romea - logo
23. srpna 2019 (pátek)
svátek má Sandra
Loading
rozšířené vyhledávaní

Terezínská tryzna bude opět bez romské vlajky

18.5.2018 12:03
Národní hřbitov v Terezíně (FOTO: Ladislav Faigl, Wikimedia Commons)
Národní hřbitov v Terezíně (FOTO: Ladislav Faigl, Wikimedia Commons)

Tradiční vzpomínková akce Památníku Terezín, která se uskuteční tuto neděli na Národním hřbitově před Malou pevností, bude mít pro některé romské aktivisty opět hořkou příchuť.

Na základě iniciativy sdružení Konexe Již před dvěma roky 14 romských a proromských neziskových organizací, ROMEA, Slovo 21 nebo Ara Art, upozornilo na fakt, že mezi vlajkami národů, jejichž příslušníci byli obětmi nacistické perzekuce, chybí romská vlajka. Otevřeným dopisem poté vyzvali Komisi pro přípravu Terezínské tryzny, aby zjednala nápravu.

„Vlajky, o nichž se v dopise hovoří, nejsou vlajkami národů, jejichž příslušníci byli oběťmi nacistické perzekuce, ale vlajkami států, které byly součástí koalice zemí bojujících proti nacismu a zemí, jejichž státní příslušníci byli v represivních zařízeních v Terezíně a nedalekých Litoměřicích vězněni a vražděni," uvádí se v tehdejší reakci Komise pro přípravu Terezínské tryzny, jejímž předsedou a ředitelem Památníku Terezín byl Jan Munk.

Stejné zdůvodnění, jen trochu jinými slovy, poskytl pro server Romea.cz nynější ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek: „V Terezíně jsou při tryzně prezentovány vlajky států, z nichž pochází vězni, kteří byli v Terezíně v období druhé světové války vězněni a perzekuováni. Jde v tomto případě o ryze protokolární záležitost, která v Památníku Terezín platí již po dlouhá desetiletí. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme polemizovat o tom, zdali státní útvary, které tehdy, na konci války existovaly, jsou nyní minulostí, či byly zachovány.“

Památka českých Romů zahynuvších v koncentračních a pracovních táborů je tedy během Terezínské tryzny uctěna státní vlajkou České republiky coby oficiálním státním útvarem. S tím nesouhlasí předseda sdružení Konexe Miroslav Brož:

„Romové sice nemají stát, stejně jako ho do relativně nedávné doby neměli ani židé, a nebránilo to jejich vlajku v Terezíně v letech 1946 a 1947 vyvěsit. Romové jsou nejsilnější evropskou menšinou, nejsilnější menšinou v ČR, která navíc do dnešních dob čelí masivní diskriminaci snad ve všech oblastech života. Proto je potřeba současnou praxi změnit a romskou vlajku na uctění památky romských obětí v Terezíně vyvěsit.“

Další údajnou komplikací, kterou v minulosti bývalý ředitel Jan Munk uvedl, je omezený počet vlajkových stožárů. V této souvislosti předseda sdružení Konexe Miroslav Brož organizátorům tryzny nabídl, že chybějící stožár zafinancují a s pomocí romských dobrovolníků také nainstalují.
Současný ředitel Jan Roubínek ovšem o žádném nedostatku stožárů neví:

„Já jsem o tomto postoji mého předchůdce dr. Munka nikdy neslyšel, proto jej nemohu ani nechci komentovat. Já bych k tomu spíše dodal, jak svůj postoj obhajuji já. Pokud by skutečně každá menšina, či skupina, která byla v období druhé světové války nacisty perzekuována, chtěla mít svůj prapor, či vlajku mezi vlajkami států, jakkoliv jejich strádání a utrpení bylo a je lidsky nesmírně těžké vyjádřit a soucítím s nimi, pak by nám skutečně počet stožárů na hřbitově nestačil. Nestačila by nám ani délka hřbitova, nikoliv stožár, či několik stožárů.“

Za současného protokolu tedy romskou vlajku, jež nereprezentuje žádný státní útvar, vyvěsit, dle slov ředitele Památníku Terezín, nelze. Ředitel Jan Roubínek tak přichází s jiným návrhem:

„Romové za války nesmírně trpěli. Osobně nemám vůbec nic proti umístění romské vlajky na důstojném místě, které může být předmětem dalšího dialogu, jsem i otevřen novým nápadům, budu rád, když iniciativa ale vzejde z romské strany, nikoliv ode mne. Bohužel jakýkoliv dialog ze strany romských sdružení aktivistů byl dosud nemožný, neboť si jej podmiňovali splněním jejich podmínky a zde byla ta již zmíněná vlajka po boku vlajek státních útvarů, které, ač mne to velmi mrzí, nemohu vyhovět.“

„Myslím si, že umístění vlajky někde stranou čestného vlajkořadí je ostuda, a je smutné a také ponižující, že vůbec takovou debatu musíme vést. Pak to vypadá, že Romové jsou obětmi druhé kategorie. Přitom i v Terezíně byli Romové vězněni, jak vyplývá z fotografie v malé pevnosti,“ reaguje Miroslav Brož ze sdružení Konexe.

Terezínská tryzna je pravidelná každoroční pietní a vzpomínková slavnost, která se koná vždy třetí květnovou neděli na Národním hřbitově v Terezíně. Jedná se o vzpomínkovou akci, která se koná k uctění památky obětí zdejší nacistické perzekuce během druhé světové války.

Spolupořadatelem akce je kromě samotného Památníku Terezín také město Terezín, Ústecký kraj, Ministerstvo kultury České republiky a další spolky a společenské instituce. Během pietního aktu je pro veřejnost areál Malé pevnosti nepřístupný. Po skončení akce je vstup do jejích prostor zdarma.

Přečteno: 1248x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romové, Terezín, Nacismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo