romea - logo
19. září 2020 (sobota)
svátek má Zita

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

U Pražského hradu se bude demonstrovat za zbourání prasečáku v Letech. Podle prezidenta Zemana je to zbytečné

28.7.2017 15:49
Aktivisté zahájili 13. května 2014 blokádu vepřína v Letech u Písku, který stojí na místě někdejšího pracovního tábora pro Romy. (FOTO: ČTK)
Aktivisté zahájili 13. května 2014 blokádu vepřína v Letech u Písku, který stojí na místě někdejšího pracovního tábora pro Romy. (FOTO: ČTK)

Jak již server Romea.cz jako první informoval v neděli 30. 7. proběhne hned vedla pražského hradu shromáždění s názvem "Zbourejte prasečák! Za památku obětí samudaripen". Hlavním požadavkem je odstranění prasečí farmy z míst genocidy Romů v Letech u Písku. Podle prezidenta Miloše Zemana je demonstrace zbytečná.

ZÁKLADNÍ INFO

  • Neděle 30.7. 2017, 13:30
  • Praha, Hradčanské náměstí

"Zvyšování hladiny emocí rozhodně otázku vepřína v Letech nevyřeší. Všichni vědí, že v této záležitosti vyjednává vláda, tudíž je demonstrace zcela zbytečná a potěší jen nenávistně novináře," tlumočil prezidentův názor pro server Lidovky.cz mluvčí Jiří Ovčáček.

Právě prezidenta Miloše Zemana označila organizace Konexe, která shromáždění pořádá společně se sítí EGAM, za jednoho z ústavních činitelů, který zpochybňuje a zlehčuje utrpení Romů v Letech u Písku.

"Klaus, Ransdorf, Okamura, nově prezident Zeman… Všichni ti zasadili tvrdou ránu důstojnosti obětem a přeživším genocidy Romů. Zeman dokonce veřejně lhal, že na místě bývalého tábora v Letech prý už stojí důstojný památník," uvedl pro server Romea.cz mluvčí organizace Konexe Miroslav Brož.

Organizátoři shromáždění rovněž požaduje, aby stát podpořil další archeologický a terénní výzkum, který by mohl na území genocidy v Letech. "Náš hlavní požadavek je odstranění prasečí farmy z míst genocidy Romů v Letech u Písku a státní podpora dalšímu archeologickému a terénnímu výzkumu na území genocidy v Letech," dodal Brož.

Seriózní průzkum lokality by byl i podle úřadu ministra pro lidská práva Jana Chvojky ku prospěchu. "Nemám zpráv o tom, zda se někdo z Úřadu vlády bude účastnit demonstrace před sídlem prezidenta,“ uvedl pro server Lidovky.cz mluvčí úřadu ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Michal Kačírek.

Ministr kultury Daniel Herman tento týden po bilanční schůzce s premiérem zopakoval, že problém vepřína v Letech u Písku bude řešit vláda v nejbližší době. Podle Hermana úředníci už jednali s akcionáři firmy, která vepřín provozuje, a plán na jeho odkoupení je připravený.

"Veškerý materiál je připraven pro jednání vlády. Vzhledem k tomu, že se tato záležitost nachází v kategorii vyhrazené, vzhledem k obchodním partnerům, kteří jsou na druhé straně a je třeba respektovat také, že je to obchodní firma, tak nemohu být konkrétnější, ale je to záležitost nejbližších týdnů," uvedl na tiskové konferenci ministr kultury Herman.

Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku

Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo již 17. července 1940.

Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.

Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Někteří přeživší však uvádějí vyšší čísla počtu vězňů, kteří v táboře zahynuli. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.

13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.

Přečteno: 1952x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, shromáždění, Demonstrace, Miloš Zeman, Jiří Ovčáček, Shromažďování



HLAVNÍ ZPRÁVY

Romové na Prague Pride 13. 8. 2016 (FOTO: Yveta Kenety, Romea.cz)

Přes 60 procent Čechů aktivních na internetu si myslí, že Romové jsou zvýhodňováni

10.9.2020 13:41
Polovina Čechů, kteří jsou aktivní na internetu, se ztotožňuje s tvrzením, že národnostní menšiny mají v České republice lepší podmínky než většina, a to alespoň v některých případech. Každý pátý se pak domnívá, že to platí bezvýhradně. Pokud jde o konkrétní národnostní menšiny v České republice, respondenti ve výzkumu nejčastěji zmiňovali romskou menšinu, názory na její situaci se však různily: zatímco 23 % dotázaných ji u nás považuje za znevýhodňovanou, v očích 63 % Čechů je naopak zvýhodňována.
 celý článek

Ministerstvo práce sociálních věcí (MPSV) uspořádalo ve středu 9. 9. 2020 v rámci projektu Podpora sociálního bydlení konferenci s názvem „Sociální bydlení v českých obcích – zkušenosti z praxe“. (FOTO: Zdeněk Ryšavý, Romea.cz)

videoZÁZNAM: Konference sociální bydlení v českých obcích - zkušenosti z praxe

8.9.2020 23:10
Ministerstvo práce sociálních věcí (MPSV) uspořádalo ve středu 9. 9. 2020 v rámci projektu Podpora sociálního bydlení konferenci s názvem „Sociální bydlení v českých obcích – zkušenosti z praxe“. ROMEA TV odvysílala celou konferenci v přímém přenosu.
 celý článek

Debata proběhla 4. září 2020 v kongresovém sále brněnského divadla Husa na provázku.

videoVIDEO: V divadle Husa na provázku se diskutovalo o mediálním obrazu Romů

7.9.2020 14:34
V divadle Husa na provázku se diskutovalo o mediálním obrazu Romů. Brněnské divadlo Husa na provázku uspořádalo diskusi s názvem Mediální obraz romské menšiny - důsledek nebo příčina? Diskuze proběhla 4. září 2020 v kongresovém sále divadla
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo