Tradiční vzpomínková akce Památníku Terezín, která se uskuteční tuto neděli na Národním hřbitově před Malou pevností, bude mít pro některé romské aktivisty opět hořkou příchuť.
Na základě iniciativy sdružení Konexe Již před dvěma roky 14 romských a proromských neziskových organizací, ROMEA, Slovo 21 nebo Ara Art, upozornilo na fakt, že mezi vlajkami národů, jejichž příslušníci byli obětmi nacistické perzekuce, chybí romská vlajka. Otevřeným dopisem poté vyzvali Komisi pro přípravu Terezínské tryzny, aby zjednala nápravu.
„Vlajky, o nichž se v dopise hovoří, nejsou vlajkami národů, jejichž příslušníci byli oběťmi nacistické perzekuce, ale vlajkami států, které byly součástí koalice zemí bojujících proti nacismu a zemí, jejichž státní příslušníci byli v represivních zařízeních v Terezíně a nedalekých Litoměřicích vězněni a vražděni,” uvádí se v tehdejší reakci Komise pro přípravu Terezínské tryzny, jejímž předsedou a ředitelem Památníku Terezín byl Jan Munk.
Stejné zdůvodnění, jen trochu jinými slovy, poskytl pro server Romea.cz nynější ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek: „V Terezíně jsou při tryzně prezentovány vlajky států, z nichž pochází vězni, kteří byli v Terezíně v období druhé světové války vězněni a perzekuováni. Jde v tomto případě o ryze protokolární záležitost, která v Památníku Terezín platí již po dlouhá desetiletí. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme polemizovat o tom, zdali státní útvary, které tehdy, na konci války existovaly, jsou nyní minulostí, či byly zachovány.“
Památka českých Romů zahynuvších v koncentračních a pracovních táborů je tedy během Terezínské tryzny uctěna státní vlajkou České republiky coby oficiálním státním útvarem. S tím nesouhlasí předseda sdružení Konexe Miroslav Brož:
„Romové sice nemají stát, stejně jako ho do relativně nedávné doby neměli ani židé, a nebránilo to jejich vlajku v Terezíně v letech 1946 a 1947 vyvěsit. Romové jsou nejsilnější evropskou menšinou, nejsilnější menšinou v ČR, která navíc do dnešních dob čelí masivní diskriminaci snad ve všech oblastech života. Proto je potřeba současnou praxi změnit a romskou vlajku na uctění památky romských obětí v Terezíně vyvěsit.“
Další údajnou komplikací, kterou v minulosti bývalý ředitel Jan Munk uvedl, je omezený počet vlajkových stožárů. V této souvislosti předseda sdružení Konexe Miroslav Brož organizátorům tryzny nabídl, že chybějící stožár zafinancují a s pomocí romských dobrovolníků také nainstalují.
Současný ředitel Jan Roubínek ovšem o žádném nedostatku stožárů neví:
„Já jsem o tomto postoji mého předchůdce dr. Munka nikdy neslyšel, proto jej nemohu ani nechci komentovat. Já bych k tomu spíše dodal, jak svůj postoj obhajuji já. Pokud by skutečně každá menšina, či skupina, která byla v období druhé světové války nacisty perzekuována, chtěla mít svůj prapor, či vlajku mezi vlajkami států, jakkoliv jejich strádání a utrpení bylo a je lidsky nesmírně těžké vyjádřit a soucítím s nimi, pak by nám skutečně počet stožárů na hřbitově nestačil. Nestačila by nám ani délka hřbitova, nikoliv stožár, či několik stožárů.“
Za současného protokolu tedy romskou vlajku, jež nereprezentuje žádný státní útvar, vyvěsit, dle slov ředitele Památníku Terezín, nelze. Ředitel Jan Roubínek tak přichází s jiným návrhem:
„Romové za války nesmírně trpěli. Osobně nemám vůbec nic proti umístění romské vlajky na důstojném místě, které může být předmětem dalšího dialogu, jsem i otevřen novým nápadům, budu rád, když iniciativa ale vzejde z romské strany, nikoliv ode mne. Bohužel jakýkoliv dialog ze strany romských sdružení aktivistů byl dosud nemožný, neboť si jej podmiňovali splněním jejich podmínky a zde byla ta již zmíněná vlajka po boku vlajek státních útvarů, které, ač mne to velmi mrzí, nemohu vyhovět.“
„Myslím si, že umístění vlajky někde stranou čestného vlajkořadí je ostuda, a je smutné a také ponižující, že vůbec takovou debatu musíme vést. Pak to vypadá, že Romové jsou obětmi druhé kategorie. Přitom i v Terezíně byli Romové vězněni, jak vyplývá z fotografie v malé pevnosti,“ reaguje Miroslav Brož ze sdružení Konexe.
Terezínská tryzna je pravidelná každoroční pietní a vzpomínková slavnost, která se koná vždy třetí květnovou neděli na Národním hřbitově v Terezíně. Jedná se o vzpomínkovou akci, která se koná k uctění památky obětí zdejší nacistické perzekuce během druhé světové války.
Spolupořadatelem akce je kromě samotného Památníku Terezín také město Terezín, Ústecký kraj, Ministerstvo kultury České republiky a další spolky a společenské instituce. Během pietního aktu je pro veřejnost areál Malé pevnosti nepřístupný. Po skončení akce je vstup do jejích prostor zdarma.
