romea - logo
22. října 2017 (neděle)
svátek má Sabina
Zprávy e-mailem - Nemáte čas číst naše zprávy každý den? Nechte si posílat souhrn toho nejdůležitějšího tak často, jak  chcete Vy.
Loading
rozšířené vyhledávaní

Martin Šimáček ke střelbě v Chomutově: Kolik ještě musí být obětí, než se veřejná správa naučí reagovat?

30.5.2017 15:43
Martin Šimáček, bývalý ředitel Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR
Martin Šimáček, bývalý ředitel Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR

V noci z pátku na sobotu byl v Chomutově v Jirkovské ulici zavražděn mladý Rom. Zastřelil ho muž legálně drženou zbraní a ukončil tím hádku před domem, ve kterém spal. Bezprostředně poté, tedy hned v sobotu ráno či dopoledne, měla policie vydat toto nebo velmi podobné vyjádření: "Jako zvlášť závažný trestný čin vraždy vyšetřuje policie páteční střelbu v Chomutově. Jedna z vyšetřovacích verzí počítá i s možností útoku z důvodu předsudků. Bezpečnost pozůstalých a také ostatních lidí v Jirkovské ulici, bez ohledu na národnost, je nyní hlavní prioritou policie. Žádáme média, aby na pozůstalé, jejich příbuzné, přátele a sousedy brala ohledy a neeskalovala situaci spekulacemi a nebránila tím vyšetřování. V rámci prověřování bude nutné obstarat řadu svědeckých výpovědí a znalecké posudky, to může trvat dlouho. Prosíme poškozené i veřejnost o trpělivost."

Jenže to neudělala a spustil se obvyklý kolotoč událostí, při kterých jsou pozůstalí bez pomoci (s výjimkou neziskové organizace!) vystaveni obrovskému tlaku médií a veřejnosti, aniž by se jich veřejná správa zastala a situaci pomohla vysvětlit. Kolikrát ještě bude muset zemřít člověk, než dokáže veřejná správa na podobné katastrofy 1) reagovat, 2) předcházet jim?

Je to vyčkávaná – všechny odpovědné složky mají obavu, zda se smrt člověka stane rozbuškou k veřejným nepokojům. A čekají, jak se situace vyvine. Když událost pozůstalé (z toho akutního) přebolí a ostatním (hlavně médiím) sejde z mysli, oddychnou si a jede se dál. Takto to ale nejde – to je cesta k dalším, podobným tragickým událostem, jejichž důsledky se nastřádají a znovu, s větší intenzitou, vyhřeznou do jiné tragické události, projevů extremismu a veřejných nepokojů. Nemluvě o dopadech na lidské životy těch, kterých se smrt bezprostředně dotkla.

Násilí z nenávisti

Na úvod je potřeba jasně říci: pravděpodobnost, že jde o násilí z nenávisti, tedy útok motivovaný zlobou, která je spojená s rasou, názory či postoji oběti, je tak velká, že policie a ostatní veřejná správa musí k události takto přistupovat. I kdyby se při vyšetřování později ukázalo, že důvodem k zabití nebyla nenávist, nyní se to tak jeví a od toho se odvíjí bezprostřední reakce všech, kterých se tragédie dotkla, nebo kteří v okolí prostě žijí. A je jedno, jak moc byl pachatel v právu, a oběť vinna (třeba nočním hlukem, nebo atakou na jinou osobu, kterou pachatel prostě bránil). To je věcí vyšetřování policie a spravedlivého potrestání soudy.

To ale nemá zastřít jiný důležitý fakt popsaný o odstavec výše. A na ten musí orgány veřejné moci (policie, samosprávy, úřady) reagovat přesně a správně, aby situaci nejen dobře vyřešily ve prospěch všech, kteří jsou do ní namočeni, ale také předešly další eskalaci. A to se zase neděje.

Bezprostřední svědci události, včetně dětí, zase nedostávají okamžitou podporu (policejního) psychologa. Orgán sociální právní ochrany dětí „UŽ“ se ohlásil, že se také přijde (po pěti) dnech podívat. Trauma v rodinách by se dalo krájet. Policie sice vraždu okomentovala neutrálně a spoře, ale druhý den, při spontánním smutečním setkání, prostor obepjala páskou a především nechala hlídat ozbrojenci se zbraněmi. K pietě propouštěla jen po skupinkách. To je opačný postup, než by měla volit bezprostředně po takové události. Blízcí, přátelé i prostě (všichni) sousedé oběti musí vědět, že policie je chrání před potenciálním dalším útokem, před eskalací konfliktu. A ne mít z policie strach. Zůstávají zoufale sami, nechráněni. (A nelze nechat stranou nutnou podporu také okolí pachatele, jež se rovněž v konfliktu skupin dostává do velmi ostrakizované pozice.)

Mlčí všichni…

Také mlčení primátora Chomutova a vedení města je zlé. I oni mají přispěchat s nabídkou okamžité pomoci obětem (sociální služby, psychologická pomoc), jsou to občané jejich města. Dát najevo, že je celá situace zajímá, a že budou v rámci svých kompetencí přispívat k vyřešení situace. A komunikovat o tom s veřejností, pomáhat jí situaci rozumět – a spoluřešit. A je to důležité. Samospráva má nejblíže k tomu komunikovat se všemi orgány veřejné moci, které tu mají nějaké úkoly. A proto by bylo dobré, kdyby se ujala role koordinátora a pomáhala zajistit vše, co je na místě potřeba. Předejde také eskalaci uvnitř města, napětí mezi skupinami lidí, kteří se identifikují buď s obětí, nebo pachatelem vraždy. A konečně, k jejich rukám doputuje případné oznámení o konání shromáždění, ať už jakéhokoliv. A musí velmi, velmi dobře rozumět tomu, proč má shromáždění proběhnout (například k uctění památky oběti, nebo naopak k rozdmýchání potenciálního konfliktu) a buď jej metodicky pomoci dobře provést, anebo – je-li k tomu důvod – zakázat.

Obce nemohou čekat, až (potenciální) konflikt odejde. Musí ho moderovat, za účinné asistence policie. Je to zatraceně těžká role – pro policii, vedení města, specialisty na místě (sociální pracovníky, psychology, ale třeba také učitele ve školách, do kterých děti – svědci vraždy! – zase dál chodí). Není na místě jim nadávat, jak svoji roli nezvládli. Je na místě se jich ptát, co vedlo k tomu, že jednají tak, jak jednají. A poskytnout jim servis, aby to příště uměli lépe. …

...i Agentura, která by měla mluvit první

I k tomu je tu Agentura pro sociální začleňování. Ta ale dělá, že se jí situace netýká. A to přesto, že v Chomutově pracuje a připravuje pro město velké projekty na sociální začleňování. A přesto, že ještě před rokem platila a koordinovala školení místních policistů, jak při násilí z nenávisti postupovat, a jak při tom dobře komunikovat s veřejností. Jak je možné, že se k celé situaci také doposud nevyjádřila a nepomohla policii a samosprávě v jejich složitém úkolu? Zvlášť, když je za tím účelem zřízena jako orgán vlády a má v těchto krizových situacích nést jednu z nejdůležitějších rolí i směrem k veřejnosti.

A správným vyřešením důsledků sobotní vraždy věc po mnoha měsících od dnešního dne nesmí skončit. Ale naopak začít. Další krok je totiž systematické předcházení opakování podobné události. A tím – kromě dobrého vyhodnocení řešení právě proběhlé tragédie – není nic jiného, než systematické a funkční sociální začleňování, které je jedinou příležitostí, jak krizím předcházet.

 

Článek byl převzat z blogu Martina Šimáčka na Aktualne.cz

Přečteno: 5822x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Monitoring, Domácí, Agentura pro sociální začleňování, Martin Šimáček, střelba, Vražda, Chomutov, Útok, Kriminalita, Názory



HLAVNÍ ZPRÁVY

Romové kandidující ve volbách 2017, zleva: David Tišer, Karel Karika, Martin Bajger, David Beňák a Anna Chválová (Koláž: Romea.cz)

Ve volbách do Poslanecké sněmovny kandiduje 6 Romů a 1 Romka

19.10.2017 21:15
O hlasy voličů se už zítra a v sobotu bude ucházet jednatřicet stran a hnutí, které usilují o získání křesel v Poslanecké sněmovně Parlamentu české republiky. Tentokrát nekandiduje žádná strana, která by jako hlavní cíl měla zájem některé z národnostních menšin. V minulosti se přitom o hlasy voličů vždy ucházela Romská demokratická strana (RDS) a v minulých volbách v roce 2013 byli kandidáti Strany rovných příležitostí (SRP) na kandidátce Strany zelených (SZ).
 celý článek

Kamila Plachetková (FOTO: Archiv Kamily Plachetkové)

Ve škole i v práci zažila šikanu, začala proto znovu v Británii. A daří se jí

18.10.2017 16:30
Kamila Plachetková se narodila a vystudovala v Brně. Její otec je Rom, což do značné míry předznamenalo její další životní dráhu, aniž by to sama kdy předpokládala. Po klidném dětství nastal první šok po nástupu do první třídy, kde se stala kvůli svému původu terčem šikany. Tehdy si také poprvé uvědomila svou odlišnost. „Spolužáci mi začali nadávat do černých sviní a držek, a já jsem vůbec nechápala, co se děje,“ vzpomíná Kamila. V dospělosti se pak opakovaně setkala se šikanou ze strany zaměstnavatele a kolegů, rozhodla se proto před pěti lety Česko opustit a nyní žije se svým synem v Manchesteru. Živí se online marketingem a IT podporou pro několik britských společností. Přestože pro ni není jako pro samoživitelku výchova syna, kterému nedávno diagnostikovali autismus, snadná, do Česka se vrátit nechce, i když ho stále považuje za svůj domov. „Už si to vůbec nedokážu představit,“ říká.
 celý článek

Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury. (FOTO: Igor Zehl)

Muzeum romské kultury: K podpisu smlouvy o výkupu vepřína dojde zřejmě do konce října

18.10.2017 11:47
Muzeum romské kultury v Brně dnes vydalo tiskové vyhlášení ohledně termínu podepsání smlouvy o výkupu vepřína v Letech u Písku. Server Romea.cz ho zveřejňuje v plném znění.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo