praze roku 1927. Po studiu na gymnáziu pracovala jako redaktorka Československého rozhlasu, kde se věnovala Vysílání pro ženy. V šedesátých letech vynikl její kritický hlas vůči tehdejšímu režimu, protestovala například proti třídícím kritériím při přijímání dětí na školy. Po událostech v srpnu 1968 se odmítla distancovat od své tvorby a živila se jako uklízečka. Stala se signatářkou Charty 77 a spoluzakládala Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Za své aktivity byla stíhána a nakonec i vězněna. Po převratu se stala spoluzakladatelkou Výboru dobré vůle Olgy Havlové. V roce 1997 ji prezident Václav Havel propůjčil Řád Tomáše Garrigue Masaryka.

Uznání Vladimírovi Hučínovi

Ke státem uznaným odbojářům se zařadil Vladimír Hučín, který za normalizace šířil protirežimní materiály a za pomoci výbušnin zničil několik vývěsních skříněk KSČ a majetek jednoho ze spolupracovníků StB. Za to skončil na dva a půl roku ve vězení. Tento signatář Charty 77 měl se zákonem potíže i po revoluci, kdy byl obviněn a obžalován z několika trestných činů. Byl podezřelý z toho, že v 90. letech, kdy pracoval v BIS, podněcoval levicový extremismus, aby mohl na jeho hrozbu upozornit. Soudy jej ale později osvobodily a rehabilitován byl i za svou předlistopadovou činnost.

Dnešní ocenění považuje za krok k osobní satisfakci. "K mnoha věcem jsem dnes kritický, ale celkově svoboda a demokracie už tady je větší než tenkrát," řekl Hučín. Přiznal, že některé věci by dnes řešil radikálněji než tehdy.

Zdislav Zima - spojka

Statut válečného veterána má po dnešku stejně jako Hučín i Zdislav Zima, který se do odbojové činnosti zapojil v roce 1949, kdy začal fungovat jako spojka svého kamaráda a kurýra francouzské zpravodajské služby Jana Vaška. V roce 1958 byl za to zatčen a o rok později jej soud poslal na deset let do vězení za velezradu. Za mřížemi nakonec strávil "jen" rok a půl do amnestie prezidenta Antonína Novotného.

"Za to se stydím, že jsem se nechal chytit," řekl devětaosmdesátiletý odbojář, který prý na to, co dělal v 50. letech, už málem zapomněl. Že za to byl dnes oceněn, označil za potěšující.

Jiří Lederer - za hájení svobody

Ministr obrany ocenil některé účastníky odboje In memoriam. Patří k nim i  Jiří Lederer, jenž byl oceněn za dlouhodobé zastávání veřejných postojů zaměřených proti komunistické moci od 60. let do roku 1983, za autorství prací hájících svobodu slova a za rozsáhlou publikační a exilovou činnost.

Ocenění účastníci odboje a odporu proti komunismu

  • Ivo Klempíř - za aktivní působení v odbojové skupině Vladivoje Tomka, která vedla v 50. letech 20. století proti komunistickému režimu v Československu ozbrojený boj.
  • Františka Doležalová - za aktivní působení v odbojové skupině v letech 1949 až 1951, které spočívalo v poskytování pomoci a součinnosti v ilegalitě působícímu účastníkovi protikomunistického odboje na akcích namířených proti komunistickému režimu v Československu. Ocenění převzala dcera paní Hana Laštovicová.
  • Jaroslav Tomek - za zabezpečování tisku a rozšiřování materiálů zaměřených na obnovu svobody a demokracie v období let 1976 - 1978.
  • Jindřiška Havrlantová - za aktivní účast v odbojové skupině v letech 1952 až 1954, která spočívala v získávání zpráv určených do zahraničí, ve shromažďování zbraní a dalších potřeb pro činnost skupiny. Ocenění převezala dcera paní Helena Šenkeříková.
  • Miloslav Vejvoda - za aktivní členství v odbojové skupině působící na Tišnovsku, které spočívalo ve shromažďování potřeb nezbytných pro činnost skupiny a za pomoc při ukrývání osoby hledané Státní bezpečností v období 50. let.
  • František Morbicer - za rozšiřování většího množství materiálů zaměřených na obnovu svobody a demokracie a na oslabení komunistického režimu v Československu v roce 1949.
  • Hedvika Přerovská - za aktivní působení v odbojové skupině „SODAN“ v roce 1953, které spočívalo v podílu na ukrytí a předání protikomunistických tiskovin dalším členům skupiny.
  • Oldřich Hübner - za aktivní působení v odbojové skupině v letech 1953 až 1954, které spočívalo v zajišťování přepravy členů skupiny, podílu na nalezení a stavbě úkrytu pro skupinu a získávání dalších členů.
  • Vladimír Hučín - v roce 1973 rozšířil po Přerově k výročí srpnové okupace letáky s nápisem „Pryč se sovětskou diktaturou“, později s pomocí výbušnin zničil několik vývěsních skříněk KSČ a SČSP. Do své činnosti se snažil zapojovat i další osoby. Krajským soudem v Přerově byl dne 17. 5. 1977 odsouzen pro nedovolené ozbrojování k podmíněnému trestu odnětí svobody na 9 měsíců. Roku 1983 se žadatel dohodl s Ladislavem Brázdou na akci proti spolupracovníkovi StB Antonínu Mikešovi. Dne 2. 12. 1983 ráno poničila exploze vstupní vrata domu Antonína Mikeše a jeho osobní automobil. Po tomto útoku byla spolupráce s A. Mikešem ze strany StB ukončena, a to z důvodu jeho dekonspirace. Okresním soudem v Přerově byl V. Hučín dne 7. 6. 1984 uznán vinným z trestných činů hanobení státu světové socialistické soustavy, pobuřování, nedovoleného ozbrojování, krádeže a poškozování cizí věci a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 a půl roku. Po svém propuštění v roce 1986 se podílel na činnosti Charty 77 jako její signatář. Zapojil se rovněž do Hnutí za občanskou svobodu. Jmenovanému se současně na základě § 5 zákona č. 262/2011 Sb. přiznává postavení válečného veterána.
  • Karel Hrubý - za vyvíjení politické a publikační činnosti v zahraničí v letech 1972 až 1989 a za intenzivní působení v exilové Československé sociální demokracii. Ocenění převzala neteř Věra Špottová.
  • Petr Pospíchal - za dlouhodobou protikomunistickou činnost v 70. a 80. letech, která spočívala v tisku a rozšiřování materiálů kritizujících totalitní režim, v publicistice a v aktivním působení v nezávislých iniciativách.
  • Jaroslav Morávek - za rozšiřování materiálů zaměřených na obnovu svobody, demokracie a na oslabení komunistického režimu v letech 1987 až 1989.
  • Květoslava Hanáková - za aktivní protikomunistickou činnost spočívající v rozmnožování materiálů zaměřených proti komunistickému režimu v roce 1948.
  • Ladislav Leština - za vyvíjení protikomunistické činnosti v rámci československého undergroundu v letech 1978 až 1986.
    Ocenění převzal syn, Ladislav Leština.
  • Rudolf Kopal - za aktivní působení v odbojové skupině v roce 1949, které spočívalo v autorství a zabezpečování tisku materiálů zaměřených na obnovu svobody a demokracie v Československu.
  • Otta Bednářová - Otta Bednářová působila od roku 1963 v Československé televizi. Po vpádu vojsk pěti států Varšavské smlouvy do ČSR v srpnu roku 1968 vysílala žadatelka po čtyři dny spolu s dalšími kolegy z ČST z provizorních prostor na Petříně. Z ČST byla pro své proreformní smýšlení propuštěna k 31. 8. 1970. Od roku 1974 se v rámci disentu aktivně podílela na rozmnožování a rozšiřování samizdatové literatury formou opisování zakázaných autorů, např. Ludvíka Vaculíka nebo Karla Kaplana, rozšiřovala exilový časopis Listy, který do Československa zasílal Jiří Pelikán a pro který také zprostředkovávala články, a také několik vydání časopisu Svědectví. Otta Bednářová byla mezi prvními signatáři Prohlášení Charty 77, podílela se na rozmnožování a rozšiřování jeho textu, aktivně se účastnila schůzek předních signatářů Charty 77, pomáhala organizovat finanční sbírky pro signatáře Charty 77 i její sympatizanty, kteří se ocitli ve špatné finanční situaci. Mimo jiné také patřila mezi zakládající členy VONS a aktivně se podílela na jeho činnosti.
  • Anna Hebertová - za aktivní protikomunistickou činnost spočívající v rozšiřování a opakovaném rozmnožení letáků směřujících k obnově svobody a demokracie v roce 1949.
  • Jan Lukáš - za aktivní působení v odbojové skupině v letech 1949 až 1952, které spočívalo v provádění sabotáží na vlakových tratích. Jmenovanému se současně na základě § 5 zákona č. 262/2011 Sb. přiznává postavení válečného veterána.
  • Zdislav Zima - od července roku 1949 se zapojil do odbojové činnosti. Na československém území aktivně pomáhal kurýrovi francouzské zpravodajské služby SDECE Janu Vaškovi. Poskytoval mu materiální podporu a fungoval jako spojka, konspirativním způsobem předával různé zásilky a vzkazy. Na výzvu poskytl Vaškovi rovněž podrobné informace o výrobě v továrně Tatra n. p. Kopřivnice, ve které pracoval, a opatřil mu průkaz pro vstup do závodu. Dále bylo zjištěno, že se žadatel podílel na provozu tajné vysílačky, kterou přivezl agent chodec Vašek, a pomáhal mu při vyvolávání negativů filmů, které Vašek pořídil v Kopřivnici a okolí. Žadatel byl zatčen 19. 12. 1958. Krajský soud dne 20. 4. 1959 žadatele odsoudil pro trestný čin velezrady k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání deseti let a dalším trestům. Jmenovanému se současně na základě § 5 zákona č. 262/2011 Sb. přiznává postavení válečného veterána.
  • Milan Ohnisko - za dlouhodobou aktivní činnost v rámci nezávislých politických iniciativ v 80. letech, která spočívala v podílu na šíření protikomunistických materiálů a v organizování protestních a petičních akcí.
  • Otakar Machek - za významnou protikomunistickou činnost v roce 1951, která spočívala v poskytnutí úkrytu osobě spolupracující se zahraniční zpravodajskou službou demokratického státu.
  • Ján Mařík - za aktivní spolupráci se zahraniční zpravodajskou službou demokratického státu a převádění osob za hranice Československa v letech 1948 až 1949. Jmenovanému se současně na základě § 5 zákona č. 262/2011 Sb. přiznává postavení válečného veterána.
  • Iva Vojtková - za zabezpečování tisku a rozšiřování různých materiálů a zpráv zaměřených na obnovu svobody a demokracie v letech 1988 až 1989.
  • Zuzana Hochmannová - za poskytnutí pomoci osobám ukrývajícím se před Státní bezpečností a pomoci při organizování jejich odchodu do zahraničí od roku 1949 do roku 1950.
  • Anna Čepelová - za aktivní odpor proti kolektivizaci venkova a obhajobu nezadatelného práva vlastnit majetek a svobodně s ním nakládat od roku 1949 do roku 1957. Ocenění převzala vnučka Olga Čepelová.

In memoriam

  • Josef Čepel - za aktivní odpor proti kolektivizaci venkova a obhajobu nezadatelného práva vlastnit majetek a svobodně s ním nakládat od roku 1949 do roku 1957. Ocenění převzala vnučka Olga Čepelová.
  • Ladislav Trejbal - za aktivní působení v odbojové skupině v letech 1951 až 1952, které spočívalo v podílu na rozšiřování protikomunistických letáků a ukrývání materiálu nezbytného pro jejich tisk. Ocenění převzala manželka Věra Trejbalová.
  • Karel Švec - za aktivní členství v odbojové skupině v letech 1949 až 1951, které spočívalo zejména ve zprostředkování předání informací do zahraničí a v plnění funkce komunikační spojky ve skupině. Ocenění převzal syn Josef Švec.
  • Josef Doubrava - za aktivní členství v odbojové skupině působící na Benešovsku v roce 1952, které spočívalo ve spolupráci s domnělým kurýrem zahraniční zpravodajské služby demokratického státu. Ocenění převzala pozůstalá vnučka paní Nováková.
  • Antonín Městecký - za aktivní účast v odbojové skupině v roce 1949, které spočívalo v zajištění cyklostylového papíru pro výrobu tiskovin s protikomunistickým obsahem a rozšiřování protikomunisticky zaměřeného časopisu. Ocenění převzal syn Antonín Městecký.
  • Emil Andrt - za aktivní působení v odbojové skupině „MAPÁŽ“ v roce 1949, které spočívalo zejména v podílu na ozbrojených akcích a na získání a předávání informací zahraniční zpravodajské službě. Ocenění převzal Jan Hajer.
  • Jiřím Lederer - za dlouhodobé zastávání veřejných postojů zaměřených proti komunistické moci od 60. let do roku 1983, za autorství prací hájících svobodu slova a za rozsáhlou publikační a exilovou činnost. Ocenění převzala manželka Elzbieta Ledererová.
  • Václav Kvičera - za aktivní spolupráci se zahraniční zpravodajskou službou demokratického státu v letech 1955 až 1956 spočívající zejména v předání významných hospodářských a vojenských informací. Ocenění převzal syn Václav Kvičera.
  • Josef Maruška - za dlouhodobé zastávání postojů, které byly namířeny proti zakládání jednotných zemědělských družstev v letech 1950 až 1961. Ocenění převzala dcera Viktorie Bezrová.
  • Jiří Materna - za aktivní působení v odbojové skupině v letech 1950 až 1951, které spočívalo zejména v shromažďování informací a materiálu za účelem jejich využití v boji proti komunistickému režimu v Československu. Ocenění převzala manželka Věra Maternová.
  • Jaroslav Havelka - za aktivní působení v odbojové skupině v roce 1948, které spočívalo zejména v rozšiřování její členské základny a vyvíjení dalších činností zaměřených na obnovu svobody, demokracie a na oslabení komunistického režimu v Československu. Ocenění převzala dcera Simona Lukešová.
  • Miloš Füchs - za aktivní působení v odbojové skupině „SODAN“ v roce 1953, které spočívalo v účasti na šíření protikomunistických letáků, zapálení stohu JZD a rozšiřování členské základny skupiny. Ocenění převzala manželka Jarmila Füchsová.
  • Miroslav Šamaj - za aktivní působení v rámci přípravného výboru znojemské pobočky K 231 v roce 1968 a účast na jeho zakládání. Ocenění převzala dcera Květoslava Šamajová.

 

Rozhovory s Ottou Bednářovou a Vladimírem Hučínem přinesla Česká televize.


Přečteno: 1219x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

ocenění, Ocenění, Protikomunistický odboj, Česká republika



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. V pátek své vyjádření zaslal další člen Rady vlády Tomáš Ščuka, který se vyjádřil také proti setrvání Válkové ve funkci. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo