U Pražského hradu se bude demonstrovat za zbourání prasečáku v Letech. Podle prezidenta Zemana je to zbytečné
Jak již server Romea.cz jako první informoval v neděli 30. 7. proběhne hned
vedla pražského hradu shromáždění s názvem "Zbourejte prasečák! Za památku obětí
samudaripen". Hlavním požadavkem je odstranění prasečí farmy z míst genocidy
Romů v Letech u Písku. Podle prezidenta Miloše Zemana je demonstrace zbytečná.
ZÁKLADNÍ INFO
- Neděle 30.7. 2017, 13:30
- Praha, Hradčanské náměstí
"Zvyšování hladiny emocí rozhodně otázku vepřína v Letech nevyřeší. Všichni
vědí, že v této záležitosti vyjednává vláda, tudíž je demonstrace zcela zbytečná
a potěší jen nenávistně novináře," tlumočil prezidentův názor
pro server Lidovky.cz mluvčí Jiří Ovčáček.
Právě prezidenta Miloše Zemana označila organizace Konexe, která shromáždění
pořádá společně se sítí EGAM, za jednoho z ústavních činitelů, který zpochybňuje
a zlehčuje utrpení Romů v Letech u Písku.
"Klaus, Ransdorf, Okamura, nově prezident Zeman… Všichni ti zasadili tvrdou
ránu důstojnosti obětem a přeživším genocidy Romů. Zeman dokonce veřejně lhal,
že na místě bývalého tábora v Letech prý už stojí důstojný památník," uvedl pro
server Romea.cz mluvčí
organizace Konexe Miroslav Brož.
Organizátoři shromáždění rovněž požaduje, aby stát podpořil další
archeologický a terénní výzkum, který by mohl na území genocidy v Letech. "Náš
hlavní požadavek je odstranění prasečí farmy z míst genocidy Romů v Letech u
Písku a státní podpora dalšímu archeologickému a terénnímu výzkumu na území
genocidy v Letech," dodal Brož.
Seriózní průzkum lokality by byl i podle úřadu ministra pro lidská práva Jana
Chvojky ku prospěchu. "Nemám zpráv o tom, zda se někdo z Úřadu vlády bude
účastnit demonstrace před sídlem prezidenta,“ uvedl pro server Lidovky.cz mluvčí
úřadu ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Michal
Kačírek.
Ministr kultury Daniel Herman tento týden po bilanční schůzce s premiérem
zopakoval, že problém vepřína v Letech u Písku bude řešit vláda v nejbližší
době. Podle Hermana úředníci už jednali s akcionáři firmy, která vepřín
provozuje, a plán na jeho odkoupení je připravený.
"Veškerý materiál je připraven pro jednání vlády. Vzhledem k tomu, že se tato
záležitost nachází v kategorii vyhrazené, vzhledem k obchodním partnerům, kteří
jsou na druhé straně a je třeba respektovat také, že je to obchodní firma, tak
nemohu být konkrétnější, ale je to záležitost nejbližších týdnů," uvedl na
tiskové konferenci ministr kultury Herman.
Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku
Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací
zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na
rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července
1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných
pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno
ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle
vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným
způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a
pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby,
žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“.
Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo již 17. července 1940.
Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly
transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a
byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl
schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v
průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí.
Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký
počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až
do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela
neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu
1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.
Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo
pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Někteří přeživší však uvádějí
vyšší čísla počtu vězňů, kteří v táboře zahynuli. Dalších 540 zdejších vězňů
zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily
celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů
v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z
transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo
odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco
první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání
zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12.
1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v
Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v
Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v
Pardubicích.
13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník
s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma
bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky
Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.
