romea - logo
20. září 2020 (neděle)
svátek má Oleg

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Štěpán Ripka: Místo sociálního bydlení antisociální ubytování

Praha, 10.5.2013 9:47, (ROMEA)
Štěpán Ripka, pražský mluvčí Platformy pro sociální bydlení (Foto: ROMEA TV)
Štěpán Ripka, pražský mluvčí Platformy pro sociální bydlení (Foto: ROMEA TV)

Vláda má připravit návrh řešení sociálního bydlení, ministerstvo pro místní rozvoj však místo toho plánuje stavět antisociální ubytovny. Přitom je již několik desetiletí známé, že ústavy a zařízení, které ve jménu péče, úspor, či zásluhovosti segregují vybrané skupiny lidí, škodí celé společnosti. MMR chce nyní segregaci prohlubovat a dokonce uvažuje, že k tomuto účelu použije evropské peníze na prevenci sociálního vyloučení.

Dnes se v připomínkovém řízení projednává analytická část Komplexního řešení sociálního bydlení, jehož předložení uložila vláda MMR a Ministerstvu práce a sociálních věci. Část tohoto materiálu jménem „Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé“ jsem již dříve kritizoval spolu s řadou akademických pracovišť a organizací. Výzkumu, který trval deset měsíců a během kterého tazatelky neudělaly nic víc, než šest rozhovorů, jsme vytýkali především to, že situaci na ubytovnách zjišťovaly od majitelů a provozovatelů, kteří na ubytování chudých vydělávají, a neobtěžovaly se zeptat lidí ubytovaných, případně těch, kteří jim poskytují pomoc. Výzkum prezentoval závěry, které nebyly nijak podloženy a některé z nich přímo odporovaly předloženým datům. Výsledkem kritizovaného výzkumu bylo, že ubytoven se nemusíme bát. A zbýval jen krůček k tomu, aby se ubytovny mohly začít stavět.

Analytická část řešení sociálního bydlení, která se dnes projednává v Domě odborových svazů, však již kritizovaný výzkum neobsahuje – MMR se pravděpodobně po silné kritice neodvážilo tento text do materiálu zařadit. K ubytovnám je tak v materiálu naprosté minimum informací, a to je chyba. Ministerstvo je totiž chce stavět, nyní však již bez argumentů. Spolu s akademiky jsem ministerstvu nabízel pomoc při přípravě sociálního bydlení, do připomínkového řízení jsme však pozváni nebyli, asi proto, že bychom byli k plánům ministerstva kritičtí.

V minulém článku v LN ze dne 19. 4. jsem představil obecné argumenty proti ubytovnám. Nyní se budu krátce věnovat výzkumům ubytoven v ČR, které ministerstvo opomnělo, ale v analytické části by se měly poznatky z nich rozhodně objevit. Nejdřív však, co nevíme. Především stát netuší, kolik je v ČR ubytoven, jaká je jejich územní distribuce, kdo je provozuje, či jaké jsou na nich podmínky. Navrhovat stavbu dalších ubytoven ve chvíli, kdy tato data nemáme, je už samo o sobě absurdní.

Víme spolehlivě, že ubytovna v drtivé většině případů funguje jako poslední štace. Badatelé, kteří v jedné jihočeské obci v nedávném výzkumu sledovali bytové trajektorie 73 místních lidí, zjistili, že pouze třem z nich se podařilo v posledních letech získat běžný nájem v obecních bytech, přitom v této obci je volných bytů dost.

Náklady na provoz ubytoven jsou obrovské. Proto také velká část obcí už neprovozuje holobyty. Provoz tzv. „Azyláku“ v Bílině, ve kterém bydlelo vloni 27 lidí (včetně šesti dětí), město stál ročně 2,2 milionu Kč. Náklady čítaly 5 x plný úvazek strážného (1 487 tis. Kč; pro pokrytí 24-hodinové služby), 1 úvazek správce (392 tis. Kč), náklady na opravy včetně revizí (261 tis. Kč) a poplatky za teplo (cca 50 tis. Kč; MěÚ platí vytápění neobsazených místností). A to nepočítáme další přímé náklady spojené se segregací a sociálním vylučováním, jako je institucionalizace dětí (250 tis. ročně za každé dítě), vězeňský systém (270 tis. Ročně za každého vězně), zvýšená nemocnost spojená s nevyhovujícím bydlením a další. Bílina i proto uvažuje o tom, že by namísto ubytovny zřídila tréninkové byty a stát by se měl v Bílině inspirovat.

Podle výzkumu ubytoven v Ostravě nedodržují majitelé ani předpisy platné pro ubytování, a tak jsou například celé rodiny nuceny bydlet v jednom pokoji. Nemají žádnou právní jistotu nájmu, takže se celá rodina může ze dne na den octnout na ulici bez náhrady. Obývaný prostor také podle výzkumu neposkytuje dostatek soukromí ani bezpečí, rodiny žijí v jednom pokoji společně s dětmi, s jinými rodinami užívají WC, kuchyňku. Ubytovny jsou navíc na okrajích měst, a tak nemohou jejich obyvatelé udržovat normální sociální vztahy s lidmi venku.
Je několik dalších výzkumů, které by měly být při přípravě řešení sociálního bydlení brány v potaz. MMR však před těmito zjištěními zavírá oči, aby mohlo pokračovat ve svém stavebním plánu. Za signatáře otevřeného dopisu a vznikající Platformu pro sociální bydlení bych rád zopakoval nabídku podpory pří přípravě řešení sociálního bydlení. Jediným fungujícím řešením bezdomovství je běžné bydlení s podporou.

Článek, který vyšel v Lidových novinách dne 7. 5. 2013, přebíráme s laskavým svolením autora.


Autor je sociolog

Přečteno: 1024x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

segregace, Diskriminace, Bydlení, ubytovny, Sociální vyloučení



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo