romea - logo
26. května 2018 (sobota)
svátek má Filip
Loading
rozšířené vyhledávaní

Terezínská tryzna bude opět bez romské vlajky

18.5.2018 12:03
Národní hřbitov v Terezíně (FOTO: Ladislav Faigl, Wikimedia Commons)
Národní hřbitov v Terezíně (FOTO: Ladislav Faigl, Wikimedia Commons)

Tradiční vzpomínková akce Památníku Terezín, která se uskuteční tuto neděli na Národním hřbitově před Malou pevností, bude mít pro některé romské aktivisty opět hořkou příchuť.

Na základě iniciativy sdružení Konexe Již před dvěma roky 14 romských a proromských neziskových organizací, ROMEA, Slovo 21 nebo Ara Art, upozornilo na fakt, že mezi vlajkami národů, jejichž příslušníci byli obětmi nacistické perzekuce, chybí romská vlajka. Otevřeným dopisem poté vyzvali Komisi pro přípravu Terezínské tryzny, aby zjednala nápravu.

„Vlajky, o nichž se v dopise hovoří, nejsou vlajkami národů, jejichž příslušníci byli oběťmi nacistické perzekuce, ale vlajkami států, které byly součástí koalice zemí bojujících proti nacismu a zemí, jejichž státní příslušníci byli v represivních zařízeních v Terezíně a nedalekých Litoměřicích vězněni a vražděni," uvádí se v tehdejší reakci Komise pro přípravu Terezínské tryzny, jejímž předsedou a ředitelem Památníku Terezín byl Jan Munk.

Stejné zdůvodnění, jen trochu jinými slovy, poskytl pro server Romea.cz nynější ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek: „V Terezíně jsou při tryzně prezentovány vlajky států, z nichž pochází vězni, kteří byli v Terezíně v období druhé světové války vězněni a perzekuováni. Jde v tomto případě o ryze protokolární záležitost, která v Památníku Terezín platí již po dlouhá desetiletí. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme polemizovat o tom, zdali státní útvary, které tehdy, na konci války existovaly, jsou nyní minulostí, či byly zachovány.“

Památka českých Romů zahynuvších v koncentračních a pracovních táborů je tedy během Terezínské tryzny uctěna státní vlajkou České republiky coby oficiálním státním útvarem. S tím nesouhlasí předseda sdružení Konexe Miroslav Brož:

„Romové sice nemají stát, stejně jako ho do relativně nedávné doby neměli ani židé, a nebránilo to jejich vlajku v Terezíně v letech 1946 a 1947 vyvěsit. Romové jsou nejsilnější evropskou menšinou, nejsilnější menšinou v ČR, která navíc do dnešních dob čelí masivní diskriminaci snad ve všech oblastech života. Proto je potřeba současnou praxi změnit a romskou vlajku na uctění památky romských obětí v Terezíně vyvěsit.“

Další údajnou komplikací, kterou v minulosti bývalý ředitel Jan Munk uvedl, je omezený počet vlajkových stožárů. V této souvislosti předseda sdružení Konexe Miroslav Brož organizátorům tryzny nabídl, že chybějící stožár zafinancují a s pomocí romských dobrovolníků také nainstalují.
Současný ředitel Jan Roubínek ovšem o žádném nedostatku stožárů neví:

„Já jsem o tomto postoji mého předchůdce dr. Munka nikdy neslyšel, proto jej nemohu ani nechci komentovat. Já bych k tomu spíše dodal, jak svůj postoj obhajuji já. Pokud by skutečně každá menšina, či skupina, která byla v období druhé světové války nacisty perzekuována, chtěla mít svůj prapor, či vlajku mezi vlajkami států, jakkoliv jejich strádání a utrpení bylo a je lidsky nesmírně těžké vyjádřit a soucítím s nimi, pak by nám skutečně počet stožárů na hřbitově nestačil. Nestačila by nám ani délka hřbitova, nikoliv stožár, či několik stožárů.“

Za současného protokolu tedy romskou vlajku, jež nereprezentuje žádný státní útvar, vyvěsit, dle slov ředitele Památníku Terezín, nelze. Ředitel Jan Roubínek tak přichází s jiným návrhem:

„Romové za války nesmírně trpěli. Osobně nemám vůbec nic proti umístění romské vlajky na důstojném místě, které může být předmětem dalšího dialogu, jsem i otevřen novým nápadům, budu rád, když iniciativa ale vzejde z romské strany, nikoliv ode mne. Bohužel jakýkoliv dialog ze strany romských sdružení aktivistů byl dosud nemožný, neboť si jej podmiňovali splněním jejich podmínky a zde byla ta již zmíněná vlajka po boku vlajek státních útvarů, které, ač mne to velmi mrzí, nemohu vyhovět.“

„Myslím si, že umístění vlajky někde stranou čestného vlajkořadí je ostuda, a je smutné a také ponižující, že vůbec takovou debatu musíme vést. Pak to vypadá, že Romové jsou obětmi druhé kategorie. Přitom i v Terezíně byli Romové vězněni, jak vyplývá z fotografie v malé pevnosti,“ reaguje Miroslav Brož ze sdružení Konexe.

Terezínská tryzna je pravidelná každoroční pietní a vzpomínková slavnost, která se koná vždy třetí květnovou neděli na Národním hřbitově v Terezíně. Jedná se o vzpomínkovou akci, která se koná k uctění památky obětí zdejší nacistické perzekuce během druhé světové války.

Spolupořadatelem akce je kromě samotného Památníku Terezín také město Terezín, Ústecký kraj, Ministerstvo kultury České republiky a další spolky a společenské instituce. Během pietního aktu je pro veřejnost areál Malé pevnosti nepřístupný. Po skončení akce je vstup do jejích prostor zdarma.

Přečteno: 1040x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romové, Terezín, Nacismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

V městečku Saintes Marie de la Mer na jihu Francie se každoročně koná tradiční pouť k uctění Kali Sáry. (FOTO: Wikimedia Commons)

Ve čtvrtek začíná ve Francii tradiční oslava romské patronky Kaľi Sáry

22.5.2018 22:15
Již tento čtvrtek začíná v jihofrancouzském městečku Saintes Maries de la Mer tradiční romská pouť, na kterou se sjíždějí Romové ze všech koutů světa, aby uctili svou patronku černou Sáru. Na několik dní tak jinak poklidné městečko ožívá romskou hudbou všech stylů. Tradice této pouťě, která oslavuje kromě Kaľi Sáry také svaté Marie Jakobé a Salomé, sahá až do středověku.
 celý článek

Brutální zákrok slovenských policistů 16. dubna 2017 ve Zborově, okres Bardejov. (FOTO: repro ERRC)

videoBrutální zásah proti Romům ve Zborově: Policejní inspekce uzavřela vyšetřování, nešlo o trestný čin

22.5.2018 16:45
Po roce vyšetřování brutálního policejního zásahu, který se odehrál loni v květnu v romské osadě ve Zborově u Bardějova, policejní inspekce případ uzavřela, podle ní policie nepochybila. Informuje o tom RTVS.
 celý článek

Ida Kelarová 26. 10. 2017 na chodbě Krajského soudu v Děčíně, který řešil případ napadení romských dětí a střelby na táboře v Jiřetíně pod Jedlovou v létě 2016. (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Svědek v případu střelby na romském táboře: Děti se bály a plakaly. Střelec nadával pořadateli že je zm.. cikánskej a buzerant

22.5.2018 16:09
Výslechem dalších svědků pokračovalo dnes u děčínského okresního soudu projednávání střelby na táboře romského pěveckého sboru. Obžalobě z výtržnictví čelí Martin Kout, který podle obžaloby předloni u dětského tábora v Jiřetíně pod Jedlovou na Děčínsku střílel a rasisticky nadával jeho účastníkům. Na táboře byly romské děti. Kout již dříve jakoukoli vinu odmítl, hrozí mu dva roky vězení.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

 

Další články z rubriky







..
romea - logo