Ubytovny, v nichž končívají lidé v tísni, by měl podle zástupce ombudsmanky Stanislava Křečka provozovat stát. Zařízení by měl převzít od soukromníků, měla by fungovat neziskově a nabízet přijatelné bydlení. Křeček to dnes řekl novinářům po jednání s vedením Sdružení nájemníků ČR. Shodli se na nutnosti přijetí zákona o sociálním bydlení. Také za to by měl být podle nich odpovědný stát, ne obce.
Podle odhadů vládní agentury pro sociální začleňování v ubytovnách žije až 100.000 lidí. Často bydlí v nevyhovujících podmínkách a platívají přemrštěné nájmy. Stát jim na ně poskytuje dávky, výdaje na ně výrazně rostou. Zatímco v prosinci 2012 se vydávalo 52.900 doplatků na bydlení, o rok později jich bylo už 77.800. Za loňský rok se vyplatilo 2,81 miliardy, za předloňský 1,67 miliardy. Důvodem je podle zprávy o vyplácení dávek nejen krize a zdražování bydlení, ale také to, že situace začali někteří majitelé ubytoven využívat.
"Abychom odstranili tuto nemravnost, musí ubytovny převzít stát, aby peníze na sociální dávky nešly do soukromých rukou," uvedl na tiskové konferenci Křeček. Převzetí ubytoven státem a jejich neziskové provozování "na přijatelné úrovni" vidí jako jediné východisko z nynější situace.
Podle Křečka v ubytovnách většinou končívají lidé, jimž nikdo nechce pronajmout byt. Pokud by se dávka na bydlení snížila na částku obvyklého nájemného, provozovatelé by přišli o zisk a zařízení by patrně zavřeli, míní Křeček. Dodal, že po převzetí ubytoven by stát měl hledat cestu, jak by jejich obyvatele začlenil do běžného života.
Podle předsedy Sdružení nájemníků ČR Milana Taraby je otázka, jestli v případě ubytoven neselhala provázanost státních institucí, které mají na situaci dohlížet. Jmenoval agenturu pro sociální začleňování, stavební úřady jako kontrolory vhodných podmínek v budovách i úřady práce, které mají sledovat podmínky pro vyplácení dávek. "Jde o to, aby státní exekutiva zajistila, aby vše nebylo zneužíváno," uvedl Taraba.
Zástupce ombudsmanky jednal se sdružením o zákonu o sociálním bydlení, které by měl podle nich zajišťovat stát. Norma by měla prý pamatovat na lidi, kteří nejsou schopni si se svým příjmem bydlení opatřit. Týká se to hlavně osamělých seniorek a seniorů, zdravotně postižených, rodin samoživitelek a samoživitelů či nezaměstnaných. "Stačí udělat taková opatření, aby domácnost byla schopna si bydlení udržet," řekl Taraba. Podotkl, že v Česku jsou statisíce volných bytů a zůstávají neobydlené, protože pro mnohé lidi jsou příliš drahé.
Křeček míní, že stát by měl vytvořit systém dávek, aby si lidé byli i přes nízký příjem schopni bydlení opatřit. "Ne systém sociálních dávek, ti lidé nejsou sociální případy," zdůraznil.
Ani sociální bydlení, ani problém ubytoven nevyřeší obce, shodlo se sdružení se zástupcem ombudsmanky. Podle nich mohou města a vsi jen spolupracovat a pomoci.
Podle novely Rusnokovy vlády měli nájemníci ubytoven dávku dostávat jen půl roku, měla být také nižší. Ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD) tento návrh Sněmovně nedá, připravuje vlastní řešení. Sobotkův kabinet počítá se zákonem o sociálním bydlení, podle plánu by mohl platit od konce roku 2016.
