Vláda a úřady by letos měly vůbec poprvé získat ucelenější údaje o životě
Romů v Česku. Týkat by se měly vzdělávání, zaměstnávání, bydlení, přístupu ke
zdravotní péči v ghettech či sociálních služeb. Díky datům bude možné hodnotit a
také lépe zacílit opatření ke zlepšení situace romské menšiny. Vyplývá to z
metodiky hodnocení na webu rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Romové
tvoří zhruba dvě procenta obyvatel ČR. Na sobotu 8. března připadá Mezinárodní
den Romů.
Česko dlouhodobě údaje o situaci Romů nemá, žádné instituce a rejstříky
etnickou příslušnost nezaznamenávají. Podle poslední výroční zprávy o stavu
romské menšiny žilo v roce 2015 v ČR podle odborných odhadů asi 226 300 Romů,
polovina z nich v sociálním vyloučení. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji se na
okraji společnosti ocitly dokonce dvě třetiny tamních romských obyvatel. Počet
ghett se od roku 2005 do roku 2015 zdvojnásobil, z 300 se zvedl na 600.
Podle expertů není možné bez údajů vývoj situace Romů stejně jako vývoj v
jiných oblastech hodnotit a opatření a finance účinně zacílit. Údaje se ale
dlouhodobě nedaří získávat. Snažila se o to už před deseti lety někdejší
ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Narazila na odpor některých
romských aktivistů, podle nichž by "sčítání Romů" menšině jen ublížilo. Protesty
směřovaly v minulosti třeba proti mapování ghett či zjišťování podílu romských
dětí v takzvaných zvláštních školách.
Žádné hromadné sčítání ani teď v plánu není. Všechny údaje, které stát získá,
budou kvalifikované odhady odborníků. Budou sloužit jako základ pro budoucí
porovnávání. Znám by měl být třeba odhadovaný podíl romských předškoláků či
studentů středních a vysokých škol. Odhadované budou i počty Romů, kteří projdou
rekvalifikací či získají podporované místo. Sledovat se má také množství lidí,
jimž se podaří dostat z nevyhovujících ubytoven do běžného bydlení. Chybět by
neměla data o nabídce sociálních služeb, přístupu ke zdravotní péči či hledání
pěstounů. Údaje poskytnou romští koordinátoři, vedení škol, úřady práce či
sociální pracovníci. Řada dat by mohla být k dispozici už v květnu.
S hodnocením situace počítá strategie romské integrace, jejíž opatření mají
podle rady vlády "zvrátit negativní trendy ve vývoji situace značné části Romů v
ČR". Dokument Sobotkův kabinet schválil v roce 2015. Sledovat plnění
jednotlivých kroků je nutné i pro čerpání peněz z evropských fondů. Z unie může
Česko na boj s ghetty a integraci dostat miliardy korun. S vládní agenturou pro
sociální začleňování má spolupracovat sedm desítek měst a obcí.
Oslavy dne Romů vyvrcholí v sobotu večer v pražském divadle La Fabrika
programem Můžeme spolu. S romskými umělci na něm vystoupí třeba David Koller.
Organizace na podporu Romů se odpoledne představí na veletrhu NGO Market. Akce
se konají i v dalších městech.
Podle pořadatelů životy Romů a ostatních obyvatel "probíhají paralelně" a
protnou se jen při nějakém problému. "To je potřeba zásadně změnit. Tuto
společnost tvoříme my všichni, stejně tak jsme všichni za situaci odpovědní,"
míní romský aktivista a ředitel pořádající organizace Ara Art David Tišer.
