romea - logo
29. ledna 2020 (středa)
svátek má Zdislava
Loading
rozšířené vyhledávaní

Tady jsou fakta, jak se žilo Romům během komunismu, pane Zemane! Nucená asimilace, děti ve zvláštních školách, sterilizace romských žen

10.10.2018 10:40
Zákaz kočování v roce 1958 byl represivním opatřením, kterým začala důsledná asimilace Romů, Kladno 1959 (FOTO: Eva Davidová)
Zákaz kočování v roce 1958 byl represivním opatřením, kterým začala důsledná asimilace Romů, Kladno 1959 (FOTO: Eva Davidová)

Prezident Miloš Zeman v pátek v rozhovoru s redaktorem České televize Richardem Samkem tvrdil, že Romové během komunistické minulosti na rozdíl od jiných tolik netrpěli.

"Co je to za národnost, která se ani nedokáže přihlásit k vlastní národnosti a místo toho se hlásí Slovák, Čech, Maďar, já nevím, kdo všechno ještě,“ řekl v rozhovoru Zeman. Na námitku redaktora, že to je dáno historickou zkušeností a obavou především z nacistické ale také komunistické minulosti, Zeman uvedl: "Ale to už je strašně dávno. A pokud jde o komunistickou, tak na rozdíl od jiných Romové za komunismu zase tak moc netrpěli.“

Zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje přehled informací o životě Romů v Československu v době komunistické diktatury.

Holocaust a pak za kočování vězení

Romové mají v českých zemích nejméně osmisetletou tradici, první známé písemné zmínky pocházejí z poloviny 13. století. V novodobé historii se kromě Němci organizovaného holokaustu na českých Romech (během války zahynulo téměř 90 procent českých a moravských Romů) nejvíce podepsala nucená asimilace za komunistického režimu. Zahájil ji zákon o trvalém usídlení kočujících osob, platný od 11. listopadu 1958. Diskriminační zákon až do roku 1990 vyhrožoval za kočování ještě vězením. Z platného právního řádu zmizel v roce 1998.

 Zákon z roku 1958 znamenal drastický zásah do životních podmínek a zvyklostí Romů, a to nejen do té doby ještě kočujících skupin, především olašských Romů. Soupis v roce 1959 postihl i řadu Romů již usedlých, kteří cestovali mezi rodinou a prací a byli tehdy jen mimo své bydliště. Trvalé usídlení znamenalo tehdy nastěhovat Romy do určeného bytu a určit jim práci. Kdo "pomoc" neakceptoval, ocitl se ve vězení.

Nucená asimilace, popření etnické identity

Řešením, komunistickou rétorikou řečeno, tzv. romského problému byla pro tehdejší režim asimilace, tedy přizpůsobení Romů obrazu "řádného pracujícího občana" a popření jejich etnické identity. Důsledky zákona, spolu s romskou politikou socialistického státu, jsou patrné dodnes. Právě z násilného přesídlování Romů po republice a segregace v uzavřených čtvrtích měst vznikla dnešní ghetta.

Od počátku 60. let zaváděly tehdejší národní výbory zvláštní seznamy Romů bydlících v jednotlivých místech. V roce 1965 bylo na základě usnesení vlády rozhodnuto o „rozptylu“ romského obyvatelstva. Byl zřízen Vládní výbor pro otázky cikánského obyvatelstva, jehož cílem mělo být vyrovnání sociálně ekonomické úrovně romského obyvatelstva a dosažení jeho integrace. Součástí plánů byla likvidace (především východoslovenských) romských osad, ulic a čtvrtí a přesídlení s cílem romskou populaci rovnoměrně rozptýlit po celém Československu, především však do průmyslových oblastí severní Moravy a severních Čech.

Asi 3 000 rodin bylo přesídleno v rámci Slovenska a 494 rodin do Čech. Do roku 1970 se 109 rodin přesídlených do českých zemí vrátilo na Slovensko. Uvnitř českých zemí se likvidace dotkla 49 „nežádoucích cikánských soustředění“, což znamenalo přesídlení 435 rodin.

Podřadná práce pro Romy

Tento plán se prováděl do roku 1968. Na jedné straně došlo k likvidaci hygienicky a sociálně nejhorších romských osad, na druhé straně se narušily tradiční sociální vazby uvnitř romské komunity. Přesídlením zanikal také tradiční hodnotový řád platný uvnitř romských komunit. Tradiční romská kultura a romský jazyk byly označeny za přežitek a Romové byli nabádáni k tomu, aby neučili své děti romsky.

Romům většinou chyběla kvalifikace, a proto získávali jen nejpodřadnější práce, často pracovali nesoustavně či jako sezónní dělníci a mnohdy ani nechápali povinnost chodit denně do práce. V oblastech osídlených Romy rostla kriminalita, jak majetková a násilná, tak případů příživnictví, tedy případů souzených Romů, kteří porušovali povinnost pracovat.

Romské děti do zvláštních škol

Romské děti byly přesouvány na zvláštní školy, jejichž absolventi byli vyloučeni z dalšího vzdělávání, a často také odebírány do dětských domovů.

Politika stěhování Romů a snahy o jejich integraci pokračovala i 70. v 80. letech (často proti vůli Romů a bez ohledu na rodinné či klanové vazby) a v důsledku vedla k segregaci romské menšiny. Ve snaze pozvednou sociální úroveň Romů stát začal s vyplácením podpor, které však Romy naučily spoléhat se v mnohém na stát.

Romů se zastala Charta 77

K přetrvávajícím problémům Romů a jejich soustavné dehonestaci se vyjádřila nedlouho po svém založení i Charta 77: "Tak zvaná řešení cikánské otázky se převážně omezují na represivní opatření, která mají často ráz celostátních kampaní, o nichž se většinová populace vůbec nedoví", uvedla ve svém dokumentu z prosince 1978 s tím, že "hlavní překážkou řešení tzv. cikánské problematiky v Československu jsou dnes poruchy většinové společnosti".

Nucené sterilizace

Až teprve před 14 lety se začalo mluvit o nucené sterilizaci romských žen. V září 2004 Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) zveřejnilo informaci o podezření na nucené sterilizace Romek v ČR. Centrum uvedlo, že se vyskytly případy, kdy ženy nedaly k zákroku souhlas nebo k němu kývly v mezní situaci či pod pohrůžkou odebrání sociálních dávek. Romské ženy byly podle studií sterilizovány od roku 1959.

Ombudsman Otakar Motejl v roce 2005 řekl, že sterilizace romských žen v ČR v minulých letech byla jen ojedinělým jevem. Letos v březnu řekl Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn řekl: "V Česku jsem hluboce znepokojen diskriminací Romů a dlouhodobou segregací romských dětí ve školách, což se podle EU nezměnilo od roku 2011. Připojuji se k výzvám k nápravě a odškodnění tisíců žen - většinou Romek spolu s dalšími, včetně žen s postižením - které byly násilně sterilizovány od 60. let minulého století do roku 2004."

Přečteno: 11373x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Rasismus, Extremismus, Xenofobie, Miloš Zeman, Anticiganismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

Lucie Fuková (FOTO: Archiv Romea.cz)

Lucie Fuková pro Romea.cz: Odcházím z "romské rady" kvůli jejímu fungování a kvůli Heleně Válkové

23.1.2020 9:10
Jak již server Romea.cz informoval radu pro záležitosti romské menšiny včera opustila Lucie Fuková. Po Renatě Kötnerrové je to již druhá členka, která v krátké době z rady odchází na protest proti Heleně Válkové a kvůli samotnému fungování rady. "Rezignuji po zvážení některých negativních procesních aspektů fungování Rady vlády pro záležitosti romské menšiny společně s přesvědčením, že pozice zmocněnce pro lidská práva pro mne představuje především morálně pevný symbol demokratičnosti a politické a názorové integrity," uvedla ve stanovisku zaslaném serveru Romea.cz, které zveřejňujeme v plném znění.
 celý článek

Stanislav Křeček (FOTO: David Sedlecký. Wikimedia Comons)

ČSSD a Okamurova SPD chtějí za ombudsmana Křečka. KDU-ČSL má pochyby o zákonnosti jeho nominace

22.1.2020 10:11
Lidovci mají pochybnosti o změně kandidáta prezidenta Miloše Zemana na pozici ombudsmana. Zeman v době přípravy volby stáhl nominaci vládní zmocněnkyně Heleny Válkové a navrhl na veřejného ochránce práv Stanislava Křečka. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný novinářům řekl, že o zákonnosti tohoto kroku má jeho strana pochybnosti a zřejmě se o tom bude jednat ve Sněmovně. Křeček v dolní komoře může počítat s podporu sociálních demokratů a hnutí SPD.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo