romea - logo
3. března 2021 (středa)
svátek má Kamil

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Studenti středních škol o menšinách nediskutují. Podle nového průzkumu nevěří médiím ani politikům

30.5.2019 12:00
Studenti na pražských středních školách o menšinách ve školách ani mezi sebou příliš nediskutují.
Studenti na pražských středních školách o menšinách ve školách ani mezi sebou příliš nediskutují.

Studenti na pražských středních školách o menšinách ve školách ani mezi sebou příliš nediskutují. V případě, že na téma dojde, diskutují o migraci. Žáci obecně nevěří médiím, ale zároveň z nich nejčastěji čerpají informace. Nejdůvěryhodnějšími autoritami jsou pro ně rodiče a nejméně věří politikům. Vyplývá to z průzkumu, který si nechalo od společnosti Anthropictures udělat Multikulturní centrum Praha. Z průzkumu vznikne v červnu dokument, který pomůže učitelům při výuce.

Výzkumem prošlo 300 dětí z pěti gymnázií, dvou středních odborných škol a jednoho učiliště. Při výzkumu sehráli situaci, kdy do třídy přijde nový žák, buď Rom, nebo Syřan. Zúčastnili se ankety, rozhovorů nebo tzv. fokusních skupin, kdy byly diskuse pozorovány odborníky. "Výzkum, ta sonda byla realizována primárně v rámci projektů a programů pro učitele. Měla vlastně zjistit, co si myslí studenti. To by mělo být návodné pro učitele, jak o tom učit. Bez toho se nikam neposunou a můžou jen číst definice z učebnice," řekla Tereza Cajthamlová, metodička vzdělávacích aktivit centra. Podle autorů neměl výzkum přinést fakta o tom, jak všeobecně středoškoláci smýšlí, ale ukázat způsoby, jakými myslí a jaké používají tzv. narativy, tedy jak vidí svět v jakýchsi příbězích.

Z průzkumu podle Lindy Kovářové z Anthropictures vyšlo, že o tématu menšin se žáci mezi sebou příliš nebaví a není to pro ně důležité téma rozhovorů. Pokud se o menšinách baví, pak v souvislosti s migranty. "Říkají, že tato témata se jich nějak bezprostředně nedotýkají," řekla Kovářová. Většinou se žáci prý snažili zaujímat tolerantní postoje, nicméně ze souhrnu výroků a postojů by se jich prý dala označit asi čtvrtina za stigmatizující či diskriminační. S učiteli ve školách se na téma migrace buď neumí bavit, nechtějí nebo to není součástí vyučování. "Občas zmiňovali, že vnímají ostych vůči učitelům se o takových tématech bavit, předpokládají, že pro učitele jsou citlivá," řekla Kovářová.

Při scénách, kdy žáci hráli, že přijímají do třídy novou studentku, a diskutovali o tom, nedělali velké rozdíly mezi Romkou a Syřankou. "Novou spolužačku spíše přijímali se zájmem, možná se u některých objevovala rezervovanost. Často přicházeli s tím, že by (nově příchozí) měli sdílet stejné hodnoty, jaké mají oni," řekla Kovářová. Mezi odpověďmi se objevovaly výroky, kdy spolužáka Roma označovali za slušného a výjimku, ale o romské menšině jako celku kladně nemluvili.

Anketní část ukázala, že nejdůvěryhodnější jsou pro studenty rodiče a nejméně důvěryhodní politici. Studenti rovněž nevěří médiím a popsali je jako klamavé a zveličující a je třeba je ověřit. Přesto z nich čerpají nejvíce informací, které ale je prý náročné ověřovat, tak to příliš nedělají. O menšinách mají nejvíc informací právě z médií.

Migraci vnímali žáci jako přirozenou věc, ale pouze, když se o ní mluvilo jako historickém jevu v dávné minulosti. Jakmile došlo podle Kovářové na dnešní migrační vlny, objevovala se řada kritických výroků. Výzkum podle autorů rovněž ukázal, že osobní zkušenost s kamarádem, který patří k menšině nebo je migrantem, snižuje míru diskriminačních a stigmatizujících výroků. Silně se mezi dětmi objevovalo také přebírání názorů a informací od rodičů.

Do průzkumu se zapojili i žáci, kteří některé rozhovory a situace vedli jako výzkumníci. "Nebylo to jednoduché, musela jsem se oprostit od svého názoru, poslouchat a nesměla reagovat tak, jak bych normálně reagovala," řekla Viktorie Tomášková, studentka střední pedagogické školy. Při rozhovorech ji prý překvapila občasná míra nenávisti. Sama se obávala při rozhovoru s Romkou, aby se dívky její dotazy nedotkly.

Přečteno: 602x
 

Kam dál:

Štítky:  

Studenti, Romové, Průzkum, Migrace, Menšiny



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo